EU právě odhlasovala čtení vašich soukromých zpráv. Už nic neskryjete, i když byla většina poslanců proti

Evropský parlament schválil výjimky, které umožňují skenování soukromé komunikace. A to přesto, že víc poslanců hlasovalo pro zamítnutí.

Zdroj fotografie: Uživatel VincentLR / Creative Commons / CC BY-SA

Zní to absurdně, ale přesně to se stalo. Ve druhém čtení hlasovalo 314 europoslanců pro zamítnutí pozice Rady EU, 276 bylo proti a 17 se zdrželo. Prostá většina hlasujících tedy chtěla návrh zamítnout. Jenže ve druhém čtení řádného legislativního postupu nestačí mít více hlasů než protistrana, je potřeba absolutní většina všech členů Parlamentu, tedy minimálně 360 z aktuálního počtu. A na tento práh se zastánci zamítnutí nedostali. Výsledek? Návrh na obnovu výjimky ze směrnice ePrivacy, která poskytovatelům komunikačních služeb znovu umožňuje dobrovolně skenovat část soukromých zpráv kvůli odhalování materiálů sexuálního zneužívání dětí (CSAM), se posunul dál. Nejde o okamžité plošné čtení veškerých existujících zpráv, ale o reálný krok, který otevírá cestu k obnovení režimu, jenž už jednou vypršel.

Co přesně Parlament odhlasoval

To, že EU odhlasovala čtení soukromých zpráv, má reálný základ, i když větší vysvětlení je třeba. Konkrétně jde o toto: Evropská komise v prosinci 2025 navrhla další prodloužení dočasné výjimky z pravidel ochrany elektronické komunikace. Ta existuje od roku 2021 a umožňuje poskytovatelům služeb typu WhatsApp, Messenger nebo jiných chatovacích platforem dobrovolně nasadit technologie, které skenují obsah zpráv a související provozní data. Cíl je jediný – detekce materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí a případů groomingu.

Klíčové slovo je „dobrovolně“. Poskytovatel se sám rozhodne, zda detekční nástroje nasadí. Pokud ano, zjištěný obsah hlásí americké organizaci NCMEC, odkud se informace následně dostávají k orgánům činným v trestním řízení. Nikdo z Bruselu si nesedne a neotevře vaše chaty. Audio komunikace je z výjimky vyloučena a celý režim podléhá GDPR včetně povinnosti lidského dohledu nad automatizovanými nálezy.

Většina k zamítnutí nestačila

Tady je jádro celého paradoxu a důvod, proč titulek není přehnáním. Běžně si člověk představí, že když více poslanců řekne „ne“ než „ano“, návrh padne. V prvním čtení to tak skutečně funguje. Ve druhém čtení ale řádný legislativní postup EU nastavuje vyšší laťku.

Parlament může ve druhém čtení pozici Rady zamítnout nebo pozměnit, ale pouze absolutní většinou všech svých členů. Ne většinou přítomných, ani většinou hlasujících, ale všech. Materiály Evropského parlamentu k červencovému hlasování uváděly aktuální práh 360 hlasů, zatímco obecný přehled EP standardně počítá s 361 z 720 členů. Ať už v daný okamžik platilo kterékoli číslo, 314 hlasů pro zamítnutí na něj nestačilo.

Politicky tedy Parlament řekl „nechceme to“. Procedurálně ale neřekl dost hlasitě. A právě proto návrh postoupil dál a vrací se zpět do Rady, která má tři měsíce na reakci.

Časová osa: od návrhu po hlasování

Celý příběh má několik klíčových dat:

• 19. prosince 2025 – Komise předkládá návrh na další prodloužení dočasné výjimky, ideálně do 3. dubna 2028.
• 11. března 2026 – Parlament přijímá vlastní, přísnější verzi: kratší platnost pouze do srpna 2027, vyloučení end-to-end šifrované komunikace, kombinovaného skenování obsahu a provozních dat a požadavek na cílené zaměření na konkrétní uživatele.
• 26. března 2026 – Parlament v prvním čtení prodloužení odmítá. Jednání s Radou ztroskotala.
• 3. dubna 2026 – Stávající výjimka vyprší. Poskytovatelé formálně ztrácejí právní základ pro dobrovolné skenování.
• 2. července 2026 – Rada přijímá vlastní pozici a otevírá druhé čtení.
• 9. července 2026 – Parlament ve druhém čtení nedosáhne potřebného počtu hlasů pro zamítnutí. Návrh se posouvá dál.

K 15. červenci 2026 tedy ještě neplatí žádný nový režim. Text se vrací Radě a teprve další kroky, případně smírčí řízení, rozhodnou o jeho finální podobě a účinnosti.

Jak hlasovali čeští europoslanci

Z 21 českých zástupců v Evropském parlamentu se hlasování zúčastnilo 16. Podle údajů z oficiálních jmenovitých záznamů EP hlasovalo 12 českých europoslanců pro zamítnutí pozice Rady, 4 byli proti zamítnutí a 5 nehlasovalo vůbec. Česká delegace tedy většinově stála na straně těch, kteří chtěli návrh zastavit, ale ani jejich hlasy nestačily k překonání požadovaného absolutního prahu.

Česká republika nemůže výjimku jednostranně zablokovat. Jde o unijní legislativu a Evropská komise uvádí, že takovou úpravu lze přijmout pouze na evropské úrovni kvůli jednotnému právnímu rámci. Česká vláda může svůj vliv uplatňovat pouze prostřednictvím Rady EU.

Co to znamená pro vaše zprávy, a co ne

Panika není na místě, ale lhostejnost také ne. Shrňme fakta:

• Nejde o povinné skenování. Chat Control 1.0 je dobrovolný režim. Poskytovatel se rozhodne sám.
• Nejde o všechny zprávy. Výjimka míří výhradně na CSAM a grooming. Rozšíření na jiný typ obsahu by vyžadovalo zcela novou legislativu.
• End-to-end šifrování má zatím ochranu. Linie, kterou Parlament prosazoval, vylučuje E2EE komunikaci z dosahu výjimky.
• Nejde o okamžitou účinnost. Po červencovém hlasování se text vrací zpět do Rady.

Zásadní je ale precedens. Jakmile se jednou politicky obhájí princip skenování soukromé komunikace, byť pouze dobrovolného a úzce zaměřeného, stává se snazší jej v budoucnu rozšířit. Právě proto Evropský inspektor ochrany údajů (EDPS) ve svém stanovisku z února 2026 varoval před obecným a nerozlišujícím skenováním. A právě proto je důležité odlišovat tuto dočasnou výjimku od nového, přísnějšího návrhu trvalé regulace z roku 2022, takzvaného Chat Control 2.0, který počítá s povinnými rizikovými analýzami, detekčními příkazy a vznikem unijního centra.

Dne 9. července 2026 Parlament „neselhal“ proto, že by většina europoslanců chtěla skenování zpráv. Nedokázal návrh zastavit proto, že procedurální pravidla druhého čtení proměnila politickou většinu v nedostatečnou aritmetickou většinu. To je fakt, který stojí za pozornost víc než jakýkoli alarmistický titulek.