Konec sociálních sítí i YouTube pro děti do 16 let. Velká Británie zavádí nejtvrdší zákaz na světě

Britská vláda 15. června oznámila plán, který nemá ve světě obdoby: zakázat dětem do 16 let přístup k sociálním sítím včetně YouTube.

Zdroj fotografie: Solen F. / Creative Commons / CC BY-SA

Premiér Keir Starmer a jeho kabinet představili legislativní balík, který má zamířit do parlamentu ještě před Vánoci 2026 a vstoupit v platnost na jaře roku 2027. Nejde přitom jen o zákaz zakládání účtů na sociálních sítích. Vláda jmenovala Snapchat, TikTok, YouTube, Instagram, Facebook i síť X a zároveň představila další vrstvy ochrany: blokaci livestreamů, omezení kontaktu s cizími lidmi a zákaz některých návykových funkcí i pro starší teenagery ve věku 16–17 let. Tato kombinace tří úrovní (zákaz účtů, omezení rizikového designu a rozšíření pravidel na širší věkovou skupinu) stojí za označením „nejtvrdší na světě“. Zatím jde ale o oznámený legislativní plán, nikoli o platný zákon. Finální právní text ani konečný seznam dotčených služeb dosud zveřejněny nebyly.

Co přesně Británie zakazuje a komu

Jádro návrhu stojí na modelu převzatém z Austrálie, ale výrazně rozšířeném. Zákaz se nemá řídit uzavřeným seznamem aplikací, nýbrž kategoriemi služeb: spadnout do něj mají platformy, které umožňují uživatelům zveřejňovat obsah, využívají doporučovací algoritmy a slouží primárně k sociální interakci. Proto se v návrhu objevuje i YouTube, přestože jej řada lidí vnímá spíše jako videoportál než klasickou sociální síť.

Pro děti mladší 16 let to znamená:

• Žádný účet na sociálních sítích, ani se souhlasem rodičů.
• Stávající účty mají být podle vládních materiálů deaktivovány, dokud uživatel nedosáhne požadovaného věku.
• Blokaci livestreamingu a komunikace s cizími lidmi i na dalších online službách, včetně některých her.

Pro 16–17leté zůstane přístup k sociálním sítím zachován, ale s výchozím vypnutím rizikových funkcí, tedy livestreamů a kontaktu s neznámými lidmi. Komunikační služby jako WhatsApp nebo Signal do zákazu nespadají, protože jejich hlavním účelem je soukromá komunikace, nikoli veřejné sdílení obsahu. Stejně tak vláda nechce postihnout čistě vzdělávací platformy a připouští, že velké služby mohou vytvořit oddělené dětské prostory bez návykových prvků.

Jak se ověří, že uživatel má 16 let

Právě tady návrh naráží na tvrdou realitu. Finální model ověřování věku zatím neexistuje. Regulátor Ofcom má v červenci 2026 vydat zprávu o efektivitě dosavadních metod a vláda slíbila do 16. července další aktualizaci. Na stole leží několik variant – od odhadu věku pomocí rozpoznávání obličeje přes napojení na bankovní účet až po ověření prostřednictvím e-mailu nebo obchodů s aplikacemi.

Problém je, že žádná z nich zatím nefunguje uspokojivě. Britský Úřad komisaře pro informace (ICO) v květnu 2026 konstatoval, že platformy dosud nepřinesly životaschopná řešení, která by zároveň dostatečně chránila soukromí. Ofcom zjistil, že 16 % uživatelů ve věku 13–17 let tvrdí, že ví, jak věkové kontroly obejít, i když podle průzkumu to skutečně udělalo jen 5 % z nich. Vláda sama přiznává riziko obcházení přes VPN a slibuje k tomu samostatnou červencovou aktualizaci.

Odpovědnost za dodržování pravidel má každopádně ležet na platformách, nikoli na rodičích nebo dětech. Ministerstvo to uvedlo při debatě v Dolní sněmovně. Platformám, které pravidla poruší, hrozí pokuta až 18 milionů liber (přes půl miliardy korun), nebo 10 % celosvětových tržeb, podle toho, která částka bude vyšší. V krajním případě může Ofcom požádat soud o zablokování služeb prostřednictvím poskytovatelů internetu a obchodů s aplikacemi.

Australský vzor: miliony smazaných účtů, ale i miliony přeživších

Británie se otevřeně inspiruje Austrálií, která podobný zákaz zavedla jako první země na světě. Tamní výsledky jsou smíšené. Regulátor eSafety hlásí 4,7 milionu omezených nebo odstraněných účtů do poloviny prosince 2025 a přes 300 tisíc zablokovaných přístupů. Podíl dětí s účtem na sociální síti klesl z necelých 50 % na 31 %.

Jenže druhá strana čísel je méně optimistická. U Facebooku, Instagramu, Snapchatu a TikToku zhruba sedm z deseti rodičů dětí, které měly účet před spuštěním pravidel, uvádělo, že dítě účet stále má. U YouTube to bylo téměř 49 %. Nejčastější důvod? Platforma dítě ještě nevyzvala k ověření věku.

Britský návrh se od australského liší právě tím, co jde nad rámec samotného zákazu účtů. Austrálie požaduje po platformách „přiměřené kroky“ proti účtům dětí mladších 16 let. Británie k tomu přidává povinné blokování rizikových funkcí napříč širším spektrem služeb a výchozí omezení i pro starší teenagery. Právě proto vláda tvrdí, že jde dál než kterákoli jiná země.

Jak je na tom Česko

Pro české děti a rodiče se bezprostředně nic nemění; britská regulace dopadá na služby poskytované britským uživatelům. Vedlejší efekt ale nastat může: platformám se často nevyplatí dlouhodobě udržovat odlišné produktové režimy pro každou zemi, a tak mohou některé bezpečnostní funkce nasadit plošně.

V Česku a v celé Evropské unii je aktuální směr jiný. Prioritou je nařízení o digitálních službách (DSA), které klade důraz na bezpečnější design služeb a omezení návykových mechanismů, nikoli na plošný zákaz přístupu. Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje na ověřování věku v rámci evropské digitální peněženky, jehož nasazení očekává do konce roku 2026. Hotový návrh britského typu, tedy plošný zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let, se v českých oficiálních materiálech zatím dohledat nepodařilo.

Podpora veřejnosti: silná, ale s hvězdičkou

Vláda svůj krok opírá o údaj, že 90 % rodičů v konzultaci podpořilo stanovení minimální věkové hranice 16 let. Číslo je reálné, ale s důležitou poznámkou: nešlo o reprezentativní průzkum, nýbrž o otevřenou konzultaci, do které se mohl zapojit kdokoli. Sama vláda na tuto skutečnost ve své metodice upozorňuje. Podpora mezi dětmi je výrazně nižší; hranici 16 let pro všechny sociální sítě podporuje jen 19 % mladých respondentů. Přibližně dvě třetiny dětí nicméně souhlasily s věkovými omezeními alespoň u části platforem nebo funkcí.

Británie zatím nemá v ruce hotový zákon, ale spustila proces, který může přepsat pravidla pro celou generaci. Jestli se podaří vyřešit ověřování věku, aniž by se z internetu stalo místo plošného sledování, ukážou následující měsíce. Australská zkušenost naznačuje, že i dobře míněný zákaz funguje jen tak dobře, jak dobře jej platformy dokážou – nebo chtějí – vymáhat.