NASA postavila super-teleskop, který za rok zvládne práci jako Hubblův za 2 000 let. Snímky nezobrazí žádná obrazovka na světě

Observatoř Nancy Grace Romanové je hotová, otestovaná a míří na startovní rampu. Její 30megapixelová kamera pořídí neskutečné snímky.

Zdroj fotografie: Unsplash

V hangáru Goddardova střediska NASA stojí stroj, který nemá nahradit Hubblův teleskop. Má ho doplnit způsobem, který změní měřítko toho, co astronomie dokáže za jednu noc, za jeden měsíc, za jeden rok. Primární zrcadlo má stejný průměr jako Hubble — 2,4 metru. Jenže za ním sedí úplně jiná optická architektura: širokoúhlý infračervený přístroj se zorným polem nejméně stokrát větší a schopnosti snímat oblohu v některých režimech až tisíckrát rychleji. Jeden záběr ponese detail zhruba sta hubblovských snímků. Právě tohle je základ mediální zkratky o dvou tisících letech. Pro vybrané typy skutečně širokých průzkumů by totiž Hubble potřeboval celá staletí na to, co Roman zvládne během jediné mise.

Hotový hardware, ne PowerPoint

Nancy Grace Romanová, po které observatoř nese jméno, byla první hlavní astronomkou NASA. Teleskop pojmenovaný po ní prošel v březnu 2026 posledními velkými předstartovními testy a NASA oznámila, že projekt běží v předstihu proti harmonogramu a drží rozpočet. To je v kontextu velkých kosmických observatoří téměř anomálie. Hubble byl postaven do roku 1985, ale po havárii raketoplánu Challenger startoval až v dubnu 1990, a po vynesení na oběžnou dráhu řešil vadu hlavního zrcadla. Webb sklouzl z plánovaného startu v březnu 2021 na říjen téhož roku a nakonec odstartoval až na Štědrý den. Roman zatím drží tempo. NASA 22. dubna 2026 posunula cílený start na co nejdříve začátkem září 2026, tedy dříve, než byl původní limit v květnu 2027.

300 megapixelů, které se nevejdou na displej

Srdcem observatoře je Wide Field Instrument, kamera s fokální rovinou tvořenou 18 detektory, každé o rozlišení 4 096 × 4 096 pixelů. Dohromady 300 megapixelů. NASA u demonstračního simulovaného snímku uvádí rozměr 28 948 × 17 812 pixelů. Pro srovnání: běžný 4K monitor má 3 840 × 2 160 pixelů, tedy zhruba patnáctinu ploch takového obrazu. Ani špičkový 8K panel nestačí. Plnohodnotné prohlížení jednoho záběru v poměru 1:1 bude v praxi vyžadovat přibližování, výřezy a dlaždicové zobrazení, podobně jako dnes fungují mapy nebo gigapixelové panoramata měst.

Druhým přístrojem na palubě je koronograf, technologická demonstrace navržená k blokování světla hvězd, aby odhalila slabé exoplanety v jejich blízkosti. Roman tak není jen kamera, je to observatoř se dvěma odlišnými nástroji, které mohou současně pracovat.

Co bude Roman hledat

Vědecký program stojí na čtyřech pilířích:

• Temná energie a rozpínání vesmíru – supernov a trojrozměrného sledování galaxie umožňuje přesnější měření toho, jak se vesmír rozpíná a zrychluje.
• Temná hmota – mapování slabého gravitačního čočková přes obrovské plochy oblohy odhalí odhalení neviditelné hmoty, která drží galaxie pohromadě.
• Exoplanety – statistické hledání planet metodou gravitačního mikročočkování zachytí i objekty, které tranzitní metody přehlédnou.
• Širokoúhlé průzkumy galaxií – NASA počítá s katalogizací miliard galaxií během pětileté primární mise.

Síla Romanu neleží v jednom „nejhlubším“ snímku. Leží v populacích a vzácných jevech, které se v úzkých záběrech dnešních observatoří prostě nestihnou nachytat v potřebném počtu. Webb vidí dál do minulosti a s vyšším detailem v úzkém poli, jeho 6,5metrové zrcadlo je na to stavěné. Roman vidí široko. Teprve společně s Webbem a stále funkčním Hubblem vznikne trojice, která pokryje panorama i detail, infračervené i ultrafialové spektrum.

Data pro všechny, a je jich hodně

Za pět let provozu Roman vyprodukuje odhadem 20 petabajtů dat. NASA a Space Telescope Science Institute (STScI) pro jejich zpracování spustily Roman Research Nexus, cloudovou platformu, kde si kdokoli s účtem myST může data stáhnout, analyzovat a sdílet. Klíčový detail: data Romanu nebudou mít exkluzivní uzamčené období. Jakmile projdou zpracovacím řetězcem, budou veřejně dostupné přes archiv MAST. Pro české astronomy i amatéry to znamená stejný přístup jako pro americké týmy, alespoň co se týká surových a zpracovaných dat.

První snímky by měly přijít ještě před plným náběhem vědeckého provozu. NASA chystá takzvané First Look Observations, sérii obrazů a spekter pořízených během počáteční kalibrační fáze, koncipovaných finančních prostředků pro veřejný dopad. Plný rutinní provoz je plánován na rok 2027.

Trojice na druhém lagrangeovském bodě

Po startu Roman zamíří do oblasti kolem bodu L2, zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země, na stejné kosmické adrese, kde už obíhá Webb. Stabilní gravitační a tepelné podmínky jsou pro infračervenou astronomii zásadní. A právě tam se odehraje experiment, který nemá v dějinách astronomie precedens: tři velké observatoře pracující souběžně, každá s jiným zorným polem, jinou vlnovou délkou a jinou strategií. Roman nepřichází zabít Hubblea ani zastínit Webba. Přichází změnit to, kolik kvalitních dat dokáže lidstvo z vesmíru vytěžit za jedinou oběžnou dráhu kolem Slunce.