Žrouti energie v pohotovostním režimu: Které spotřebiče vás stojí tisíce, i když jsou vypnuté?
Červená kontrolka na televizi vás nezruinuje. Tisíce korun ročně ale spolkne součet všech zařízení, která v domácnosti tiše čekají na váš povel.
Obsah článku
Představa, že jeden vypnutý spotřebič dokáže sám o sobě vytvořit účet za elektřinu v řádu tisíců korun, je přehnaná. Skutečnost je ale v jistém smyslu ještě horší. Průměrná česká domácnost má podle údajů Evropské komise přibližně 18 zařízení, která tráví zhruba 15 hodin denně v pohotovostním nebo zdánlivě vypnutém režimu, přičemž zůstávají připojená k elektrické síti. Každé z nich odebírá jen několik wattů. Když se ale jejich spotřeba sečte, může celkový příkon dosáhnout 40 až 50 W. Při orientační ceně elektřiny 4,97 Kč za kilowatthodinu v běžné sazbě D02d to představuje přibližně 1 742 až 2 178 Kč ročně. Tolik tedy můžete zaplatit za elektřinu, kterou jste vědomě vůbec nespotřebovali.
Co vlastně znamená „pohotovostní režim“
Pohotovostní režim neznamená, že je spotřebič skutečně vypnutý. Podle definice Evropské komise jde o stav, kdy je zařízení stále připojené k elektrické síti, ale udržuje pouze funkce potřebné k opětovnému zapnutí nebo základnímu provozu. Může například přijímat signál z dálkového ovladače, čekat na probuzení přes síť, zobrazovat hodiny nebo poskytovat základní stavové informace. I zařízení, které uživatel považuje za vypnuté, tak může ve skutečnosti stále spotřebovávat elektřinu.
Je přitom důležité rozlišovat několik různých režimů. Pasivní pohotovostní režim, při kterém například svítí pouze červená kontrolka, má u moderních spotřebičů obvykle velmi nízkou spotřebu, často jen zlomky wattu. Síťový pohotovostní režim naopak udržuje aktivní Wi-Fi nebo ethernetové připojení, aby zařízení mohlo reagovat na příkazy ze sítě. Existuje také režim rychlého spuštění, který ponechává část elektroniky aktivní, aby se spotřebič zapnul téměř okamžitě. Právě tyto poslední dva režimy mohou být výrazně náročnější na spotřebu. Nejvíce tedy neplatíte za samotnou kontrolku, ale za pohodlí v podobě okamžitého probuzení zařízení.
Kdo žere nejvíc a kdo má neprávem špatnou pověst
Televizory bývají první na seznamu podezřelých. Jenže moderní televizor v pasivním pohotovostním režimu podle kritérií ENERGY STAR spotřebovává maximálně 0,5 W, u modelů se síťovými funkcemi může jít až o 1 W. Průměrná spotřeba televizorů v pasivním pohotovostním režimu navíc postupně klesá. Zatímco v letech 2003 až 2006 dosahovala přibližně 0,7 W, u modelů vyrobených po roce 2011 to bylo už jen kolem 0,3 W. Problém nastává především tehdy, když necháte zapnutý režim rychlého spuštění. V takovém případě může příkon překročit i 10 W.
Skuteční nenápadní spotřebitelé elektřiny se ale často skrývají jinde:
- Herní konzole patří mezi výraznější zdroje zbytečné spotřeby. Například Xbox One v režimu okamžitého zapnutí odebírá podstatně více energie než v úsporném režimu. Přepnutím do úsporného režimu lze pohotovostní spotřebu snížit až o 98 %.
- Set-top boxy a televizní dekodéry často nemají skutečný režim vypnutí. Zůstávají v provozu i ve chvíli, kdy televizi nesledujete.
- Modemy a routery jsou zařízení určená k nepřetržitému provozu. Nejde sice o klasické pohotovostní spotřebiče, jejich trvalá spotřeba ale přispívá k celkovému účtu za elektřinu.
- Tiskárny v síťovém úsporném režimu udržují připojení k Wi-Fi a čekají na tiskovou úlohu. Spotřeby pod 0,5 W dosahují pouze v případě, že se skutečně přepnou do odpovídajícího pohotovostního režimu. Ne všechny modely to však dělají automaticky.
- Nabíječky telefonů, které lidé často uvádějí jako příklad zbytečného plýtvání, naopak mezi největší žrouty elektřiny nepatří. Pokud k nim není připojené žádné zařízení, jejich spotřeba se obvykle pohybuje pouze v řádu desetin wattu.
