Evropa má blackout rekord, který netěší: 188 výpadků za rok. Úřady si neví, rady, Česko zvažuje vypínání 5G sítí

Evropské telekomunikační sítě zaznamenaly v roce 2024 rekordních 188 velkých bezpečnostních incidentů, o pětinu víc než rok předtím.

Zdroj fotografie: Pexels

Číslo 188 pochází z výročních zpráv evropské ENISA, která shromažďuje hlášení národních autorit z 26 členských států EU a dvou zemí EFTA. Oproti roku 2023, kdy jich bylo 156, jde o nárůst o 20,5 procenta. Šedesát procent případů tvořily systémové poruchy: přerušení kabelů, chybné softwarové aktualizace a selhání hardwaru. Výrazně přibylo i incidentů navázaných na přírodní jevy a zásahy třetích stran. A pak přišel 4. červenec 2025, kdy se čísla ze statistiky proměnila v konkrétní zkušenost milionů Čechů. Blackout zasáhl přibližně milion odběrných míst v Praze, Středočeském, Ústeckém, Libereckém a Královéhradeckém kraji. Mobilní síť se začala hroutit během hodin. Vodafone tehdy dočasně vypnul 5G vrstvu, aby na záložních zdrojích udržel při životě starší části sítě: hlas, SMS a základní data. A právě tento krok odstartoval debatu, která se od té doby nezastavila: kterou vrstvu sítě obětovat jako první a kterou chránit za každou cenu? Formulace „úřady si nevědí rady“ přitom neznamená nečinnost, ale to, že problém je natolik provázaný, že na něj neexistuje jednoduché řešení. Český telekomunikační úřad a Energetický regulační úřad proto 12. února 2026 podepsaly memorandum o spolupráci a ERÚ sestavil pracovní skupinu, která identifikovala třicet konkrétních podnětů ke zlepšení.

Proč 5G padá jako první

Logika krizového vypínání není o tom, že by 5G bylo horší nebo zbytečné. Jde o energii. Pátá generace mobilních sítí je kapacitní vrstva: přenáší obrovské objemy dat vysokou rychlostí, ale za cenu vyšší spotřeby. Když základnová stanice běží na baterii nebo dieselagregát, každý watt se počítá. Operátor proto stojí před rozhodnutím: buď udržet všechny vrstvy a riskovat, že za hodinu spadne celá stanice, nebo obětovat tu nejnáročnější a prodloužit provoz zbytku.

Přesně to udělal Vodafone 4. července 2025. Podle vyjádření operátora šlo o vědomé rozhodnutí: vypnout 5G a šetřit energii pro 4G/LTE a starší sítě, které nesou základní hlasové služby. Pro uživatele to v praxi znamenalo, že ikona 5G na displeji zmizela a telefon se přihlásil na 4G. Hovory a SMS většinou fungovaly dál, datová rychlost ale výrazně klesla.

Nejde přitom o český unikát. Finský regulátor Traficom dlouhodobě popisuje, že nové síťové vrstvy mívají při zavádění mírnější požadavky na záložní napájení: u 5G uvádí patnáctiminutový požadavek, zatímco starší technologie byly historicky dimenzovány robustněji. Krizová hierarchie „nejdřív vypni to nejnovější“ tak má systémovou logiku, nejde jen o improvizaci.

Evropský rekord v kontextu: víc incidentů, méně škod

Číslo 188 vypadá alarmisticky. A do jisté míry je, jde o rekord v celé historii sběru dat ENISA. Jenže stejná zpráva obsahuje i překvapivou protiváhu: celkový počet ztracených uživatelských hodin klesl o více než polovinu, z 3 900 milionů na 1 740 milionů. Incidentů je tedy víc, ale jejich souhrnný dopad na uživatele byl v roce 2024 paradoxně menší.

Co za tím stojí? ENISA nehlásí za rok 2024 ani jeden přeshraniční telekomunikační incident. Výpadky zůstávají lokální nebo národní, dominový efekt přes hranice se zatím nekoná. Nejčastější technickou příčinou byly přerušení optických kabelů (41 případů, tedy téměř čtvrtina všech incidentů). Následovaly chybné softwarové změny a aktualizace (14 procent) a softwarové chyby (13 procent).

