Lékaři po používání AI přehlíželi o 20 % více nádorů. Nové studie ukazují, co nám umělá inteligence ve skutečnosti bere

Studie z nemocnic zjistila, že po měsících práce s AI klesla lékařům schopnost odhalit přednádorové polypy o pětinu. Podobný efekt se objevuje i mimo medicínu.

Zdroj fotografie: Shixart1985 / Creative Commons / CC BY-SA

Číslo, které vyvolalo pozornost odborné veřejnosti, pochází z multicentrické observační studie vedené Budzyńem a jeho kolegy, publikované v časopise The Lancet Gastroenterology & Hepatology. Čtyři polská endoskopická centra při kolonoskopiích zavedla systém počítačem asistované detekce (CADe), který pomocí umělé inteligence upozorňuje lékaře na podezřelé útvary ve střevě.

Tři měsíce před zavedením této technologie odhalili lékaři adenomy, tedy přednádorové polypy, u 28,4 % vyšetřených pacientů. Během používání AI míra záchytu dosahovala 25,3 %. Po jejím vypnutí pak klesla na 22,4 %. Rozdíl mezi počátečním a závěrečným obdobím představuje šest procentních bodů, relativně přibližně 21 %. Podle autorů byl tento pokles statisticky významný.

Je však důležité zdůraznit, že studie nesledovala počet odhalených invazivních nádorů, ale takzvanou míru detekce adenomů (ADR). Ta vyjadřuje, u jakého podílu pacientů lékaři při kolonoskopii naleznou alespoň jeden adenom. Jde o důležitý ukazatel kvality vyšetření, protože včasné odhalení a odstranění těchto polypů může snížit riziko vzniku rakoviny tlustého střeva.

Výsledky tak otevírají nepříjemnou otázku: může pravidelné spoléhání na umělou inteligenci postupně oslabovat schopnost odborníků rozpoznávat podezřelé nálezy bez její pomoci? Samotná studie tuto souvislost definitivně neprokazuje, její výsledky ale ukazují, že stojí za to se jí vážně zabývat.

Když AI zmizí, zmizí i ostrost oka

Jedním z možných vysvětlení je, že si lékaři během používání AI postupně zvykli na to, že jim software v reálném čase zvýrazňuje podezřelá místa. Část práce spojené s vyhledáváním nenápadných změn na střevní sliznici tak mohl převzít systém. Po jeho vypnutí se pak mohlo ukázat, že lékaři některé nálezy bez této podpory přehlédnou častěji.

Jde však o možnou interpretaci výsledků, nikoli o prokázaný mechanismus. Studie sledovala změny v míře záchytu v různých obdobích, ale samotný pokles ještě nedokazuje, že se lékařům skutečně zhoršily jejich schopnosti. Výsledek mohly ovlivnit i další faktory, například rozdíly mezi pacienty, zkušenosti jednotlivých endoskopistů nebo změny v organizaci vyšetření.

Pozornost si zaslouží i samotná čísla. Při používání AI dosahovala míra detekce adenomů 25,3 %, což bylo méně než původních 28,4 %, ale více než závěrečných 22,4 % po vypnutí systému. Nejde tedy o jednoduchý příběh, ve kterém by AI nejprve zlepšila výsledky a po jejím odebrání se všechno vrátilo na horší úroveň. Vývoj byl složitější a vyžaduje opatrnou interpretaci.

Autoři a další odborníci proto musí zohlednit nejen statistickou významnost výsledků, ale také možné příčiny pozorovaného poklesu. Pro praxi je totiž zásadní rozlišit, zda jde o skutečné oslabování dovedností, běžné kolísání výsledků, nebo kombinaci více faktorů.

Ztráta kompetencí není jen problém medicíny

Obavy z oslabování schopností při dlouhodobém spoléhání na AI se objevují i v dalších profesích. Podobný problém může nastat všude tam, kde člověk přestane řešit úkol samostatně a začne pouze kontrolovat nebo upravovat výstup vytvořený technologií.

