Rusko chce od roku 2027 evidovat každý mobil v zemi. Kdo telefon nezaregistruje a nezaplatí, nepřipojí se k síti

Rusko přijalo zákon, který od března 2027 spouští centrální státní databázi IMEI identifikátorů všech mobilních zařízení v zemi.

Zdroj fotografie: Vjačeslav Argenberg / Creative Commons / CC BY-SA

Každý mobilní telefon má vlastní identifikátor IMEI, obvykle patnáctimístný kód, který slouží k rozlišení jednotlivých zařízení. Rusko chce tento technický údaj využít jako základ rozsáhlé státní evidence mobilních telefonů. Podle zákona přijatého 26. června 2026 má od 1. března 2027 začít fungovat jednotná databáze, do níž budou mobilní operátoři a Federální celní služba předávat údaje o identifikátorech zařízení. Systém má být propojený s portálem státních služeb Gosuslugi, telekomunikačním regulátorem Roskomnadzor, celními systémy a ministerstvem průmyslu.

Původní návrhy, o nichž se informovalo v prosinci 2025, počítaly s ještě přísnějším postupem. Od roku 2028 se podle nich neměla k mobilní síti připojit zařízení, jejichž IMEI nebude v databázi evidováno. Hovořilo se také o možnosti zpoplatnění registrace. Novější vyjádření ruského ministerstva z května a června 2026 však poplatek odmítla. Podle ministerstva má evidence vycházet především z údajů, které už operátoři mají k dispozici. Zda a v jaké podobě bude nakonec zavedeno povinné blokování neevidovaných telefonů, je třeba posuzovat podle konečných prováděcích pravidel.

Od technického kódu ke státní evidenci

Abychom pochopili, v čem je změna zásadní, je potřeba začít u samotného IMEI. Mobilní operátoři tento identifikátor běžně zaznamenávají, když se telefon přihlašuje do jejich sítě. V Česku se využívá mimo jiné při blokování odcizených zařízení. Policie ČR může na žádost vlastníka pomoci s blokací odcizeného telefonu, aby ho nebylo možné používat v tuzemských mobilních sítích. Nejde ale o plošnou evidenci všech telefonů propojenou se státní identitou jejich uživatelů.

Ruský plán má jiný rozsah. Stát chce vytvořit centrální databázi, která bude obsahovat údaje o mobilních zařízeních a jejich registračním statusu. Informace do ní mají proudit od operátorů a celní správy. U zařízení dovezených ze zahraničí se počítá také s možností registrace prostřednictvím portálu Gosuslugi. Ministerstvo digitálního rozvoje zároveň tvrdí, že běžní uživatelé nebudou muset svá zařízení dodatečně registrovat, pokud už budou jejich údaje dostupné od operátora.

Podstatná je možnost propojovat informace o zařízení s údaji o jeho používání v mobilní síti. Takové propojení může státu usnadnit identifikaci zařízení a sledování jeho statusu. Samotná evidence IMEI však automaticky neznamená, že databáze bude obsahovat kompletní přehled pohybu každého uživatele. Konkrétní rozsah shromažďovaných a sdílených údajů bude záviset na pravidlech fungování systému.

Dvě verze příběhu: prosinec 2025 versus červen 2026

Časová osa je pro pochopení ruského záměru důležitá. V prosinci 2025 náměstek ministra Dmitrij Ugnivenko veřejně představil plán na vytvoření jednotné databáze IMEI. Jako důvody se uváděly mimo jiné boj proti podvodům a bezpečnostní rizika spojená s využíváním mobilních zařízení při řízení dronů. Nezávislé médium Meduza tehdy popsalo plán rozdělený do dvou etap:

• Od roku 2027 mělo dojít k pevnějšímu propojení telefonního čísla s identifikátorem zařízení IMEI.
• Od roku 2028 se podle původních návrhů neměla k síti připojit zařízení, jejichž IMEI nebude v databázi evidováno.

Ukrajinské Centrum pro potírání dezinformací tento scénář rovněž popsalo a upozornilo také na možnost povinné placené registrace. Po přijetí zákona 26. června 2026 však ruské ministerstvo komunikovalo mírnější podobu systému. Zahájení provozu databáze stanovilo na 1. března 2027 a výslovně odmítlo, že by registrace měla být zpoplatněna. Podle novějšího popisu mají potřebná data přicházet automaticky od operátorů, nikoli výhradně prostřednictvím občanů.

