Zuckerberg chce nahradit zaměstnance umělou inteligencí. Nejdřív je ale nechá naučit AI všechno, co umí

Meta spustila interní program, který na firemních laptopech zaznamenává pohyby myší, stisky kláves i snímky obrazovky, a z těchto dat trénuje AI agenty.

Zdroj fotografie: Anurag R. Dubey / Creative Commons / CC BY-SA

Když Mark Zuckerberg na lednovém výsledkovém callu prohlásil, že rok 2026 „dramaticky změní způsob, jakým v Metě pracujeme“, znělo to jako obvyklá vizionářská rétorika. O tři měsíce později Reuters popsal interní program nazvaný Model Capability Initiative, který vizionářskou rétoriku převádí do praxe: Meta sbírá reálné pracovní interakce svých lidí, aby z nich vytvořila tréninková data pro AI agenty schopné obsluhovat software jako člověk. Současně firma oznámila propouštění zhruba deseti procent globální pracovní síly. Tři linie, sběr dat, automatizace a škrty, se v roce 2026 poprvé propojily do jednoho systému.

Co přesně Model Capability Initiative sbírá

Podle interních memor, která viděl Reuters, MCI na firemních zařízeních amerických zaměstnanců zaznamenává:

• pohyby myši a kliknutí,
• stisky kláves,
• občasné snímky obrazovky,
• aktivitu ve vybraných pracovních aplikacích a na webech (Gmail, Google Chat, interní nástroj Metamate, VS Code).

Deklarovaný účel je jednoznačný: naučit modely zvládat úkony, v nichž zatím selhávají, jako je výběr z rozbalovacích nabídek, klávesové zkratky, přepínání mezi okny nebo celé end-to-end workflow. Meta výslovně tvrdí, že data nebudou sloužit k hodnocení výkonu zaměstnanců, pouze k tréninku AI. Zda půjde takové oddělení v praxi dlouhodobě udržet, je otázka, na kterou zatím nikdo odpovědět neumí.

Mluvčí Mety Andy Stone potvrdil existenci programu. Technický šéf Andrew Bosworth na interním fóru odpověděl zaměstnancům, kteří se ptali na možnost odhlášení, stručně: na firemním laptopu opt-out není.

Škrty, investice a nový provozní model

Zuckerberg na lednovém hovoru neřekl doslova „nahradíme zaměstnance umělou inteligencí“. Řekl něco sofistikovanějšího: Meta zplošťuje týmy, odstraňuje vrstvy managementu a buduje prostředí, v němž jeden velmi talentovaný člověk zvládne to, co dříve vyžadovalo celý tým. Kontext tomu dodávají čísla.

Ukazatel	Hodnota	Zdroj
Headcount k 31. 3. 2026	77 986	Q1 2026 výsledky
První vlna propouštění	cca 10 % (přibližně 8 000 lidí), termín 20. 5. 2026	Reuters
Další škrty	později v roce 2026, rozsah neupřesněn	Reuters
Výhled kapitálových výdajů 2026	125–145 mld. USD (původně 115–135 mld.)	Q1 2026 výsledky
Dohody o AI infrastruktuře	až 6 GW GPU od AMD, více než 1 GW vlastního křemíku s Broadcomem	Meta Newsroom

Na interním představení 30. dubna Zuckerberg propouštění přímo propojil s rostoucími výdaji na AI infrastrukturu. Firma současně investuje do hardwaru pro budoucí generace modelů a snižuje počet lidí, kteří s nimi budou pracovat. Podle nás jde o nejjasnější signál, že Meta nestaví AI jako doplněk stávajícího provozu, ale jako jeho náhradu, postupnou, ale záměrnou.

Jak na to reagují zaměstnanci

Odpor přišel okamžitě. Na interních vláknech se podle sekundárních zdrojů objevily reakce jako „To mě velmi znepokojuje.“ Zaměstnanci se ptali, proč firma sbírá jejich pracovní návyky ve chvíli, kdy současně propouští. Organizovaná odborová akce nebo stávka doložena nebyla, ale otevřená kritika vedení na interním fóru ano.

Situace má zvláštní psychologický rozměr: lidé vědí, že každý jejich klik a každá zkratka se stává tréninkovým materiálem pro systém, který je má jednou nahradit. A nemají možnost odmítnout.

Co by to znamenalo v Česku a v EU

Americké pracovní právo monitoring firemních zařízení umožňuje relativně snadno, proto je MCI nasazeno výhradně u zaměstnanců v USA. V českém a evropském rámci by podobný program narazil na podstatně tvrdší limity.

Paragraf 316 zákoníku práce vyžaduje závažný důvod vyplývající ze zvláštní povahy činnosti zaměstnavatele a ukládá zaměstnance přímo informovat o rozsahu a způsobu kontroly. Evropský soud pro lidská práva ve velkém senátním rozsudku Bărbulescu v. Rumunsko stanovil standard: předchozí upozornění, legitimní důvod, posouzení míry zásahu a existence méně invazivních alternativ.

Klíčový rozdíl je v účelu. Běžný firemní monitoring se odůvodňuje ochranou majetku nebo bezpečností IT. MCI má explicitně jiný cíl, vytvořit tréninková data pro modely. V českém prostředí by zaměstnavatel musel přesvědčivě vysvětlit, proč je právě tento účel závažným důvodem a proč neexistuje méně invazivní cesta. Podle nás by to byl velmi těžký argument.

Dělají to i ostatní?

Ambici mají všichni. Google ve svém Business Trends Reportu 2026 popisuje AI agenty pro rutinní úkoly a zdůrazňuje školení lidí pro práci „vedle AI“. Microsoft rámuje Copilot jako nástroj rozšíření schopností a v EU zmiňuje roli podnikových rad. Ani u jedné z těchto firem se ale v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat veřejně popsaný ekvivalent MCI, tedy plošný sběr kliků, kláves a obsahu obrazovky zaměstnanců s deklarovaným účelem tréninku interních agentů.

Meta je v tomto ohledu první velká technologická firma, která takový program přiznala. Nebo přesněji: první, u které to uniklo.

Chronologie roku 2026 v Metě vypráví příběh sama: leden, Zuckerberg označí rok za přelomový; únor, dohoda s AMD na 6 GW GPU; duben, odhalení MCI, partnerství s Broadcomem, navýšení kapitálových výdajů na rekordních 145 miliard; květen, první vlna propouštění. Nejde o náhodu ani o sérii nesouvisejících rozhodnutí. Je to plán.