Výzkumníci Judy Hanwen Shen a Alex Tamkin publikovali v lednu 2026 experiment s programátory, kteří se učili pracovat s novou softwarovou knihovnou. Účastníci využívající AI k vytváření kódu dosahovali podle výsledků experimentu v některých způsobech práce horších výsledků než ti, kteří se do řešení zapojovali aktivněji. Celkové hodnocení v určitých podmínkách kleslo o 17 %. Výrazné obtíže se objevovaly zejména u lidí, kteří řešení převážně přenechávali AI nebo opakovaně upravovali její výstupy, aniž by si nejprve sami vytvořili dostatečné porozumění problému.

Výsledky ale nelze chápat tak, že každé používání AI automaticky zhoršuje schopnosti programátorů. Podstatné je, jakým způsobem ji používají a zda se při práci stále učí, ověřují si své předpoklady a rozumějí výslednému řešení.

Boston Consulting Group (BCG) v červnu 2026 zveřejnila průzkum mezi vedoucími pracovníky globálních společností. Podle jeho výsledků se část oslovených manažerů obává, že rozsáhlé využívání AI může postupně oslabovat důležité pracovní dovednosti. Mezi nejčastěji zmiňovaná rizika patří:

• úsudek a rozhodování v nejistých situacích
• schopnost správně formulovat problém, nejen hledat odpověď
• kreativní myšlení a analýza příčin a následků
• schopnost kriticky posuzovat a zpochybňovat výstupy

BCG upozorňuje také na pracovní postup, při kterém člověk zadá úkol AI, převezme její odpověď a následně ji jen kosmeticky upraví. Pokud se tento způsob práce stane běžným, může člověk přicházet o příležitosti učit se z vlastních chyb, hledat alternativní řešení a rozvíjet samostatné uvažování.

Neznamená to, že je nutné se AI vyhýbat. Rizikem je spíše způsob používání, při němž člověk postupně přestane rozumět tomu, co nástroj dělá, a ztratí schopnost samostatně posoudit správnost jeho výstupu.

Ne každá studie ale říká totéž

Obraz situace komplikuje další výzkum. Prospektivní pragmatická studie Pedersena a jeho kolegů, publikovaná v časopise Endoscopy, se zabývala výsledky po odpojení systému CADe v jiném klinickém prostředí. Podle dostupných informací významný pokles sledovaných ukazatelů neprokázala.

Rozdíly mezi studiemi mohou souviset s délkou používání AI, zkušenostmi lékařů, charakterem pracovišť nebo způsobem, jakým endoskopisté technologii zapojují do své práce. Jiný výsledek může přinést situace, kdy lékař AI používá jako druhý pár očí, a jiný případ, kdy se na její upozornění spoléhá téměř automaticky.

Při porovnávání výsledků je proto nutné sledovat také metodiku jednotlivých studií, velikost souboru pacientů a to, zda byly podmínky dostatečně podobné. Jediný výzkum nemůže sám o sobě rozhodnout, zda AI dlouhodobě zlepšuje, nebo zhoršuje schopnosti zdravotníků.

Evropská společnost gastrointestinální endoskopie (ESGE) vydala v roce 2025 poziční stanovisko, ve kterém se zabývá využitím CADe při kolonoskopii. Přínos této technologie hodnotí opatrně. Přestože může zvýšit pravděpodobnost odhalení některých adenomů, není automaticky prokázáno, že její používání ve všech podmínkách vede k odpovídajícímu snížení výskytu nebo úmrtnosti na kolorektální karcinom.

Mezi diskutovaná rizika patří také častější odhalování drobných nálezů, které by nemusely mít klinický význam, a následné kontroly či zákroky. Přínosy a nevýhody je proto nutné posuzovat nejen podle počtu nalezených polypů, ale také podle dlouhodobých zdravotních výsledků a dopadu na pacienty.

