Někdo hacknul Google Mapy a opřel se do Poláků. Prezidentský palác dostal vulgární jméno

Varšavský Prezidentský palác se o víkendu na Google Mapách jmenoval „Pałac Kibolski“. A nebyl zdaleka jediný, přejmenovaných míst bylo přes 70.

Zdroj fotografie: Pexels

V noci ze soboty 4. na neděli 5. července 2026 se na mapě polské metropole začaly objevovat desítky urážlivých názvů. Prezidentský palác dostal hanlivou přezdívku „Pałac Kibolski“, narážku na chuligánskou subkulturu. Hrob neznámého vojáka, Muzeum varšavského povstání, galerie Zachęta, park Łazienki nebo sídlo Úřadu národní bezpečnosti (BBN) – všechna tato symbolická místa najednou nesla zkomolené, politicky zabarvené nebo otevřeně vulgární názvy. Polský CERT při agentuře NASK do nedělního dopoledne nahlásil 78 změněných názvů. Nešlo o vtip jednoho znuděného uživatele. Šlo o koordinovanou vlnu digitálního vandalismu, která na několik hodin podkopala důvěryhodnost jedné z nejpoužívanějších mapových služeb na světě.

Co přesně se ve Varšavě vlastně stalo

Útočníci, jejichž identita není veřejně známá, zneužili systém uživatelských úprav v Google Mapách. Každý registrovaný uživatel může navrhnout změnu názvu, adresy nebo kategorie místa. Google tyto návrhy podle vlastní dokumentace zpracovává kombinací automatické moderace a lidské kontroly. V tomto případě se ale falešné názvy propsaly do veřejného zobrazení a zůstaly viditelné pro velké množství uživatelů.

Polský vicepremiér Dariusz Standerski 6. července v pořadu Onet Rano uvedl, že podle dosavadních zjištění nešlo o sofistikovaný průnik do infrastruktury Googlu, ale o zneužití mechanismu pro uživatelské úpravy, přes který se změny dostaly k místům bez oprávnění. Přesný technický mechanismus ale ani Google, ani NASK veřejně nepopsaly.

Obsah změn nebyl náhodný. Objevily se narážky na SS, Třetí říši, Dzeržinského i Banderu, tedy témata, která v polském veřejném prostoru vyvolávají silné emoce. Terčem byly převážně státní symboly a paměťová místa. To působí jako cílený vzorec, nikoli jako náhodný chaos.

Google reagoval, ale pomalu

Tisková kancelář Google Polska v neděli potvrdila, že firma „průběžně odstraňuje nevhodné názvy a blokuje účty odpovědné za změny“. Žádný technický rozbor ani konkrétní plán úprav ochranných mechanismů ale do 7. července nezveřejnila. Přitom Google má ve svých pravidlech pro uživatelský obsah výslovnou kategorii „poškozování a záškodnictví“, tedy přesně typ chování, který se ve Varšavě objevil.

CERT Polska nahlásil problém Googlu už v noci. V pondělí ráno byla většina názvů odstraněna, některé ale ještě zůstávaly viditelné. Několik hodin stačilo k tomu, aby se snímky obrazovky s „Pałacem Kibolskim“ rozšířily po sociálních sítích a zpravodajských serverech v celém Polsku.

Standerski zároveň varoval, že podobná zranitelnost může mít v budoucnu vážnější dopady, například na navigaci záchranných složek nebo vojenský transport.

Může se to stát i v Česku?

Krátká odpověď: ano. Google Mapy fungují na stejném globálním principu uživatelských editací a moderace bez ohledu na zemi. Žádný „bezpečnější český režim“ neexistuje. V českém prostředí se zatím masová vlna vandalismu neprokázala, ale jednotlivé problémy se objevují, například obec Tehovec se na Google Mapách určitou dobu zobrazovala jako „Vojkov“ a uživatelé hlásili i chybně vyznačené hranice obce Smilovice.

Pro srovnání: konkurenční služby přistupují k úpravám odlišně.

• Google Mapy – nejvíce crowdsourcovaný model, uživatelé navrhují změny a moderace je schvaluje nebo zamítá.
• Mapy.cz – každé nahlášení podle veřejně dostupného popisu ověřuje kartografická redakce.
• Apple Maps – pracuje primárně s režimem hlášení problémů a ověřováním přes Apple Business Connect.

Žádný systém není stoprocentně neprůstřelný, ale čím více se platforma spoléhá na objem uživatelských editací, tím větší prostor pro zneužití vzniká.

Jak podezřelý název nahlásit

Pokud na Google Mapách narazíte na urážlivý nebo podezřelý název místa, postup je jednoduchý: otevřete detail místa, klikněte na „Navrhnout úpravu“, zvolte možnost „Místo je zavřené nebo tu není“ a vyberte kategorii „Urážlivé, škodlivé nebo zavádějící“. Google by měl hlášení zpracovat v řádu hodin až dnů, i když varšavský víkend ukázal, že „řád hodin“ může být v některých případech příliš dlouhá doba.

Co z toho plyne

Varšavský incident odhalil nepříjemnou pravdu: platforma, kterou denně používají stovky milionů lidí k navigaci, nákupům i plánování cest, může na několik hodin ztratit kontrolu nad tím, co zobrazuje u národních památek. Google měl pravidla, měl moderaci i strojové učení. Přesto se 78 symbolických míst polské metropole proměnilo v politický pamflet. Kdo za tím stál, zatím nikdo veřejně neřekl. Co uvedl vicepremiér Standerski, ale vystihuje hlavní riziko: příště nemusí jít jen o názvy na mapě, ale například o navigaci sanitky.