Od 31. července 2026 musí výrobci opravit i spotřebič po záruce. Nové pravidlo EU končí éru „kup a vyhoď“

Evropská unie zavádí přímý nárok spotřebitele na opravu vybraných výrobků i po náhradě záruky, a výrobce ji nesmí odmítnout.

Zdroj fotografie: Pexels

Pokud vám po záruční době přestane fungovat pračka, myčka, lednice, telefon nebo tablet a výrobek patří do jedné z jedenácti vyjmenovaných kategorií vyjmenovaných EU, výrobce vám bude muset nabídnout opravu za přiměřenou cenu, zajistit k ní náhradní díly a nesmí vám v opravě bránit softwarem ani smluvními kličkami. Pravidlo má v celé EU začít platit od 31. července 2026 a český transpoziční zákon počítá se stejným datem. Důležitý háček: nejde o opravu zdarma a netýká se všech spotřebičů bez výjimky. Přesto jde o zásadní průlom, protože dosud mohl výrobce zákazníka po záruce klidně odkázat na nákup nového kusu.

Co přesně se mění a pro které výrobky

Nová unijní směrnice o právu na opravu zakládá přímý nárok spotřebitele vůči výrobcům, nikoliv vůči prodejci, jak tomu bylo dosud v rámci zákonné odpovědnosti za vady. Výrobce musí opravu provést v odpovídající době, za přiměřenou cenu a s použitím originálních nebo kvalitativně srovnatelných dílů.

Český návrh zákona přebírá seznam jedenácti kategorií výrobků, na které se vztahuje:

• pračky a pračky se sušičkou
• bubnové sušičky
• myčky nádobí
• chladicí spotřebiče (lednice, mrazáky)
• elektronické displeje a televizory
• vysavače
• mobilní telefony, bezdrátové telefony a tablety
• servery a datová úložiště
• svařovací zařízení
• zboží se zabudovanou baterií lehkých dopravních prostředků (elektrokoloběžky, e-biky)
• místní topení

Cokoliv mimo tento seznam (třeba varná konvice, mikrovlnka nebo robotický vysavač, pokud nespadá do definice kategorie) pod nový režim zatím nepatří. Éra „kup a vyhoď“ tedy končí cíleně, ne plošně.

Po záruce není oprava zdarma

Tady je potřeba rozlišit dvě roviny. V záruční době (tedy v rámci zákonné odpovědnosti prodejce za vady) se nic zásadního nemění: spotřebitel řeší vadu s prodejcem a oprava je bezplatná. Nově ale přibývá bonus: pokud si zákazník u zboží koupeného od 31. července 2026 zvolí opravu místo výměny, zákonná odpovědnost prodávajícího se mu prodlouží nejméně o 12 měsíců. To je silná motivace volit opravu.

Mimo záruční režim, tedy „po záruce“, už jde o přímý vztah se samotným výrobcem. Ten smí účtovat cenu za opravu, ale nesmí být nepřiměřeně vysoká. Evropská komise uvádí, že cena nesmí spotřebitele od opravy odrazovat. Výrobce navíc musí předem poskytnout takzvaný evropský informační formulář o opravě, kde zákazník najde orientační cenu nebo způsob jejího výpočtu, maximální cenu, lhůtu opravy, dostupnost náhradního výrobku i místo předání zboží.

Pro srovnání: už dnes třeba Alza zprostředkovává pozáruční opravy za poplatek 349 Kč a samotná oprava se účtuje zvlášť. DATART provozuje síť autorizovaných servisů pro záruční i pozáruční případy. Infrastruktura tedy existuje, nový zákon ji má rozšířit a hlavně znemožnit výrobcům, aby opravu jednoduše odmítli.

Proč EU sáhla k tak tvrdému zásahu

Čísla, která Evropská komise předložila při představení návrhu v březnu 2023, mluví jasně. Ročně v Unii vzniká kvůli předčasnému vyhazování spotřebičů asi 35 milionů tun odpadu. Ztrácí se 30 milionů tun surovin. Vzniká 261 milionů tun emisí skleníkových plynů. A spotřebitelé přicházejí téměř o 12 miliard eur ročně jen tím, že místo opravy kupují nové zboží.

Komise přitom netvrdí, že všichni výrobci záměrně zkracují životnost svých produktů. Staví to spíš na systémovém problému: trh dlouhodobě zvýhodňoval výměnu před opravou, po záruce chyběly pobídky k opravám a spotřebitelé naráželi na nedostupnost dílů, netransparentní podmínky a softwarové bariéry. Nový režim má změnit právě tyto podmínky.

Od roku 2027 navíc Komise plánuje spuštění evropské online platformy, kde si spotřebitelé vyhledají opraváře ve svém okolí a porovnají nabídky. Česká sekce má být pro spotřebitele zdarma.

Česko: zákon ještě není ve Sbírce

Český transpoziční zákon prošel vládou v prosinci 2025 a ke konci června 2026 byl podle sněmovního tisku 62 po druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Datum účinnosti 31. července 2026 v návrhu stojí, ale finální schválení Senátu a podpis prezidenta v době přípravy tohoto článku ještě neproběhly. Formulace „má začít platit“ je proto přesnější než „bude platit“.

Dozor nad dodržováním nových pravidel má v českém návrhu Česká obchodní inspekce. Za neoprávněné odmítnutí opravy, nesplnění informačních povinností nebo nezveřejnění podmínek hrozí výrobci pokuta až 5 milionů korun.

Svaz průmyslu a dopravy cíl zákona neodmítá, ale žádá přesnější pravidla, zejména vyjasnění, kdy má být oprava bezplatná a kdy placená spotřebitelem. To ukazuje, že nákladový model ještě není zcela dořešený a konečná podoba praxe se bude ladit.

Co dělat, když výrobce opravu odmítne

Pokud vám po 31. červenci 2026 výrobce odmítne opravu výrobku z vyjmenovaného seznamu, postup je relativně přímočarý. Ověřte, že váš spotřebič spadá do jedné z jedenácti kategorií. Kontaktujte výrobce písemně a vyžádejte si stanovisko s důvodem odmítnutí. Je-li výrobek ještě v zákonné odpovědnosti prodávajícího, uplatňujte současně i práva vůči prodejci. Po účinnosti českého zákona podejte podnět na ČOI. A od roku 2027 lze využít i evropskou platformu pro dohledání alternativního opraváře.

Samostatnou kapitolou jsou digitální pasy výrobků, které mají nést data o opravitelnosti, životnosti a recyklovatelnosti. Pro baterie lehkých dopravních prostředků má bateriový pas platit už od 18. února 2027, u ostatních kategorií se konkrétní pravidla teprve připravují a první prováděcí akty se očekávají nejdříve ve druhé polovině roku 2027.

Léto 2026 tak nepřinese revoluci přes noc, ale zakládá právo, které tu dosud neexistovalo. A to je víc, než slibovala většina předchozích pokusů o regulaci trhu se spotřebiči.