Datové centrum tajně odčerpalo 110 milionů litrů vody a úřady to neřešily. Lidé doma neměli tlak v kohoutku

Datové centrum v americké Georgii odebralo přes 110 milionů litrů vody mimo řádné měření. Obyvatelé si stěžovali na slabý tlak, pokuta ale nepřišla.

Zdroj fotografie: Microsoft

Když lidé v rezidenční čtvrti Annelise Park ve Fayetteville začali hlásit neobvykle slabý tlak vody v kohoutcích, nikdo z nich netušil, že spouštějí jednu z nejostřejších amerických debat kolem spotřeby vody datovými centry. Šetření místního vodárenského systému Fayette County Water System odhalilo, že obří areál společnosti Quality Technology Services (QTS), který tvoří více budov na rozsáhlém pozemku, odebíral vodu přes přípojky, které nebyly správně napojené na zákaznický účet ani standardní fakturaci. Celkem šlo o více než 110 milionů litrů (29 milionů galonů). Politico tento objem přepočítalo na desítky olympijských bazénů. Úřady problém neodhalily samy, zjistily ho až poté, co se na ně obrátili frustrovaní obyvatelé. A když ho zjistily, rozhodly pouze o zpětném doúčtování. Bez pokuty a bez další sankce.

Voda tekla, vodoměr mlčel

Jak přesně se stalo, že 110 milionů litrů proteklo mimo evidenci? Podle vysvětlení okresu z května 2026 šlo o souběh několika problémů. Fayette County právě přecházel přibližně 33 tisíc vodoměrů na nový systém chytrého měření AMI. Během tohoto přechodu zůstala minimálně jedna velká přípojka QTS bez správného napojení na fakturační systém. Druhá přípojka byla podle reportáže Politico vedena jako existující, aniž by o ní vodárenský systém měl kompletní informace.

Délka období, po které voda tekla neúčtovaně, se podle jednotlivých zdrojů liší. Vanessa Tigert, šéfka vodárenského systému, hovořila pro Politico o zhruba čtyřech měsících. QTS uváděla období mezi devíti a patnácti měsíci. Interní dokumenty vodárny z roku 2025 zároveň uváděly, že QTS byla zpětně doúčtována za spotřebu, která nebyla zachycena od července 2024. Ať už šlo o kratší, nebo delší období, jedno je jasné: kontrolní mechanismus selhal právě u jednoho z největších odběratelů celého systému.

Zpětný účet místo pokuty

Fayette County nakonec vystavil QTS zpětný účet ve výši 147 474 dolarů, tedy přibližně 3,4 milionu korun. Sazba činila 6,46 dolaru za tisíc galonů (3 785 litrů), podle okresu šlo o dvojnásobek běžné maloobchodní ceny. QTS účet uhradila. Všechny vodoměry byly následně správně napojeny do systému a okres zavedl pravidelné koordinační schůzky s firmou.

Pokuta ale udělena nebyla. Tigert svůj přístup obhajovala slovy citovanými serverem Politico: „Jsou náš největší zákazník a musíme být partneři.“ Veřejně dostupné dokumenty neukazují detailní právní zdůvodnění, proč u tak rozsáhlého pochybení zůstalo pouze u zpětného vyúčtování. Právě zde leží jádro kritiky: nejde jen o samotný objem vody, ale o rozdílný přístup k různě velkým odběratelům. Běžný zákazník, který by měsíce odebíral vodu mimo měření, by podobně mírný postup pravděpodobně neočekával.

Stavba, ne servery, ale to nic nemění

QTS i okres zdůrazňují, že vysoká spotřeba nesouvisela s běžným provozem serverů, ale především se stavební fází areálu. Na místě pracovalo tisíce lidí. Voda se využívala například při výrobě betonu, potlačování prašnosti, mytí nákladních vozidel, údržbě pozemku, pro sociální zázemí a při prvním plnění a testování chladicích systémů. Firma uvádí, že dokončené budovy využívají uzavřený recirkulační chladicí systém, který průběžně nespotřebovává velké objemy vody.

To je důležitý technický detail. Nemění ale skutečnost, že více než 100 milionů litrů vody proteklo bez řádné evidence. Nemění ani fakt, že rozšiřování areálu má podle místních médií The Citizen pokračovat ještě několik let.

Fayetteville zakázalo nová centra, jinde hledají chytřejší cestu

Město Fayetteville reagovalo výrazně: v roce 2026 omezilo možnost výstavby nových datových center ve vybraných městských zónách. Stávající kampus QTS tímto rozhodnutím zrušen nebyl.

Jiné obce volí méně restriktivní přístup. Některá města u nových datových center požadují uzavřené chladicí okruhy, efektivnější technologie chlazení, speciální vodní sazby pro velké odběratele, hydraulické studie a závazky k nápravě případných dopadů na ostatní zákazníky. Jinde se obce zaměřují na větší transparentnost, zveřejňování informací pro obyvatele nebo povinnost prokazovat energetickou efektivitu a využití odpadního tepla.

Případ Fayetteville tak není jen lokální kuriozita. Růst datových center, zejména kvůli umělé inteligenci, zvyšuje tlak na energetickou i vodní infrastrukturu. Studie a odhady upozorňují, že spotřeba vody spojená s provozem datových center může v příštích letech výrazně růst, pokud se nebude více využívat efektivnější chlazení a recyklace vody.

Mohlo by se to stát v Česku?

Srovnatelný skandál z českého prostředí veřejně dostupné zdroje nepotvrzují. Část tuzemských datacenter staví svou komunikaci na úspornějším vzduchovém chlazení. Například pražské centrum MasterDC deklaruje využití volného chlazení a oddělených teplých a studených uliček. U plánovaných AI datacenter se ale začíná počítat i s vodním chlazením, protože výpočetní výkon moderního hardwaru výrazně roste. S nástupem energeticky náročné umělé inteligence se proto téma spotřeby vody může dostat i do české debaty.

Český vodní zákon přitom nakládání s vodami podmiňuje povolením vodoprávního úřadu a ukládá povinnost měřit množství odebrané vody. Podzemní voda je navíc přednostně určena pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Regulatorní rámec tedy existuje. Otázkou zůstává, zda místní dohled dokáže držet krok s rychlostí, jakou datová centra rostou.

Příběh z Georgie není jen o jedné nezachycené vodovodní přípojce. Je o tom, co se stane, když jeden z nejrychleji rostoucích průmyslových segmentů narazí na obecní infrastrukturu navrženou původně pro mnohem menší odběratele. A také o tom, že partnerství s největším zákazníkem by nemělo znamenat, že pravidla platí jinak než pro všechny ostatní.