Termokamera jasně odpověděla, jestli je dobré nosit v horku černé, nebo bílé tričko. Výsledek potvrdil jedno a vyvrátil druhé

Rozdíl povrchových teplot přesáhl 15 °C. Jenže to, co termokamera ukázala, je jen polovina příběhu.

Zdroj fotografie: Uživatel Suenosazules / Creative Commons / CC BY-SA

Léto 2026 v Česku láme rekordy. Koncem června padlo v Doksanech nové absolutní české maximum 41,9 °C a ČHMÚ označil červen za třetí nejteplejší od roku 1961. V takových podmínkách se každý rok vrací tatáž debata: černé, nebo bílé? Tentokrát ji rozřešil smartphone s termokamerou, Hammer Construction 2 Thermal 5G se senzorem HeatView, který měří povrchové teploty v rozsahu −10 až 550 °C. Dvě trička, stejný materiál, stejný střih, stejné slunce. Výsledek na displeji byl nemilosrdně jednoznačný. A přesto nestačí k tomu, abyste vyhodili půlku šatníku.

Co termokamera skutečně změřila

Termokamera nedokáže změřit, jak se cítíte. Snímá infračervené záření povrchu a převádí ho na mapu teplot, nic víc, nic míň. Nevidí vzduch mezi látkou a kůží, neví, jestli se potíte, a nezajímá ji, jestli fouká vítr. Měří povrch.

A na povrchu je verdikt drtivý. Odborná studie z International Journal of Biometeorology z roku 2024, která použila stejně střižená polo trička ze stejného materiálu, naměřila v klidném slunném počasí rozdíl přes 15 °C mezi černou a bílou variantou. Jiná práce z TU Delft po deseti minutách na slunci zaznamenala na kontaktní straně látky rozdíl 5 až 10 °C ve prospěch bílé. To jsou čísla, která termokamera zobrazí jako jasně červenou skvrnu proti chladné modři. Žádný prostor pro pochybnosti.

Tím se potvrzuje to, co většina lidí tuší: tmavá látka pohltí víc sluneční energie a na povrchu se víc zahřeje. Sluneční světlo je totiž směs všech viditelných vlnových délek, fyzikálně bílé světlo. Černý povrch ho absorbuje napříč celým spektrem, bílý většinu odráží. Termokamera tohle přesvědčivě vizualizuje.

Co termokamera neřekla, a proč je to zásadní

Tady přichází ta část, kterou test vyvrátil. Ne samotný fyzikální princip, ale zjednodušený závěr „černé se v létě nikdy nenosí“.

Terénní studie provedená ve Vietnamu přinesla překvapivý výsledek: účastníci v černém oděvu měli vyšší povrchovou teplotu oblečení, ale nižší rektální teplotu, nižší tepovou frekvenci a nižší teplotu mikroklimatu u hrudníku než ti v bílém. Jak je to možné? Volnější černé oblečení vytvořilo vzduchovou mezeru, ve které se ohřátý vzduch přirozeně pohyboval nahoru a ventiloval tělo, takzvaný komínový efekt. Bílá látka sice méně hřála na povrchu, ale přiléhala těsněji a propouštěla víc záření přímo k pokožce.

Další faktor: vítr. Studie z roku 2024 ukázala, že při proudění vzduchu kolem 3 m/s, což odpovídá lehkému vánku, se rozdíl povrchových teplot mezi černou a bílou téměř smazal. Stačí tedy mírný vánek a hlavní argument pro bílou se dramaticky oslabí.

Podle nás je tohle klíčové zjištění celého experimentu. Termokamera odpověděla jasně, ale odpověděla jen na otázku povrchového ohřevu. Otázku letního komfortu neřeší barva sama, řeší ji systém: barva plus materiál plus střih plus proudění vzduchu.

Nejčastější letní omyl není černé tričko

Největší chyba, kterou lidé v létě dělají, není volba černé barvy. Je to volba přiléhavého, těžkého a špatně odvětrávaného trička s nadějí, že ho zachrání světlý odstín. Těsné bílé tričko z husté bavlny, přilepené potem na záda, odvádí teplo hůř než volné černé z lehkého prodyšného materiálu.

Do výsledného pohodlí vstupuje celá řada faktorů:

• Materiál – len vyniká přenosem tepla a prací s vlhkostí, funkční polyester rychle schne, merino reguluje teplotu a nepáchne. Studie letních pracovních oděvů přímo doporučuje len jako optimální volbu pro horko.
• Střih – regular nebo volnější fit vytváří vzduchovou mezeru mezi látkou a kůží. Tím umožňuje přirozenou ventilaci a odpařování potu.
• Gramáž a prodyšnost – lehčí tkanina s vyšší propustností vzduchu odvádí teplo efektivněji než těžká, byť bílá.
• Odvod vlhkosti – funkční vlákna typu Coolmax nebo směsi polyester-bavlna s úpravou proti vlhkosti zabraňují tomu, aby se tričko přilepilo na tělo a zablokovalo ventilaci.

Jak vybrat tričko na české léto 2026

Na českém trhu existují konkrétní produkty, které splňují všechna zmíněná kritéria. Sensor nabízí řadu Coolmax Air přímo ve stejném modelu v bílé i černé variantě, ideální příležitost ověřit si rozdíl na vlastní kůži. Merino Active od téhož výrobce zase sází na stoprocentní merino s antibakteriální úpravou. Decathlon na českém e-shopu prodává prodyšná trička z polyesteru s deklarovaným odvodem potu v regular střihu, a to od pár stovek.

Praktický checklist při nákupu:

• Podívejte se na materiál – hledejte len, merino, Coolmax nebo lehký polyester s úpravou odvodu vlhkosti.
• Zkontrolujte střih – regular nebo loose, ne slim fit.
• Ověřte gramáž – čím lehčí a prodyšnější, tím lépe pro přímé slunce.
• Barvu řešte až nakonec – při stejném materiálu a střihu sáhněte po světlejší. Ale neobětujte kvůli barvě prodyšnost ani volnost.

Kdy skutečně sáhnout po bílé, a kdy je to jedno

Pravidlo je jednoduché. Stojíte-li nebo chodíte na přímém slunci, bez větru, v tričku stejného materiálu a střihu, bílá vyhrává. Jednoznačně, měřitelně, o stupně Celsia, které pocítíte. To je situace, pro kterou termokamera dává naprosto validní odpověď.

Jakmile se ale změní byť jedna proměnná, zafouká vítr, přesunete se do stínu, oblečete volnější střih, zvolíte prodyšnější materiál, převaha bílé se zmenšuje, nebo úplně mizí. V kanceláři bez přímého slunce rozhoduje střih a materiál, ne barva. Na kole při rychlosti nad 15 km/h proudění vzduchu smaže většinu rozdílu.

Termokamera v létě 2026 potvrdila fyziku: černá se na povrchu zahřívá víc. A vyvrátila mýtus, že z toho plyne jednoduchý univerzální závěr. Nejchladnější tričko není to nejbělejší, je to to nejlépe navržené.