Navigace vás v létě záměrně cpou do kolon. Stačí změnit jedno nastavení a na cestě k moři se vyhnete zácpám

Algoritmus Google Maps i Waze posílá tisíce aut na stejnou dálnici, a dokonce ve stejný čas. Obrana je jednodušší, než čekáte.

Zdroj fotografie: Unsplash

Slovo „záměrně“ neznamená, že vás aplikace chce potrápit. Znamená, že její algoritmus dělá přesně to, k čemu byl navržen, a právě v tom může být problém. Google na svém blogu otevřeně popisuje, že při výběru trasy zohledňuje predikci provozu, velikost silnice, její přímost a historická data. Dálnice proto systémově vyhrává nad okreskou, protože je širší, rychlejší a přímější. Waze funguje obdobně, doporučuje „optimální“ trasu podle dat v reálném čase, i když to nemusí být nejkratší vzdálenost. Výsledek? Když v sobotu ráno vyrazí z Česka k Jadranu tisíce řidičů se stejným cílem a podobným startem, dostanou od aplikace prakticky totožnou modrou linii. A z „nejrychlejší trasy“ se během pár desítek minut stane kolona. Ono „jedno nastavení“ není žádné tajné tlačítko v hloubi menu. Je to jeden vědomý zásah: přidání průjezdního bodu před kritickým úzkým hrdlem, který aplikaci donutí vést vás jinou cestou, než kam míří všichni ostatní.

Proč vám navigace nedokáže pomoci, i když má data v reálném čase

Nabízí se námitka: vždyť Google i Waze vidí aktuální provoz, tak proč nás jednoduše nepřesměrují? Protože neřeší spravedlivé rozložení aut po celé silniční síti. Řeší nejlepší odhad příjezdu pro jednoho konkrétního řidiče v daný okamžik. A ten odhad je pro tisíce lidí ve stejnou chvíli prakticky totožný.

Google přiznává, že živá data sama o sobě nestačí, protože neřeknou, co bude s provozem za dvacet nebo padesát minut. Proto je kombinuje s historickými vzorci. Waze počítá odhadovaný čas příjezdu z průměrných rychlostí na trase a hlášených incidentů, ale tam, kde je málo uživatelů Waze, přesnost klesá. Reakce na nově vznikající kolonu zkrátka není okamžitá, závisí na hustotě dat a počtu hlášení od řidičů. Než aplikace „pochopí“, že se A10 ucpala, už v ní stojíte.

Kde přesně se v létě 2026 tvoří špunty

Kdo jede z Česka k moři, projíždí několika notoricky známými úzkými hrdly. Letos k nim přibývají i administrativní omezení:

• A10 Tauern Autobahn (Rakousko): Před mýtnicí St. Michael a v tunelových úsecích. Od 11. července do 13. září 2026 navíc platí výjezdové uzávěry mezi Puch-Urstein a Zederhaus, objíždění přes místní obce tedy oficiálně není možné. Samotné tunely ale podle ASFINAG budou mít v červenci a srpnu plnou kapacitu, takže kolony způsobí hlavně objem dovolenkového provozu, nikoli stavební práce.
• A11 před Karawankami: Klasické úzké hrdlo na cestě do Slovinska.
• A23 před mýtnicí Ugovizza: Pro ty, kdo míří do Itálie.
• Slovinsko: A1 z Lublaně na Koper, pobřežní tahy H5/H6 Škofije–Koper–Izola (kde od ledna 2026 nepotřebujete dálniční známku), silnice G11 Koper–Šmarje–Dragonja a G6 Postojna–Ilirska Bistrica–Jelšane. Slovinské úřady počítají v turistické sezoně se sobotním vrcholem mezi šestou ráno a čtvrtou odpoledne.
• Chorvatsko: Hraniční přechod Gruškovje–Macelj. Chorvatský HAK v kalendáři hustoty provozu pro rok 2026 označuje prakticky všechny hlavní červencové a srpnové víkendy jako „velmi hustý provoz se zácpami“.

ADAC pro vrchol sezóny uvádí nejsilnější špičky v pátek odpoledne, v sobotu dopoledne a v neděli odpoledne. Klidnější dny? Pondělí a úterý mimo pracovní špičku.

Jak přesně trasu uzpůsobit, krok za krokem

Princip je prostý: vložit průjezdní bod ještě před úzkým hrdlem, ne za ním. Tím aplikaci donutíte vést vás paralelní cestou dřív, než vás nasměruje do hlavního proudu.

Google Mapy to zvládají nejlépe. Po zadání cíle klepnete na „Více“, pak „Upravit zastávky“ a přidáte další bod, třeba obec na vedlejší silnici před St. Michaelem nebo před Karawankami. Celkem můžete vložit až devět zastávek a měnit jejich pořadí. Právě tahle flexibilita dělá z Google Maps nejpraktičtější nástroj pro ruční úpravu trasy.

Waze je v tomhle slabší. Po zadání cíle a zobrazení tras klepnete na odhadovaný čas příjezdu dole, zvolíte „Přidat zastávku“ a vyberete bod. Jenže Waze dovoluje jen jednu zastávku na trasu, pro obejití jednoho špuntu to stačí, pro vícestupňovou objížďku ne. Navíc nabízí v nastavení volbu „Vyhnout se dálnicím“ (Menu → Nastavení → Navigace), ale to je hrubý nástroj, který vás může poslat na nevhodné okresky po celé délce trasy, místo aby vyřešil jeden konkrétní problém.

TomTom GO nabízí volbu typu trasy (nejrychlejší, nejkratší, ekologická), globální vyhýbání dálnicím i nastavení, zda má přepočítávat trasu automaticky, ručně, nebo vůbec. Přes MyDrive umí plánování s více zastávkami a jejich přeuspořádání. Strukturně je tedy silnější než Waze, ale proti pečlivě nastaveným Google Maps je rozdíl menší, než byste čekali.

Kdy vyrazit a co od úpravy čekat

Pevné číslo ušetřených hodin veřejně neexistuje, ani Google, ani Waze, ani TomTom nezveřejňují srovnání pro letní trasu z Česka k Jadranu. Bezpečně se dá říct, že ve víkendových špičkách může správně zvolený průjezdní bod ušetřit desítky minut, v extrémních případech i více. Mimo špičku skoro nic, protože kolona tam jednoduše není.

Největší efekt proto nemá globální vypnutí dálnic, ale cílený zásah do jednoho konkrétního uzlu v okamžiku, kdy se do něj valí sobotní tranzit. A ještě větší efekt má nevyjet v sobotu ráno vůbec. Kdo může, ať posune odjezd na pondělí nebo úterý, ADAC i HAK se v tomhle shodují. Kdo musí jet o víkendu, ať si rozpočítá trasu tak, aby kritické body nevyšly na sobotní dopoledne.

Modrá linka na displeji vypadá autoritativně. Ale je to jen odhad jednoho algoritmu, který neví, že totéž právě doporučil dalším třem tisícům aut před vámi.