Češi věří, že zmrzlá lahev před ventilátorem ochladí byt místo klimatizace. Fyzik spočítal, že to je přesně naopak

Zmrzlá půllitrová lahev pojme chlad zhruba na dvacet minut. Mrazák, který ji zmrazil, mezitím vypustil do bytu víc tepla, než lahev dokáže vrátit.

Zdroj fotografie: LifeHacks / Public Domain

Trik koluje každé léto českými sociálními sítěmi i lifestyle servery po celém světě: naplňte PET lahev vodou, dejte ji do mrazáku, postavte před ventilátor a máte domácí klimatizaci. Zní to logicky, vzduch, který projde kolem zmrzlého povrchu, je skutečně o pár stupňů chladnější. Jenže mezi „chladnějším proudem na obličej“ a „ochlazeným bytem“ leží propast, kterou žádná lahev nepřekročí. A pokud mrazák stojí ve stejné místnosti nebo bytě, celková bilance je horší, než kdybyste nedělali nic.

Odkud se bere ten chlad a kam mizí teplo

Mrazák není továrna na chlad. Je to tepelné čerpadlo: odebere teplo z vnitřku skříně a přes kondenzátor ho pošle do okolní místnosti. Americké ministerstvo energetiky to popisuje přímo na principu lednice: teplo z potravin nekončí v nicotě, končí ve vzduchu vaší kuchyně. A kompresor, který celý proces pohání, k tomu přidá vlastní odpadní teplo z elektrické práce.

Když tedy zmrazíte lahev v bytovém mrazáku, stane se následující: mrazák odebere z vody teplo, vyzáří ho do bytu a ještě přihodí teplo z kompresoru. Lahev pak před ventilátorem část chladu vrátí do proudu vzduchu, ale jen část, a jen na krátkou dobu. Celková energetická bilance bytu je v plusu. Byt se neochladil. Ohřál se.

Kolik chladu vlastně lahev má

Pojďme to spočítat. Standardní 1,5litrová lahev zmrazená na −18 °C a ohřátá na pokojových 25 °C představuje zhruba 0,2 kWh chladicí kapacity. To je jednorázová dávka, která se vyčerpá během desítek minut. Pro srovnání: i malá mobilní klimatizace dodává 2 až 3 kWh chladu každou hodinu, a hlavně odvádí teplo ven z bytu hadicí do okna. Lahev nic ven neodvádí. Přesouvá energii z mrazáku do proudu vzduchu a zpátky, dokola, uvnitř stejných čtyř stěn.

Ben Roberts, specialista na zdravé budovy a vnitřní prostředí z Loughborough University, problém rámuje jednoduše: klíčová je tepelná bilance celého domu. Kolik tepla dovnitř přiteče (hlavně sluncem přes okna) a kolik se ho podaří dostat ven. Lahev před ventilátorem na téhle rovnici nic nemění.

Proč trik přesto „funguje“ na kůži

Tady je důležité rozlišit dvě věci, které se v internetových radách neustále míchají: pocitové ochlazení člověka a skutečné snížení teploty místnosti.

Ventilátor sám o sobě teplotu v místnosti nesnižuje, potvrzuje to německá Verbraucherzentrale i český energetický poradce Lukáš Kaňok. Proud vzduchu ale urychluje odpařování potu z kůže, a to tělo chladí. Zmrzlá lahev k tomu přidá krátký bonus: vzduch je v bezprostřední blízkosti skutečně chladnější. Sedíte-li půl metru od ventilátoru, pocítíte úlevu. Jenže teploměr na druhé straně pokoje se nehne. A jakmile led roztaje, bonus zmizí.

Státní zdravotní ústav připouští, že miska s ledem nebo vlhká utěrka u ventilátoru může zvýšit subjektivní komfort. Ale výslovně to řadí mezi pomůcky pro tělo, ne pro byt.

Co skutečně sníží teplotu v bytě

Roberts i Verbraucherzentrale se shodují na třech krocích, které fungují systémově:

• Zavřít okna přes den. Jakmile venkovní teplota přesáhne vnitřní, každé otevřené okno pouští dovnitř horký vzduch. SZÚ doporučuje otevřít až večer, ideálně na protilehlých stranách bytu, a nechat proudit alespoň půl hodiny.
• Stínit zvenku, ne zevnitř. Venkovní žaluzie podle výrobce Isotra zachytí až 80 % slunečního záření ještě před sklem. Vnitřní závěs zachytí méně, protože teplo už prošlo sklem do místnosti. Verbraucherzentrale uvádí, že běžné okno bez stínění propustí 60 až 70 % solární energie.
• Vypnout zbytečné zdroje tepla. Trouba, sušička, starý počítač, každý spotřebič topí. V den, kdy je venku 35 °C, se počítá každý watt.

Pro české paneláky platí navíc specifická potíž: betonové stěny akumulují teplo a drží ho dlouho. Jednorázový studený zdroj typu lahve proti tomu nic nezmůže. Noční průvan ano.

Kolik stojí venkovní stínění v Česku

Retrofit venkovních žaluzií do panelového domu je technicky běžný, Isotra i Climax nabízejí montáž formou přiznaného boxu nad oknem. Cenově se elektrická venkovní žaluzie na standardní okno 150 × 150 cm pohybuje orientačně mezi 12 a 16 tisíci korunami podle dodavatele DOPOS; starší příklady výrobce NEVA uvádějí rozpětí 10 800 až 24 000 Kč plus montáž. Screenové rolety vycházejí podobně, Lomax nabízí balíčky pro menší dům od zhruba 79 tisíc bez DPH a montáže.

Zásadní praktická brzda: v nájemním bytě nebo u SVJ potřebujete souhlas vlastníka. Verbraucherzentrale to výslovně připomíná a totéž platí v českém právním prostředí. Pokud souhlas nezískáte, i světlá reflexní folie nalepená zevnitř na sklo je lepší než holé okno, jen výrazně méně účinná než cokoli venkovního.

Zmrzlá lahev před ventilátorem je v lepším případě dvacetiminutová úleva pro člověka sedícího v proudu vzduchu. V horším případě, s mrazákem ve stejném bytě, je to způsob, jak si za elektřinu přitápět. Kdo chce skutečně chladnější byt, musí zastavit slunce dřív, než projde sklem.