Problém ale není v jednotlivých příčinách, ale v trendu. Počet incidentů spojených se selháním třetích stran, tedy situací, kdy telekomunikační síť spadne kvůli vnějším faktorům (typicky výpadky elektřiny), vzrostl o 25 procent. Právě tady se evropská statistika protíná s českou zkušeností z července 2025.

Česko po blackoutu: třicet podnětů a jedno memorandum

Blackout ze 4. července 2025 trval v nejhorší fázi několik hodin. Podle zprávy ENTSO-E byly všechny zasažené přenosové stanice zpět v provozu do 14:09 a veškerý ztracený odběr obnoven do 17:35. Ministerstvo vnitra ve výroční bezpečnostní zprávě za rok 2025 uvádí přibližně milion zasažených odběrných míst.

Česká institucionální reakce přišla ve dvou vlnách. Dne 12. února 2026 podepsaly ČTÚ a ERÚ memorandum o spolupráci, které má zajistit koordinaci při sdílení dat, provozních postupech i legislativní přípravě. Výslovně zmiňuje i zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou a sdílení informací o rušení navigačních signálů. Druhá vlna přišla 26. června 2026, kdy ERÚ zveřejnil závěrečnou zprávu pracovní skupiny s třiceti podněty ve třech liniích:

• Technicko-provozní – záložní napájení a standardizace krizových postupů operátorů.
• Legislativní – úprava pravidel tak, aby energetický a telekomunikační dozor sdílely informace v reálném čase.
• Komunikační – srozumitelnější informování veřejnosti během výpadků, včetně doporučení restartovat telefon po obnovení sítě.

Část změn v krizové komunikaci a cvičeních už byla podle ERÚ zavedena. Nejde tedy jen o politickou deklaraci, ale o soubor konkrétních kroků.

Finsko, Británie a Česko: tři přístupy k jednomu problému

Srovnání s dalšími evropskými zeměmi ukazuje, jak různě lze k odolnosti mobilních sítí přistupovat.

Finsko je v tomto ohledu premiant. Tamní regulátor Traficom má dlouhodobě detailní pravidla odstupňovaná podle technologie a lokality. Starší vrstvy sítě mají přísnější požadavky na zálohu, u 5G platí patnáctiminutové minimum s výhledem na zpřísnění. Finové navíc explicitně popisují scénáře rotačních výpadků proudu a kroky operátorů v jednotlivých fázích.

Velká Británie stála dlouho na opačném konci spektra. Ofcom ještě v říjnu 2023 v odpovědi na žádost o informace přiznal, že pro mobilní stožáry neexistuje explicitní minimální požadavek na délku zálohy. Ve zprávě Connected Nations popsal rozptyl od patnácti minut do šesti hodin podle operátora a lokality. Teprve v roce 2026 Ofcom zpřesnil očekávání vůči operátorům.

Česko se pohybuje někde mezi. Jednotné veřejné minimum záložního napájení základnových stanic se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat. Výdrž se liší podle lokality, typu stanice a dostupnosti dieselagregátu, řádově jde spíš o hodiny než o dny. Memorandum ČTÚ a ERÚ a třicet podnětů pracovní skupiny naznačují posun směrem k finskému modelu, ale cesta je teprve na začátku.

Co to znamená pro vás

Při dalším výpadku elektřiny se může stát totéž co 4. července 2025: telefon ztratí 5G a přepne se na LTE nebo dokonce 2G. Hovory a SMS mají vyšší šanci fungovat dál, rychlá mobilní data nikoli. Pokud je v dosahu jiná buňka, telefon se přihlásí automaticky, ale při větším výpadku bývají sítě přetížené a některé lokality mohou zůstat bez služby úplně. Po obnově proudu operátoři doporučují restart telefonu, aby se znovu přihlásil do sítě.

Bezprostřední varování před dalším celostátním blackoutem z dostupných zdrojů neplyne. Připravenost je vyšší než před rokem: koordinace úřadů funguje, operátoři mají čerstvou zkušenost a část krizových postupů už prošla revizí. Evropský rekord 188 incidentů ale ukazuje, že telekomunikační sítě jsou čím dál více závislé na stabilní dodávce elektřiny. A debata se posunula od otázky „jestli“ k otázce „kterou vrstvu udržet jako poslední“.