Novinář zasunul flash disk do počítače a ten vybuchl. Přes USB dochází k útokům, o nichž nemá většina lidí zdání
Moderátor otevřel obálku s pendrivem, zasunul ho do PC, a zařízení explodovalo. Přežil. Většina lidí přitom netuší, co všechno umí USB port provést.
Obsah článku
Bylo pondělí 20. března 2023, krátce před půl devátou ráno, v redakci televizní stanice Ecuavisa v ekvádorském Guayaquilu. Lenín Artieda, známá tvář zpravodajského pořadu Contacto Directo, otevřel žlutou obálku, která do redakce dorazila kurýrem už o čtyři dny dříve. Uvnitř ležel předmět připomínající běžný flash disk. Artieda ho zasunul do USB portu svého počítače. V tu chvíli zařízení explodovalo. Podle Ecuavisy utrpěl novinář lehká poranění ruky a obličeje, ale vyvázl bez vážnějších následků. Ekvádorská policie později uvedla, že nešlo o žádné datové úložiště. Uvnitř se nacházela iniciační kapsle a trhavina, pravděpodobně RDX. Podle ministra vnitra Juana Zapaty se nálož aktivovala jen z padesáti procent. Kdyby detonovala v plném rozsahu, následky by mohly být fatální. A právě tento extrémní případ otevírá otázku, kterou si běžný uživatel obvykle neklade: co všechno se může stát, když do počítače připojíte USB zařízení, které neznáte?
Koordinovaný útok na pět novinářů
Artieda nebyl jediný. Ekvádorské úřady identifikovaly celkem pět podobných zásilek určených novinářům z různých médií. Všechny pocházely ze stejné lokality, městečka Quinsaloma v provincii Los Ríos, a byly odeslány prostřednictvím téže kurýrní služby. Jeden balíček policie zachytila ještě během přepravy. Ministr Zapata označil útok za pokus umlčet média. Organizace Reportéři bez hranic (RSF) ho popsala jako koordinovaný útok na svobodu tisku. Výbor na ochranu novinářů (CPJ) však upozornil, že vzkazy přiložené k obálkám byly zmatené a neobsahovaly jasné vysvětlení motivu. Kdo útok zorganizoval, nebylo veřejně objasněno.
Proč zásilky prošly doručovacím procesem, aniž by je někdo odhalil? Ani to úřady veřejně nevysvětlily. Malé zařízení ukryté v obálce zjevně při běžném třídění zásilek nevzbudilo žádné podezření.
USB není jen úložiště, je to otevřená brána
Výbušný flash disk je extrémní případ. Právě proto ale dobře ilustruje obecnější problém: lidé často považují USB zařízení za neškodné předměty. Ve skutečnosti však může jít o aktivní vstupní bod do počítače. Jakmile připojíte flash disk nebo jakoukoli jinou USB periferii, operační systém s ní začne komunikovat, zjistí, o jaký typ zařízení jde, a podle toho s ní zachází. Může se tvářit jako úložiště, klávesnice, síťový adaptér nebo třeba nabíječka. Útočník toho dokáže využít způsoby, které si většina uživatelů vůbec nedokáže představit.
Výzkumníci z izraelské Ben-Gurionovy univerzity popsali 29 různých typů USB útoků a rozdělili je do čtyř základních kategorií:
- Škodlivá běžná média – klasický flash disk obsahující soubory s malwarem. Po otevření souboru nebo jeho automatickém spuštění může dojít k napadení počítače.
- Programovatelné mikrokontroléry – zařízení, které vypadá jako flash disk, ale počítači se představí například jako klávesnice nebo myš. Dokáže samo zadávat příkazy, otevírat terminál a stahovat škodlivý kód. Celý proces může trvat jen několik sekund.
- Přepsaný firmware (BadUSB) – původně legitimní periferie, jejíž firmware někdo upravil tak, aby po připojení prováděla jiné činnosti, než ke kterým byla původně určena.
- Elektrické útoky (USB Killer) – zařízení, které místo dat vyšle do počítače ničivý elektrický impuls. Nepotřebuje žádný software ani malware. Poškozuje přímo hardware.
