Polsko jako první v EU spouští „pískoviště“ pro AI. Firmy si otestují umělou inteligenci, než ji pustí mezi lidi

Polský prezident podepsal zákon o systémech AI, který jako první národní předpis v EU podrobně rozepisuje pravidla regulačních pískovišť pro AI.

Zdroj fotografie: Unsplash

Než firma vypustí svůj AI systém k reálným uživatelům a zákazníkům, bude ho moci otestovat v kontrolovaném prostředí pod dohledem státního úřadu. Přesně to je podstata regulačního pískoviště: nejde o volnou zónu bez pravidel, ale o řízený předtržní test, kde se ověřuje, jestli systém splňuje požadavky evropského AI Actu na bezpečnost, ochranu zdraví a základních práv. Polsko si pro tento účel zřizuje novou komisi KRiBSI, která bude pískoviště vyhlašovat, řídit a vyhodnocovat. Zákon byl vyhlášen 27. července 2026 a obecně nabývá účinnosti 11. srpna, ale klíčové kapitoly týkající se dozoru a samotných pískovišť se aktivují až 28. října 2026. Reálný rozjezd tedy přijde na podzim.

Jak pískoviště funguje a kdo se do něj dostane

Vstup do pískoviště není automatický. Komise KRiBSI vyhlásí výzvu, firmy podají projekty a komise je oboduje a seřadí. Protokol hodnocení i pořadí se zveřejní. Projekt musí obsahovat konkrétní plán testování: harmonogram, cíle, požadavky AI Actu relevantní pro daný systém, pravidla práce s osobními údaji, postupy řízení rizik a podmínky případných testů v reálném světě.

Délka jednoho pískoviště je šest až dvanáct měsíců. Důležité je, kdo platí a kolik:

• Mikro, malé a střední podniky – účast zdarma.
• Samosprávy – poplatek maximálně dvojnásobek minimální mzdy.
• Ostatní subjekty – nejvýše čtyřnásobek minimální mzdy.

Přesnou částku stanoví prováděcí předpis ministra digitalizace. A ještě jeden detail, který stojí za pozornost: zákon neomezuje vstup na polské firmy. Subjekty se sídlem nebo pobočkou v EU mají přednost; firmy mimo Unii se kvalifikují až po vyčerpání ostatních. Česká firma se sídlem v ČR je z pohledu zákona „unijní“ a přihlásit se může.

Co firma získá po skončení testu

Po ukončení pískoviště komise vydá potvrzení o účasti a finální zprávě. Samo o sobě to není potvrzení souladu. Silnější nástroj přichází vzápětí: účastník může do 90 dnů požádat o individuální stanovisko, které komise vydá do 14 dnů. A tady je klíčový háček: takové stanovisko je podle textu zákona závazné pro komisi i další státní orgány v dané věci a pro popsaný skutkový stav. Navíc se u něj neplatí standardní poplatek 150 zlotých.

Podle nás je právě toto individuální stanovisko prakticky nejcennější výstup celého procesu. Firma získá právně závazný dokument, o který se může opřít při nasazení systému na trh. Komise navíc plánuje stanoviska anonymizovaně zveřejňovat, takže z nich budou těžit i firmy, které se do pískoviště nepřihlásily.

Ostatní státy EU nejsou automaticky pozadu

Původní AI Act počítal s tím, že každý stát zprovozní alespoň jedno pískoviště do 2. srpna 2026. Jenže AI Omnibus, zveřejněný 24. července 2026, tento termín v článku 57 posunul o rok, na 2. srpna 2027. Polsko je tedy v tomto ohledu napřed, není to důkaz, že ostatní státy selhaly. Většina zemí teď má rok navíc.

Česko přitom s podobným nástrojem počítá. Implementační plán programu Digitální Česko uvádí položku „Regulační pískoviště – zdravotnictví“ s horizontem od 1. května 2026 do 31. prosince 2031. Česká agentura pro standardizaci veřejně mluví o vzniku regulačního pískoviště jako součásti implementace AI Actu. Vlastní komplexní zákon po vzoru Polska ale zatím na stole není.

Co hrozí firmám, které AI nasadí bez ověření

Účast v pískovišti není povinnou podmínkou vstupu na trh. Problém nastane ve chvíli, kdy firma nasadí systém v rozporu s AI Actem nebo vytvoří přímé riziko pro uživatele. Polská komise může zahájit řízení, nařídit zastavení používání systému nebo jeho stažení z trhu. Zákon počítá i s administrativními sankcemi. Pískoviště tedy není povinná zastávka, ale pojistka: kdo jím projde, má v ruce závazné stanovisko a dokumentaci, která při případné kontrole výrazně ulehčí jeho pozici.

Polské pískoviště ukazuje směr, kterým se regulace AI v Evropě vydá: ne zákazy inovací, ale řízené testování s jasným výstupem. První projekty by se měly rozběhnout na podzim 2026 a české firmy se mohou hlásit také.