Kolik to stojí v českých korunách
Pro přepočet jsme vycházeli z ceníku PRE platného od ledna 2026 pro sazbu D02d, upraveného o nulový příspěvek na podporované zdroje energie (POZE), který ERÚ potvrdil od 1. ledna 2026. Výsledná orientační cena činí přibližně 4,97 Kč/kWh včetně DPH.
| Trvalý pohotovostní příkon | Roční náklady (sazba D02d) |
|---|---|
| 0,5 W | cca 22 Kč |
| 1 W | cca 44 Kč |
| 5 W | cca 218 Kč |
| 10 W | cca 436 Kč |
| 20 W | cca 871 Kč |
| 30 W | cca 1 307 Kč |
| 40 W | cca 1 742 Kč |
| 50 W | cca 2 178 Kč |
Jeden moderní spotřebič v pasivním pohotovostním režimu vás tedy může ročně připravit jen o desítky korun. Pokud ale máte doma čtyři nebo pět zařízení, která zůstávají v síťovém pohotovostním režimu, jejich společný příkon se může snadno dostat na 30 až 50 W. V takovém případě už jde o částky přesahující tisíc korun ročně.
Důležitou roli hraje také distribuční sazba. Ve dvoutarifní sazbě D57d vychází stejný pohotovostní příkon 15 W přibližně na 439 Kč ročně, zatímco v jednotarifní sazbě D02d na zhruba 653 Kč. Skutečné náklady se samozřejmě odvíjejí od konkrétní ceny elektřiny a podmínek vašeho dodavatele.
Jak se bránit a kdy se to vyplatí
Nejjednodušším a nejlevnějším řešením je prodlužovací kabel s vypínačem. Na českém trhu lze základní modely pořídit už od 119 Kč. Stačí do něj zapojit zařízení, která běžně používáte společně, například televizi, soundbar a herní konzoli. Jedním stisknutím vypínače pak celou skupinu odpojíte od elektrické sítě. Pokud takto odstraníte trvalý odběr 5 W, investice do lišty se vám vrátí přibližně za sedm měsíců.
Pokročilejší možností je chytrá zásuvka s měřením spotřeby a časovačem. Například TP-Link Tapo P110 dokáže sledovat spotřebu v reálném čase a umožňuje nastavit automatické vypínání podle časového plánu. Chytré zásuvky s měřením spotřeby se na českém trhu prodávají přibližně od 259 Kč. Při pohotovostním odběru 15 W se investice může vrátit zhruba za pět měsíců, při 5 W přibližně za 16 měsíců. U zařízení se spotřebou pod 1 W by se chytrá zásuvka při uvedené ceně zaplatila až za více než šest let. V takovém případě je výhodnější obyčejná prodlužovací lišta s vypínačem.
Než ale začnete jednotlivá zařízení odpojovat, nejprve si změřte jejich skutečnou spotřebu. Jednoduchý zásuvkový měřič, například Solight DT26, stojí přibližně 169 Kč. U zařízení se stabilním odběrem stačí přímé měření. Pokud se jejich spotřeba v průběhu času mění, je lepší měřit delší interval a vypočítat průměr.
Pozor také na to, že ne všechna zařízení má smysl vypínat. Router například potřebuje běžet nepřetržitě, pokud chcete mít doma stále dostupný internet a funkční chytrou domácnost. V tomto případě je lepší zaměřit se na výběr energeticky úspornějšího modelu než na pravidelné vytahování zástrčky ze zásuvky.
Regulace přitvrzuje, ale komfort zůstává
Od 9. května 2025 platí v Evropské unii revidovaná pravidla pro spotřebu elektřiny v pohotovostním režimu. Nové spotřebiče od tohoto data nesmějí v režimu vypnuto nebo v běžném pohotovostním režimu odebírat více než 0,5 W. Pokud zobrazují stavové informace, například hodiny, může být limit 0,8 W. Od roku 2027 se mají pravidla dále zpřísnit. Pro režim vypnuto se počítá s limitem 0,3 W, zatímco u síťového pohotovostního režimu se limity budou podle typu zařízení pohybovat v rozmezí 2 až 7 W. Regulace ale nesměřuje k úplnému odstranění pohotovostní spotřeby. To by totiž znamenalo omezení funkcí, na které jsou uživatelé zvyklí a které od moderních zařízení očekávají.
Za elektřinu, kterou nikdo v domácnosti vědomě nespotřeboval, tak můžete zaplatit i tisíce korun ročně. Přitom někdy stačí obyčejná prodlužovací lišta s vypínačem za pár stokorun a několik minut na nastavení herní konzole do úsporného režimu. Nejvíce totiž může stát právě energie, jejíž spotřebu vůbec nevnímáte.