Interaktivní mapa ukáže, kde přesně byl natočen váš oblíbený film. Zná přes 18 600 míst ve 171 zemích a je zdarma

Bezplatný webový atlas Movie Scene Map eviduje téměř 18 700 reálných filmových lokací ve 171 zemích, a čísla stále rostou.

Zdroj fotografie: MovieSceneMap

Stačí zadat název filmu nebo seriálu, kliknout na špendlík v mapě a na obrazovce se objeví fotografie konkrétní budovy, ulice či krajiny spolu se seznamem všech produkcí, které se tam natáčely. Přesně takhle funguje Movie Scene Map, webová služba, která z otevřených dat skládá atlas filmových a seriálových lokací po celém světě. K 9. září 2026 homepage oficiálně uvádí 18 697 reálných filmových míst ve 171 zemích a 10 528 filmů a seriálů s vlastní stránkou. Služba nevyžaduje registraci, neobsahuje reklamy ani paywall a je kompletně zdarma, včetně volně stažitelných dat ve formátech GeoJSON a CSV.

Jak přesné ty špendlíky vlastně jsou

Slovo „přesně“ v kontextu filmových lokací zní jako slib, který se snadno rozbije. Movie Scene Map ho ale drží nezvykle poctivě. Když databáze zná konkrétní budovu, umístí pin i se souřadnicemi; třeba pražský Danube House na Rohanském nábřeží (50.0942, 14.4436) nese štítek Casino Royale. U Amadea jsou rozepsané jednotlivé lokace typu Stavovské divadlo, Invalidovna nebo Valdštejnský palác.

Jenže ne vždy je zdroj tak přesný. Zhruba devět tisíc položek v atlasu existuje jen na úrovni měst a obcí. A když data neznají víc než stát nebo zemi, služba raději nic na mapu nepřipíchne a nechá informaci jako text. Každá stránka navíc ukazuje, zda tvrzení pochází z Wikidat, nebo z Wikipedie, a odkazuje na zdrojová data. Právě tahle transparentnost ji odlišuje od běžných seznamových článků, které lokaci prostě napíšou bez jakéhokoli rozlišení síly důkazu.

Nejde jen o Hollywood

V databázi najdete očekávané giganty: USA vedou s 5 815 lokacemi, následuje Spojené království (2 344), Francie (1 460), Japonsko (953) a Itálie (739). Česko se ale drží překvapivě vysoko: 11. místo s 328 evidovanými místy, z toho Praha figuruje u 89 produkcí. Nechybí ani Český Krumlov.

A nejsou to jen zahraniční štáby, které sem jezdí točit bondovky. Atlas eviduje i ryze české produkce: Tři veteráni mají pin na jeskyni Zlatý kůň u Koněprus. Na slovenské straně zase Hlbocký vodopád nese záznam o filmu Pierko (The Feather Fairy). Slovensko celkově uvádí 28 filmových míst a dalších 5 produkcí evidovaných zatím jen na úrovni státu.

Služba přitom sama říká, že je „kurátorovaná, ne úplná“. Z 10 528 titulů s vlastní stránkou má přesné místo natáčení 6 542. Zbývající téměř čtyři tisíce buď znají jen zemi, nebo mají údaj vyčtený z textu Wikipedie bez jednoznačné souřadnice. Dalších zhruba tři tisíce okrajově pokrytých titulů existují jen jako body na mapě bez plnohodnotné stránky.

Cestovatelský nástroj, ne jen geekovská hračka

Movie Scene Map není jen databáze na proklikávání z gauče. Lokace lze procházet podle země, typu místa i podle měst a pro 439 z nich existují průvodci na jednodenní výlet, které vypisují filmová místa v dosahu. Každá stránka konkrétní lokace navíc zobrazuje další filmová místa v okruhu zhruba 40 kilometrů.

Plánujete víkend v Římě? Atlas vám ukáže nejen lokace z Velké krásy, ale i to, co dalšího se točilo o dvě ulice dál. A protože data jsou volně stažitelná pod licencí CC0, nic nebrání tomu nahrát si je do vlastní mapové aplikace v telefonu.

Co služba umí a co ne

Aktualizace neprobíhají podle pevného kalendáře, ale atlas se přestavuje z čerstvých dotazů do Wikidat při každém nasazení, naposledy 7. září 2026. Už teď v něm najdete tituly z roku 2026, například Scream 7 s lokací v Atlantě, byť zatím jen na základě Wikipedie.

Rozhraní existuje v angličtině, japonštině, korejštině, francouzštině, portugalštině, španělštině, polštině a arabštině. Čeština mezi jazykovými mutacemi zatím chybí, ale od 8. září 2026 slouží česká Wikipedie jako jeden ze zdrojových jazyků, z nichž atlas čte lokační sekce. Changelog ze stejného dne popisuje kontrolu 112 hlášení od čtenářů a odstranění čtyř falešných pinů, což je důkaz, že za projektem stojí živá údržba, ne jednorázový export.

Za celým atlasem stojí osobní, nekomerční projekt publikovaný pod pseudonymem Flightmussy. Žádná firma, žádný investorský tlak, žádná monetizace. Právě proto si služba může dovolit něco, co komerční průvodci typu Atlas of Wonders řeší jinak: místo redakčně psaných příběhů o vybraných filmech nabízí šířku a strojovou čitelnost celé databáze, zatímco Atlas of Wonders sází na hloubku a vlastní „detektivní práci“ kolem konkrétních titulů.

Až budete příště sledovat film a řeknete si „kde to vlastně je“, odpověď je pravděpodobně jeden klik daleko a nestojí ani korunu.