Starlink dostane soupeře své kategorie: Amazon už má na oběžné dráze stovky satelitů, letos spustí vlastní internet
Amazon vyslal na oběžnou dráhu 396 satelitů své sítě Leo a v roce 2026 chce spustit komerční internet. Starlink má náskok devíti tisíc družic.
Obsah článku
Když Jeff Bezos v roce 2019 poprvé představil Project Kuiper, SpaceX už testovala první prototypy Starlinku. O sedm let později Amazon konečně přechází z laboratoře do provozu, a dělá to způsobem, který připomíná jeho vstup do kteréhokoli jiného odvětví: pomalu, metodicky a s otevřenou šekovou knížkou. Nejde přitom o žádný dílčí experiment. Amazon buduje kompletní širokopásmovou síť v nízké oběžné dráze: vlastní satelity, vlastní pozemní infrastrukturu, vlastní uživatelské terminály. Přesně stejná kategorie služby jako Starlink. Jenže mezi „stejnou kategorií“ a „stejným rozsahem“ leží propastný rozdíl, který se dá vyjádřit jedním číslem: 4,1 procenta.
Od Project Kuiper k Amazon Leo
Projekt dlouho žil pod kódovým označením Project Kuiper. Zlom přišel 13. listopadu 2025, kdy Amazon oznámil přejmenování na Amazon Leo, trvalou značku, pod kterou poběží komerční služba. Změna názvu nebyla kosmetická. Signalizovala přechod z vývojové do prodejní fáze.
Časová osa ale vyžaduje přesné čtení. V dubnu 2025, při prvním plnohodnotném startu, Amazon psal o „prvních zákaznících ještě letos“. V listopadu téhož roku skutečně spustil enterprise preview, omezenou službu pro vybrané firemní zákazníky, kteří testovali terminály Leo Ultra s rychlostí až 1 Gb/s. Širší rollout pro běžné uživatele firma v oficiálním FAQ popisuje až pro rok 2026, podmíněný dalšími starty a rozšířením pokrytí. Kdo čekal masový spotřebitelský launch na konci roku 2025, čekal marně.
Čtyři sta družic proti deseti tisícům
Podle oficiální stránky misí má Amazon po misi LA-08 z 2. července 2026 na oběžné dráze 396 satelitů. SpaceX ve svém prospektu z června 2026 uvádí k 31. březnu téhož roku zhruba 9 600 satelitů Starlink v LEO a 10,3 milionu předplatitelů. Poměr je brutálně jednoznačný.
Amazon má povolení americké FCC na 3 232 družic první generace s mezníkem 1 616 kusů do 30. července 2026. Aktuálních 396 satelitů představuje zhruba 12 procent tohoto cíle. Praktický dopad?
- Menší kapacita – méně satelitů znamená méně současně obsluhovaných uživatelů.
- Užší pokrytí – první generace využívá orbitální sklony 33°, 42° a 51,9°, takže polární oblasti nepokrývá vůbec; na ty Amazon plánuje samostatný Polar System se sklony 66°, 80° a 82°.
- Regionální start – místo globální služby půjde s vysokou pravděpodobností o postupný náběh po oblastech.
Starlink dnes nabízí v Česku roaming od 1 120 Kč měsíčně, firemní tarify od 845 Kč měsíčně a medián rezidenční rychlosti 225 Mb/s ve špičce s latencí kolem 25 milisekund. Amazon Leo zatím nezveřejnil ani ceník, ani seznam prvních zemí, ani konkrétní číslo latence v milisekundách, jen opakovaně mluví o „nízké latenci“.
Proč to trvalo tak dlouho
FCC ve svém rozhodnutí z roku 2026 shrnuje Amazonovu argumentaci: nedostatek startovací kapacity, zpoždění poskytovatelů nosičů, počasí, technické problémy, priorita vládních misí. Amazon musel nejprve vybudovat továrnu schopnou vyrábět až 30 satelitů týdně, vytvořit síť pozemních stanic a dokončit tři třídy uživatelských terminálů.
Rakety Atlas V zpočátku nesly 27 satelitů na misi. Teprve od dubna 2026, tedy od mise LA-05, Amazon přešel na 29 kusů na jeden let. Kadence startů se podle firmy letos zdvojnásobí na 20 misí. Pokud se to podaří, do konce roku by konstelace mohla překročit tisícovku družic. Ale i tisíc satelitů je pořád jen desetina toho, co má Starlink dnes.
Kde Amazon vidí šanci
Skutečný souboj se Starlinkem nezačne počtem vypuštěných družic. Amazon sází na něco jiného: integraci s vlastním ekosystémem. AWS, celosvětová logistická síť, zákaznická základna Prime, to jsou páky, které SpaceX nemá.
První komerční kroky to potvrzují. Amazon uzavřel partnerství s JetBlue pro palubní Wi-Fi od roku 2027 a s Deltou od roku 2028. V únoru 2026 oznámil dohody s námořními prodejci. Enterprise preview běží od listopadu 2025. Vzorec je jasný: nejdřív firmy a vertikální segmenty, pak domácnosti.
Terminály nabízejí tři výkonnostní třídy:
| Terminál | Rychlost stahování | Cílový segment |
|---|---|---|
| Leo Nano | do 100 Mb/s | přenosné, terénní použití |
| Leo Pro | do 400 Mb/s | domácnosti, malé firmy |
| Leo Ultra | do 1 Gb/s (upload 400 Mb/s) | enterprise, letectví |
U standardního modelu Amazon dříve uvedl cílové výrobní náklady pod 400 dolarů, tedy zhruba pod 9 500 Kč. Koncovou prodejní cenu ale nezveřejnil.
Co to znamená pro Česko
Amazon Leo zatím nepotvrdil datum dostupnosti pro Českou republiku. Neexistuje ani mapa prvních trhů, ani evropský ceník. Kdo dnes potřebuje satelitní internet, třeba na chatě bez optiky nebo na lodi, má k dispozici Starlink s fungujícími českými tarify a ověřenou službou.
Čekání na Amazon Leo dává smysl jen pro ty, kdo internet akutně nepotřebují a chtějí si za rok porovnat ceny, rychlosti a případné balíčky navázané na služby Amazonu. Podle nás ale hlavní přínos Amazon Leo pro běžného uživatele nebude samotná služba, bude to tlak na Starlink, aby nezaspával. FCC sama v rozhodnutí o licenci výslovně mluví o přínosu „druhé velké satelitní širokopásmové konstelace“ pro konkurenční prostředí.
Amazon je soupeř Starlinku kategorií, kapitálem a ambicí. Hustotou sítě a okamžitou dostupností zatím ne. Ale právě tak vypadal Amazon, když vstupoval do cloudových služeb, do streamování i do logistiky: pozdě, pomalu a nakonec všude.