V zahraničí ruší samoobslužné pokladny a vrací prodavačky. V Česku jdou opačným směrem a sází na AI

Britský řetězec odstranil samoobslužné pokladny z 25 prodejen. Americký Dollar General je stáhl z 12 tisíc obchodů. V Česku se naopak rozšiřují.

Zdroj fotografie: Wolfmann / Creative Commons / CC BY-SA

Dva protichůdné směry, dva různé světy maloobchodu. Zatímco část zahraničních řetězců v letech 2023 a 2024 od samoobslužných pokladen couvla, české supermarkety a hypermarkety jdou přesně opačnou cestou. Albert letos nasadil AI rozpoznávání zboží přímo na samoobslužné pokladny, Kaufland používá algoritmus ReScan AI, který doporučuje namátkovou kontrolu nebo opakované skenování nákupu, a Lidl u samoobslužných pokladen využívá kamerové prvky a systémy s umělou inteligencí. Nejde přitom o to, že by jedna strana měla pravdu a druhá se mýlila. Rozhodující je, proč konkrétní řetězec samoobsluhu zaváděl a jestli ji dokázal provozně uhlídat.

Proč v zahraničí couvají: dva příběhy, dva důvody

Když v listopadu 2023 šéf řetězce Booths Nigel Murray vystoupil na BBC Radio Lancashire, mluvil o zákaznících, kteří samoobslužné pokladny označovali za pomalé, nespolehlivé a neosobní. Booths je prémiový řetězec s desítkami prodejen v severní Anglii, prodává mimo jiné hodně volně loženého zboží a alkohol vyžadující věkovou kontrolu a zákazníci od něj očekávají osobní přístup. Samoobsluha tam proto do obchodního modelu nezapadala tak dobře jako v běžném supermarketu.

Úplně jiný problém řešil americký Dollar General. Diskontní gigant s více než 20 tisíci prodejnami bojoval s takzvaným shrinkem, tedy ztrátami způsobenými například chybami, krádežemi a dalšími provozními problémy. Generální ředitel Todd Vasos na jaře 2024 oznámil, že firma už odstranila samoobslužné pokladny z přibližně 12 tisíc obchodů. Ve zbývajících prodejnách pak chtěla jejich používání výrazně omezit a posílit přítomnost zaměstnanců. Důvodem nebyl jen komfort zákazníků, ale především snaha snížit ztráty.

Dva řetězce, dva odlišné motivy. Jeden řešil zákaznickou zkušenost a zapadnutí samoobsluhy do svého formátu, druhý především finanční dopady ztrát.

Česko jde opačným směrem, a má pro to důvod

V Česku v roce 2026 velké řetězce samoobslužné pokladny plošně neruší. Naopak. Rozšiřují je a zároveň do nich přidávají další technologické prvky. Albert letos oznámil nasazení AI rozpoznávání vybraného zboží na samoobslužných pokladnách. Lidl pokračuje v plošné instalaci samoobslužných pokladen a Kaufland využívá AI při kontrole nákupů v rámci služby K-SCAN.

Klíčový rozdíl oproti některým zahraničním „dezertérům“ je v tom, co české řetězce se samoobsluhou dělají. Místo aby ji nechaly bez dozoru a spoléhaly pouze na úsporu času, přidávají technologické kontroly a snaží se automatizovat část činností, které dříve vyžadovaly zásah zaměstnance.

Albert už v roce 2025 nasadil technologii využívající umělou inteligenci na obsluhovaných pokladnách, kde pomáhá rozpoznávat nebalené ovoce, zeleninu a pečivo. V červnu 2026 oznámil její rozšíření na samoobslužné pokladny. Zákazník tak u vybraných položek bez čárového kódu nemusí ručně procházet katalogem, protože systém mu nabídne rozpoznaný produkt. Kaufland ve svých podmínkách ochrany osobních údajů výslovně popisuje algoritmus umělé inteligence, který může doporučit namátkovou kontrolu nebo opakované naskenování celého samoobslužně naskenovaného nákupu. Lidl zase uvádí kamerový systém s prvky umělé inteligence na některých samoobslužných pokladnách, který má mimo jiné pomáhat s automatickým rozpoznáváním zboží, prevencí chyb a odhalováním podvodného jednání.

Co říkají čísla o ztrátách

Nejnovější studie ECR Retail Loss z roku 2026, na které spolupracoval také profesor Matt Hopkins z University of Leicester, přináší data z 39 maloobchodních řetězců. Podle ní vzrostly ztráty v průměru o 22 % v roce následujícím po zavedení samoobslužných pokladen. Při srovnání prodejen se samoobsluhou a bez ní vykazovaly prodejny se samoobslužnými pokladnami v průměru o 33 % vyšší ztráty. Studie zároveň ukazuje, že riziko roste s podílem transakcí odbavených přes samoobsluhu.

Takže představa, že stroje jednoduše nahradí lidi a zároveň zmizí všechny problémy spojené s obsluhou pokladen, neodpovídá realitě. Samoobsluha vyžaduje dohled a účinné kontrolní mechanismy.

Jenže stejná studie ukazuje, že cílené zásahy mohou fungovat:

• Více než 80 % zákazníků po upozornění na chybu nákup opraví.
• Detekce neproskenovaných položek může podle studie snižovat ztráty.
• Osobní dohled a lepší práce zaměstnanců u samoobslužných pokladen patří mezi účinné kontrolní mechanismy.
• Turnikety a další kontroly u východu mohou v konkrétních provozech výrazně omezit odchody bez zaplacení.

Právě tohle je logika českého přístupu. Technologie se neruší, ale postupně se doplňuje o další kontrolní mechanismy. Samoobsluha není problém sama o sobě, problémem může být samoobsluha bez dostatečného dohledu a kontroly.

Kampaň „Nejsme na brigádě“ a česká realita

Na začátku roku 2026 se českými sociálními sítěmi šířila kampaň „Nejsme na brigádě“, která vyzývala zákazníky k bojkotu samoobslužných pokladen. Převzali ji i někteří politici a média o ní informovala jako o výrazném společenském fenoménu. Z dostupných údajů ale nelze vyvodit, že by vedla k zásadnímu obratu v používání samoobslužných pokladen. Jejich podíl na maloobchodních transakcích je v řadě řetězců významný a české obchodní sítě jejich nasazení dál rozšiřují.

Řetězce navíc opakovaně zdůrazňují, že klasické pokladny neruší. Lidl při modernizaci prodejen počítá s kombinací klasických i samoobslužných pokladen. I další řetězce používají různé kombinace podle velikosti a typu konkrétní prodejny. Zákazník, který samoobsluhu odmítá, tak v českých supermarketech stále zpravidla najde alternativu, zejména ve větších prodejnách.

Nejde o válku, ale o kalibraci

Česko nejde proti celému světu. Jde proti jedné viditelné zahraniční protivlně. Ani v zahraničí totiž samoobsluha nemizí plošně: Tesco například dál rozvíjelo koncept GetGo a zároveň v některých jeho prodejnách kombinuje bezkontaktní nakupování s klasickými samoobslužnými i obsluhovanými pokladnami.

Rozhodující není jen to, jestli má obchod samoobslužné pokladny, nebo ne. Důležité je, jak je používá a jak řeší chyby, ztráty a potřebu pomoci zákazníkům. České řetězce se vydaly cestou kombinace samoobsluhy, dohledu zaměstnanců a technologických kontrol. AI je jedním z nástrojů, který jim má pomoci tento model zvládnout.