Polsko hlásí nejméně nehod v historii. Experti se ale přou, jestli za tím stojí tvrdší tresty, nebo něco jiného

Polsko uzavřelo první pololetí roku 2026 s přibližně 9 135 dopravními nehodami, což je nejméně v dostupné řadě policejních statistik.

Zdroj fotografie: Uživatel Cekay / Creative Commons / CC0

Číslo, které cituje polský tisk s odkazem na policejní evidenci SEWiK, znamená pokles o zhruba 4 procenta proti stejnému období roku 2025 a o 8 procent proti roku 2024. Jenže zatímco samotný trend nikdo nezpochybňuje, nad jeho příčinami se vede ostrý spor. Policie ukazuje na miliony kontrol. Vládní ministerstva mluví o změně chování řidičů a investicích do silnic. A dopravní experti tvrdí, že bez tvrdší legislativy by kontroly samy o sobě nestačily. Všichni přitom pracují se stejnými daty, liší se jen v tom, co považují za hlavní motor změny.

Čísla, která mluví jasně

Pro kontext: v prvním pololetí 2024 zaznamenala polská policie 9 928 nehod. O rok později jich bylo 9 525. A letos, podle dat připisovaných Hlavnímu velitelství policie, 9 135. Klesající schodiště, ne jednorázový výkyv.

Polský statistický úřad GUS potvrzuje, že čtvrtletní dataset z policejního systému SEWiK pro první pololetí 2026 existuje a byl aktualizován k 15. červenci 2026. Samostatná veřejná souhrnná tabulka s přesným číslem 9 135 se nám v otevřených zdrojích dohledat nepodařila, ale samotná existence datasetu a konzistence s dřívějšími řadami dává číslu vysokou věrohodnost. Nejde o odhad, jde o policejní evidenci, ze které čerpají všechny oficiální instituce.

Důležité je i to, že pokles se netýká jen nehod. Už celý rok 2025 označila polská vláda i policie za historicky nejbezpečnější z hlediska obětí na silnicích. Evropská komise ve své březnové zprávě zařadila Polsko mezi státy, které jsou na trajektorii splnění unijního cíle snížit počet úmrtí na silnicích o polovinu do roku 2030; polský pokles smrtelných nehod proti roku 2019 komise vyčíslila na 43 procent.

Tvrdší tresty: co přesně se změnilo

Od 3. března 2026 platí v Polsku pravidlo, které v české legislativě nemá přímou obdobu: překročí-li řidič na jednojezdné obousměrné silnici mimo obec rychlost o 50 km/h, policie mu na místě zadrží řidičské oprávnění. Automaticky, bez správního řízení. Pokud během tříměsíčního zadržení znovu sedne za volant, přijde o řidičák na pět let.

K tomu přibyla represe za alkohol. V praxi už fungují tvrdé sankce včetně propadnutí vozidla nebo jeho finanční náhrady a doživotních zákazů řízení pro opakované opilé řidiče. Od června 2026 navíc platí povinnost přilby pro osoby do 16 let na kole, elektrokoloběžce i dalších osobních přepravních zařízeních.

Legislativní balík je tedy reálný a tvrdý. Otázka zní jinak: stačí existence zákona, nebo musí řidič věřit, že ho někdo skutečně chytí?

Devět milionů dechových zkoušek za půl roku

Tady vstupuje do hry nejsilnější argument polské policie. V prvním pololetí 2025 provedla přes 9,1 milionu dechových zkoušek, meziročně o 1,37 milionu víc. Za celý rok 2025 to bylo téměř 17,9 milionu kontrol střízlivosti, nárůst o 11,6 procenta.

Pro představu: Polsko má zhruba 22 milionů řidičů. To znamená, že statisticky byl každý řidič zkontrolován na alkohol téměř jednou za rok. Taková frekvence mění psychologii za volantem. Řidič už nepočítá s tím, že „projede“. Počítá s tím, že ho zastaví.

Maria Dąbrowska-Loranc z Institutu dopravy (ITS) v komentáři pro agenturu PAP shrnuje pokles nehodovosti jako efekt kombinace: tvrdší právo, důslednější vymáhání, bezpečnější křižovatky, odsekové měření rychlosti a rostoucí společenská neakceptovatelnost riskantní jízdy. Žádný z těchto faktorů podle ní nefunguje izolovaně.

Proč nejde o jeden „zázračný“ zákon

Spor mezi experty není o datech. Nikdo nezpochybňuje, že nehod ubývá. Rozdíl je v tom, kam kdo klade těžiště vysvětlení.

• Policie zdůrazňuje kontroly a viditelný dohled. Její logika: vyšší pravděpodobnost odhalení mění chování účinněji než abstraktní výše pokuty.
• Ministerstvo infrastruktury ukazuje na investice do silniční sítě, bezpečnější křižovatky, kruhové objezdy a celkovou změnu postojů řidičů.
• Dopravní experti z ITS kombinují obojí a přidávají technologickou vrstvu: odsekové měření, kamery, automatizované systémy.

Podle nás je nejpoctivější číst polský výsledek jako souběh. Tvrdší zákon bez kontrol je papírový tygr. Kontroly bez zákonného rámce nemají zuby. A obojí bez bezpečnější infrastruktury naráží na fyzické limity silnic, které samy o sobě zabíjejí.

Co si z toho vzít v Česku

Česko už dnes tvrdě postihuje vysokou rychlost: za překročení o 40 km/h v obci a o 50 km/h mimo obec hrozí pokuta až 25 tisíc korun, zákaz řízení až na rok a půl a šest trestných bodů. Legislativní nástroje tedy existují. Otázka je, jak intenzivně se vymáhají.

Přesné české číslo nehod za první pololetí 2026 se nám z veřejně dostupných měsíčních přehledů Policie ČR nepodařilo v rámci rešerše sečíst, ale data existují a jsou veřejná. Srovnání by stálo za samostatný článek. Co ale říct lze už teď: polský příběh ukazuje, že samotné zpřísnění zákona je jen startovní čára. Bez masivního vymáhání a systematických investic do infrastruktury zůstává na papíře.

Polsko letos za půl roku provedlo přes devět milionů dechových zkoušek. Dokud nebudeme vědět, kolik jich za stejné období provedla česká policie, nemá smysl debatovat o tom, jestli potřebujeme tvrdší paragrafy, nebo spíš víc hlídek na silnicích.