Internet už nebude nikdy stejný, brzy přestane existovat vše, co známe, varuje Google

Google v únoru 2026 veřejně vyzval svět k urychlené přípravě na kvantovou éru v březnu a dal vlastní deadline migrace na rok 2029.

Zdroj fotografie: Uživatel Carlos Luna / Creative Commons / CC BY-SA

Když Google mluví o tom, že internet už nebude stejný, nemyslí tím zánik webů, aplikací ani sociálních sítí. Myslí tím něco, co běžný uživatel nevidí, ale na čem závisí prakticky všechno, co na internetu dělá: šifrovací a tzv. důvěrovou vrstvu. Každý bankovní převod, každý soukromý chat, každé ověřené tvrzení, to vše dnes chrání asymetrická kryptografie založená na algoritmech jako RSA, ECC, DH nebo DSA. Tyto algoritmy, na nichž stojí velká část dnešního zabezpečeného internetu, budou muset v dohledné době přestat existovat ve své současné podobě. Důvod? Kvantové počítače se blíží rychleji, než se čekalo. Až dorostou do potřebné velikosti, dnešní šifrování pro ně nebude nepřekonatelnou překážkou, ale řešitelným matematickým problémem.

Proč zrovna teď a proč zrovna Google

Google je v unikátní pozici, protože stojí na obou stranách problému. Na jedné straně provozuje Chrome, Gmail, Cloud a další služby, které denně používají miliardy lidí a které stojí na dnešní kryptografii. Na druhé straně sám vyvíjí kvantové počítače a vidí zblízka, jak rychle se posouvají technologické hranice.

V květnu 2025 vyšel technický preprint Craiga Gidneyho, který výrazně snížil odhad potřebného počtu qubitů pro prolomení RSA-2048: z dřívějších desítek milionů na méně než jeden milion takzvaných opravných qubitů, a to v horizontu kratším než týden. Tento posun Google přiměl jednat. 6. února 2026 zveřejnil veřejné varování a o necelé dva měsíce později, 25. března, stanovil vlastní migrační termín na rok 2029. Google Quantum AI přitom uvedl, že je „stále sebejistější“ v dostupnost komerčně relevantních kvantových počítačů do konce dekády.

Co přesně je v ohrožení

Aby bylo jasno: nejde o to, že by zítra přestaly fungovat e-shopy nebo internetové bankovnictví. Jde o to, že celá vrstva, která tyto služby chrání (protokoly TLS/HTTPS, digitální certifikáty, výměna klíčů, elektronické podpisy), je postavena na matematických problémech, které kvantový počítač dokáže řešit výrazně efektivněji než klasický stroj.

Klasický počítač pracuje s bity, které jsou buď 0, nebo 1. Kvantový počítač pracuje s qubity, které mohou být díky superpozici v kombinaci obou stavů a díky kvantovému provázání mohou být vzájemně korelované. Právě tato kombinace umožňuje algoritmům typu Shor útočit na faktorizaci velkých čísel a diskrétní logaritmus, tedy na matematické základy RSA a dalších asymetrických algoritmů.

Český NÚKIB ve své strategické analýze označuje RSA, ECC, DH a DSA jako dominantní formy asymetrické kryptografie, které jsou velmi pravděpodobně ohroženy. S tím souvisí strategie „zachyť nyní, dešifruj později“: útočníci, typicky státem podporovaní aktéři, mohou už dnes zachytávat a ukládat zašifrovaná data s tím, že je rozluští až ve chvíli, kdy získají přístup ke kvantovému počítači. Hodnota některých dat přitom přetrvá roky i desetiletí.

Kdy to přijde a kdo se jak připravuje

Slovo „brzy“ v kontextu kvantové hrozby má konkrétní obrysy. Různí aktéři si nastavují různé milníky:

• Google – vlastní migrační termín 2029; už v roce 2026 rozjel plán pro kvantově odolné HTTPS přes takzvané Merkle Tree Certificates s dalšími fázemi nasazování v první a třetí čtvrtině roku 2027.
• Evropská komise – členské státy mají začít s přechodem na postkvantovou kryptografii do konce roku 2026, kritickou infrastrukturu převést nejpozději do konce roku 2030.
• Britský NCSC – stanovil třífázový harmonogram s milníky 2028, 2031 a dokončením celé národní migrace do roku 2035.
• NIST – už v roce 2024 vydal první finální postkvantové kryptografické standardy a uvádí, že jsou připravené k okamžitému nasazení.

Rozdíl mezi Googlovým rokem 2029 a britským rokem 2035 není rozpor. Google si nastavuje vlastní interní cíl pro své produkty. NCSC počítá s tím, že migrace celého ekosystému, od bank přes nemocnice až po energetické sítě, zabere zhruba deset let.

Česko: strategie ano, veřejný harmonogram zatím ne

Česká republika toto téma registruje. NÚKIB vydal zmíněnou strategickou analýzu HNDL, v Národní strategii kybernetické bezpečnosti 2026–2030 je postkvantová kryptografie uvedena mezi klíčovými technologickými příležitostmi a od roku 2026 je NÚKIB zapojen do evropského projektu QARC, který má vyvíjet a testovat postkvantová řešení. V září 2025 byl v Ostravě spuštěn kvantový počítač VLQ s 24 fyzickými qubity, napojený na superpočítač Karolina. Jde ale o výzkumnou infrastrukturu, nikoli o stroj schopný lámat dnešní šifrování. Pro srovnání: Gidneyho odhad počítá s téměř milionem opravných qubitů.

Co se nám v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat, je jednotný český harmonogram s konkrétními mezníky podobnými britskému modelu. Strategické dokumenty a doporučení existují, závazný veřejný deadline nikoli. Přitom evropský plán říká jasně: začít do konce roku 2026.

Co s tím může udělat běžný uživatel

Postkvantová kryptografie je sada algoritmů navržených tak, aby odolaly klasickým i budoucím kvantovým útokům, a klíčové je, že běží na běžném hardwaru. Nejde o čekání na nějaký nový typ internetu. Samotnou migraci ale budou provádět aplikace, prohlížeče, cloudy, banky, poskytovatelé e-mailů a operátoři. Běžný uživatel sám nezapne postkvantové šifrování pro svou banku.

Co ale udělat může: držet aktuální prohlížeč a operační systém, používat silné přihlašování a vícefaktorovou autentizaci a minimalizovat dlouhodobé sdílení extrémně citlivých dat přes zastaralé systémy. Tím automaticky využije migrace, které poskytovatelé služeb postupně nasadí.

Největší změna internetu za poslední desetiletí se neodehraje na titulní stránce žádného webu. Proběhne v neviditelné vrstvě důvěry, na které stojí všechno ostatní. A právě proto ji většina lidí snadno podcení, dokud nebude pozdě.