Česko: AI už v ordinacích je, monitoring ztráty kompetencí chybí

Umělá inteligence při kolonoskopii není pouze zahraniční záležitostí. Její využití se rozvíjí také v českých zdravotnických zařízeních. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí kolonoskopická vyšetření s podporou AI, Fakultní nemocnice Olomouc informuje o využití této technologie při diagnostice nádorů tlustého střeva a Nemocnice Hořovice zavedla systém ColoMaia a zahájila vlastní klinické hodnocení.

Samotné zavedení AI do klinické praxe však neznamená, že se její přínosy a rizika všude sledují stejným způsobem. Důležité je také to, zda zdravotnická zařízení vyhodnocují výsledky jednotlivých lékařů s podporou AI i bez ní a zda sledují případné změny v jejich schopnostech.

Veřejně dostupný český protokol, který by systematicky sledoval, zda se lékařům po používání AI zhoršuje míra detekce adenomů při vyšetřeních bez její podpory, se nepodařilo dohledat. V Česku funguje screeningový program kolorektálního karcinomu a kvalita poskytované péče se hodnotí, ale z veřejných informací nelze potvrdit, že by se na celostátní úrovni pravidelně prováděl samostatný audit porovnávající výsledky s AI a bez ní.

Absence veřejně dostupných údajů přitom sama o sobě nedokazuje, že podobné sledování neprobíhá v jednotlivých nemocnicích nebo výzkumných projektech. Ukazuje ale, že pro posouzení případného dlouhodobého vlivu AI na schopnosti českých endoskopistů zatím nemáme snadno dostupný ucelený obraz.

Jak AI používat, aby neoslabovala

Hlavní otázkou není, zda AI pomáhá, nebo škodí. Podstatné je, zda způsob jejího používání vede člověka k aktivnímu přemýšlení, ověřování a samostatnému rozhodování, nebo zda ho postupně mění v pasivního příjemce hotových odpovědí.

Experiment Shen a Tamkina naznačuje, že při učení může být výhodnější používat AI k vysvětlování konceptů, ověřování vlastních hypotéz a hledání chyb než jí bez dalšího přenechat celé řešení. Podobný přístup lze uplatnit i v dalších oborech, samozřejmě s ohledem na jejich specifika.

BCG doporučuje například následující opatření:

• nejprve si vytvořit vlastní hypotézu nebo návrh řešení a teprve potom zapojit AI
• požádat AI o protiargumenty, slabá místa a možné chyby ve vlastním postupu
• pravidelně trénovat bez AI, například při samostatném řešení úkolů, odborných cvičeních nebo týmových projektech
• vybírat a nastavovat AI nástroje tak, aby podporovaly kritické myšlení a umožňovaly uživateli zpochybňovat jejich návrhy, nejen je přijímat

Psychologové William Samuelson a Richard Zeckhauser už v roce 1988 popsali takzvaný status quo bias, tedy tendenci lidí upřednostňovat výchozí možnost před alternativami. Tento jev může hrát roli i při používání AI. Pokud systém automaticky nabídne určité doporučení, uživatel ho může přijmout spíše proto, že je snadno dostupné, než na základě vlastního kritického posouzení.

Proto záleží nejen na kvalitě algoritmu, ale také na způsobu, jakým je nástroj navržen a začleněn do pracovního procesu. V některých situacích může pomoci, když systém jasně uvádí nejistotu, nabízí alternativní vysvětlení nebo vyžaduje, aby člověk před potvrzením výsledku provedl vlastní kontrolu.

Zatím není jasné, zda případné oslabení některých dovedností po dlouhodobém používání AI přetrvává i po jejím odpojení, nebo zda se schopnosti mohou rychle obnovit. K tomu budou potřeba další dlouhodobé studie, které budou sledovat nejen výkon s AI a bez ní, ale také změny v dovednostech v průběhu času.

Už nyní je však zřejmé, že samotná dostupnost výkonné technologie nestačí. Pokud má AI odborníkům skutečně pomáhat, musí být součástí pracovního postupu, který zachovává jejich schopnost samostatně uvažovat, rozpoznávat chyby a nést odpovědnost za konečné rozhodnutí. Jinak se z užitečného pomocníka může stát berlička, bez které člověk postupně ztrácí jistotu.