Znamená to, že plán na odpojování neevidovaných zařízení definitivně padl? Z dostupných informací to nelze spolehlivě vyvodit. Je potřeba rozlišovat mezi schváleným vytvořením databáze a původními návrhy na to, jak se bude její evidence v budoucnu vynucovat. Dokud nebudou jasná všechna prováděcí pravidla, nelze tvrdit, že od roku 2028 budou automaticky odpojena všechna zařízení, která v databázi chybějí.

Rusko není první, ale jde dál než ostatní

Evidence IMEI není ruským vynálezem. Indie provozuje státní systém CEIR, který umožňuje nahlásit ztracené či odcizené telefony a požádat o jejich zablokování. Země má také nástroje pro ověřování mobilních zařízení v souvislosti s jejich dovozem a uváděním na trh.

Uzbekistán zavedl registrační systém pro mobilní zařízení používaná na svém území. Pracuje s různými kategoriemi IMEI, které určují, zda lze zařízení v síti používat. Také Kazachstán provozuje systém ověřování mobilních zařízení, jenž propojuje identifikátory telefonů s údaji potřebnými pro kontrolu jejich registrace a původu.

Ruský plán se podle dostupných informací podobá systémům, které už fungují v některých dalších zemích. Jeho konkrétní rozsah a důsledky však budou záviset na tom, jaké údaje se budou shromažďovat, s kým se budou sdílet a zda se evidence stane podmínkou pro připojení k síti.

V Evropské unii není běžnou praxí provozovat obdobnou centrální databázi všech mobilních zařízení propojenou se státními systémy v rozsahu popisovaném v ruském návrhu. V Česku se IMEI používá například při blokování odcizených telefonů a v některých kontrolních procesech, nikoli jako univerzální státní registr všech mobilních zařízení používaných obyvateli.

Co to znamená pro anonymitu a pro cizince

Praktickým důsledkem může být menší možnost používat různé SIM karty a zařízení bez toho, aby mezi nimi existovala dohledatelná vazba. Rusko přitom už dříve zpřísnilo pravidla pro pořizování SIM karet cizinci. Od roku 2025 se na ně vztahují další identifikační požadavky, které zahrnují osobní návštěvu operátora, získání ruského identifikačního čísla SNILS a ověření identity prostřednictvím státních systémů. Uplatňování jednotlivých podmínek závisí na aktuálních předpisech a situaci konkrétního uživatele.

Ruští operátoři navíc zavedli bezpečnostní opatření, která mohou po připojení zahraniční SIM karty k ruské síti nebo po návratu ruského uživatele ze zahraničí dočasně omezit některé služby, například mobilní data a SMS. Hlasové volání může zůstat dostupné. Tato opatření ruské úřady zdůvodňují snahou zabránit zneužití SIM karet při řízení dronů.

Pro Čechy cestující do Ruska i pro jejich příbuzné, kteří v zemi žijí, to znamená, že pořízení a používání místní SIM karty může být spojeno s přísnějšími identifikačními požadavky než v minulosti. Konkrétní podmínky je vhodné před cestou ověřit u operátora nebo na oficiálních ruských informačních stránkách, protože pravidla se mohou měnit.

Databáze, nebo dohledový nástroj?

Ruské ministerstvo zdůrazňuje především boj proti podvodům, nelegálnímu dovozu a bezpečnostním hrozbám. Ukrajinské Centrum pro potírání dezinformací naopak projekt zasazuje do širšího kontextu posilování státní kontroly nad digitálním prostředím a omezování svobody na internetu.

Tyto pohledy se nutně nevylučují. Databáze IMEI může pomoci s odhalováním odcizených telefonů, kontrolou původu zařízení nebo potíráním podvodů. Současně však vytváří infrastrukturu, která umožňuje snáze propojovat identifikátory zařízení s informacemi o jejich používání v mobilních sítích. Jaké konkrétní možnosti státní kontroly tím vzniknou, bude záviset na technickém řešení, přístupu jednotlivých úřadů k údajům a pravidlech jejich využívání.

Ruský stát tak chce z patnáctimístného technického identifikátoru vytvořit důležitou součást systému evidence mobilních zařízení. Zda se databáze stane také povinnou podmínkou pro připojení k síti a zda budou od roku 2028 blokována neevidovaná zařízení, zatím nelze považovat za definitivně potvrzené. Rozhodující bude konečná podoba prováděcích předpisů a způsob, jakým je ruské úřady uvedou do praxe.