Český NÚKIB upozorňuje také na další varianty útoků, například podvržené USB síťové adaptéry, které vytvoří falešný přístupový bod, nebo fyzické keyloggery vložené mezi klávesnici a počítač. Ty zaznamenávají každý stisk klávesy.
Lidé flash disky prostě zasunují
Že většina lidí o těchto hrozbách příliš neví, není jen dojem. Dokládá to i akademická studie z University of Illinois, jejíž autoři rozmístili po univerzitním kampusu téměř 300 flash disků a sledovali, co se s nimi stane. Výsledek? Lidé připojili 45 až 98 procent nalezených disků v závislosti na tom, jak důvěryhodně vypadaly. A 68 procent těch, kteří disk připojili, nepřijalo žádná bezpečnostní opatření: nepoužili antivirus, sandbox ani izolovaný počítač.
Proč je povědomí o těchto hrozbách tak nízké? Veřejná pozornost se soustředí především na phishing prostřednictvím e-mailů a sociální inženýrství. Podle zprávy Verizon DBIR z roku 2026 stojí phishing za 16 procenty všech bezpečnostních incidentů. V Česku ESET v říjnu 2026 upozornil na šíření malwaru CloudEyE prostřednictvím falešných e-mailových příloh. Ten tvořil více než polovinu zachycených detekcí. USB útoky nejsou tak rozšířené, ale mohou být obzvlášť nebezpečné ve chvíli, kdy mají obejít zabezpečení sítě, proniknout do izolovaného systému nebo způsobit fyzické poškození zařízení.
Nejde přitom jen o dávno překonanou hrozbu. Bezpečnostní firma CrowdStrike v lednu 2026 označila výměnná média za stále aktuální bezpečnostní riziko. ESET ve své zprávě za přelom let 2024 a 2025 popisuje, jak skupina Mustang Panda cílila na evropské organizace právě prostřednictvím škodlivých USB disků.
Co dělat, když najdete flash disk nebo vám přijde poštou
Pravidlo je jednoduché a NÚKIB ho formuluje jednoznačně: neznámé USB zařízení nepřipojujte. Nikdy. Podle vzhledu totiž bezpečný disk od nebezpečného nepoznáte. Může vypadat naprosto běžně, a přitom obsahovat cokoli od malwaru až po zařízení schopné elektricky poškodit hardware.
Pokud vám přijde neočekávaná zásilka s flash diskem nebo jiným elektronickým zařízením a působí podezřele, české úřady doporučují:
- Zásilku neotvírat, netřást s ní a zbytečně s ní nemanipulovat.
- Zavolat na linku 158 (policie) nebo 112.
- Na pracovišti zásilku předat bezpečnostnímu nebo IT oddělení.
A co když už jste neznámý disk do počítače připojili? CSIRT.CZ doporučuje zařízení okamžitě odpojit od sítě a spustit důvěryhodnou antivirovou kontrolu. V případě firemního počítače byste měli kontaktovat správce IT.
Pokud potřebujete neznámé médium prověřit, například v rámci práce v oblasti IT bezpečnosti, NÚKIB doporučuje použít takzvanou „pračku“ – samostatný počítač odpojený od sítě a vybavený aktuálním antivirem. Ani tento postup však není univerzální ochranou. Pomůže především při hledání malwaru, ale proti upravenému firmwaru nebo zařízení typu USB Killer vás software neochrání.
Proč je USB port stále slepým místem
Celý problém má jednoho společného jmenovatele: důvěru. Lidé se postupně naučili dávat pozor na e-mailové přílohy. USB zařízení ale často vnímají jako obyčejný fyzický předmět, nikoli jako potenciální bezpečnostní hrozbu. Fyzickým věcem přitom instinktivně důvěřujeme. Právě proto může být USB port jedním z míst, kudy útočník obejde digitální zabezpečení pouhým připojením škodlivého zařízení.
Lenín Artieda měl štěstí, že se nálož aktivovala jen částečně. Většina USB útoků však žádnou explozi nepotřebuje. Stačí jim ticho a důvěra.