Dodavatelé vám často neříkají věci, které rozhodují, jestli s fotovoltaikou ušetříte, nebo naopak proděláte

Návratnost domácí fotovoltaiky nestojí na výkonu panelů, ale na pěti faktorech, které v prodejní prezentaci často chybí nebo jsou schované za slovíčkem „až“.

Zdroj fotografie: Unsplash

Když si v roce 2026 necháte zpracovat nabídku na střešní elektrárnu, orientačně dostanete obvykle pěkný graf roční výroby, úsporu a dobu návratnosti. Co ale v tom grafu elektřiny nebývá vidět: kolik vyrobené energie skutečně spotřebováváte doma, za kolik se zhodnotí přebytky odeslané do sítě, jaké poplatky s tím souvisí, co přesně poběží při výpadku proudu a jaké sankce obsahuje smlouva. Přitom právě tyto věci rozhodují o tom, jestli investice za čtvrt milionu korun vydělá, anebo se bude vracet o roky déle, než jak naznačoval obchodní zástupce. Nejde přitom o plošný podvod – dodavatelé pracují s modelovými příklady a formulacemi „orientačního výpočtu“, ale bez znalosti vstupních předpokladů se z orientačního čísla snadno stane jen falešný slib.

Pět věcí, na kterých stojí celá ekonomika

Veřejné materiály dvou největších českých dodavatelů ukazují rozptyl jasně. E.ON publikuje tři modelové domácnosti s bateriemi: ceny 250, 310 a 340 tisíc korun a roční úspory 23 500, 31 700 a 36 400 korun. Prostá návratnost vychází kolem devíti až deseti let. ČEZ obecně uvádí rozpětí šest až dvanáct let. Rozdíl mezi šesti a dvanácti lety přitom nedělá značka panelu, ale pět konkrétních faktorů:

• Velikost systému vůči reálné spotřebě domu – předimenzovaná elektrárna vyrábí přebytky, které se zhodnocují za zlomek maloobchodní ceny.
• Vlastní spotřeba v reálném čase – kilowatthodina spotřebovaná přímo doma ušetří plnou cenu ze sítě; tatáž kilowatthodina poslaná do sítě vynese několikanásobně méně.
• Fyzická akumulace – baterie nebo ohřev vody posouvají spotřebu do večera, kdy panely už nepracují.
• Podmínky zhodnocení přetoků – výkupní ceny, měsíční poplatky, limity virtuální baterie.
• Smluvní a servisní podmínky – pokuty za předčasné ukončení, automatické prodloužení, rozsah záloh při výpadku.

Přetoky: čísla, která v nabídce často chybí

Operátor trhu OTE v červenci 2025 popsal rekordní výskyt záporných cen elektřiny na velkoobchodním trhu. Přetoky z domácích elektráren vznikají právě ve chvílích, kdy je v síti přebytek a cena padá. Co to znamená v praxi pro majitele panelů?

E.ON od dubna 2026 nabízí fixní výkup přetoků za 500 Kč/MWh s měsíčním poplatkem 39 korun. Přeloženo: za každou megawatthodinu poslanou do sítě dostanete 0,5 Kč za kilowatthodinu. ČEZ u produktu Elektřina pro soláry připisuje 2 780 Kč/MWh, ale pouze do obchodní části ceny – regulované poplatky za distribuci a systémové služby tím nesmažete, platíte je dále při zpětném odběru. Kdo staví návratnost hlavně na prodeji přetoků, staví na nejslabším pilíři celé ekonomiky.

Priorita práce s přebytky by měla vypadat takto: okamžitá vlastní spotřeba → ohřev vody → fyzická baterie → virtuální baterie nebo sdílení → klasický výkup jako doplněk.

Virtuální baterie není skutečná baterie

Dodavatelé často nabízejí „virtuální baterie“ jako alternativu k fyzickému úložišti za desítky tisíc korun. E.ON popisuje, že zákazník si přebytky „ukládá“ do limitu 4 MWh ročně. ČEZ uvádí, že jde fakticky o princip výkupu a zpětného započtení do vyúčtování, nikoli o skutečnou akumulaci. Při čerpání „své elektřiny“ zpět ze sítě platí regulovaná část ceny a často i měsíční paušál. Virtuální baterie dává smysl u domácností s většími přetoky a bez fyzického úložiště, ale není zadarmo a není ekvivalent lithiového článku ve sklepě.

Dotace 2026: úvěr místo daru

Kdo čeká dotaci ve stylu roku 2022, bude překvapený. Od 25. června 2026 funguje pro běžné domácnosti program Nová zelená úsporám formou bezúročného úvěru, nikoli přímé dotace. Přímá podpora zůstala jen v NZÚ Light pro zranitelné domácnosti, kde lze na malou FVE s ohřevem vody získat maximálně 120 tisíc korun při minimálním výkonu 3 kWp.

Bezúročný úvěr sice šetří úroky, ale peníze je třeba vrátit. Špatně navržená instalace s nízkou vlastní spotřebou tak může splácet výrazně déle, než ukazuje prodejní kalkulačka. Navíc od ledna 2026 odpadl poplatek za podporované zdroje (495 Kč/MWh bez DPH) a celkové ceny elektřiny klesly zhruba o deset procent – levnější nakupovaná elektřina obecně mírně prodlužuje návratnost nové fotovoltaiky oproti krizovým rokům.

Co žádat od dodavatele před podpisem

ERÚ doporučuje kontrolovat cenu, pokuty, prodloužení a rozsah služeb. Minimální seznam otázek, na které by měl dodavatel odpovědět písemně:

• Kolik kWh ročně vyrobí systém na mé konkrétní střeše po započtení orientace a stínu?
• Jaké procento vlastní spotřeby a kolik MWh přetoků předpokládáte?
• Jak přesně budou přetoky zhodnoceny a jaké jsou měsíční poplatky?
• Je v ceně vyřízení připojení, výrobního EAN, registrace u OTE a odpovědnosti za odchylku?
• Co přesně poběží při výpadku sítě a které okruhy budou v záloze?
• Jaké jsou záruky na baterii a její zbytkovou kapacitu po deseti letech?
• Jaké jsou smluvní pokuty, automatické prodloužení a servisní podmínky?

Pokud na některou z těchto otázek nedostanete jasnou odpověď, je to varovný signál – ne nutně podvod, ale důvod nepodepisovat.

Nejrizikovější nabídka na trhu není ta nejdražší. Je to ta, která staví návratnost na přebytcích do sítě místo na vysoké vlastní spotřebě uvnitř domu. Kdo tohle pochopí ještě před schůzkou s obchodníkem, má šanci dostat systém, který skutečně vydělává, a není jen na papíře.