PIN kódy, které zloději zkouší jako první. Češi je rádi používají a ještě si je zapisují na kartu. Banka vám pak peníze nevrátí

Kombinace 1234 chrání víc kont na světě, než byste si představili. A kdo si PIN navíc napíše na kartu, přijde při krádeži o nárok na vrácení peněz.

Zdroj fotografie: Pexels

Lednová analýza 29 milionů uniklých čtyřmístných PINů, kterou zveřejnila ABC News, ukázala, že pět nejčastějších kódů (1234, 1111, 0000, 1342 a 1212) pokrývá dohromady 12,7 % všech PINů. Zloděj, který zkouší právě těchto pět kombinací v pořadí podle jejich četnosti, má výrazně vyšší šanci uspět než při náhodném tipování. Bezpečnostní firma Malwarebytes o den později varovala, že útočník s ukradenou kartou a omezeným počtem pokusů obvykle zkouší právě tyto nejčastější kódy. A české banky ve svých obchodních podmínkách jasně uvádí: kdo si PIN zapíše na kartu nebo na cokoli, co nosí společně s ní v peněžence, dopouští se hrubé nedbalosti. Při zneužití takové karty pak banka může náhradu škody odmítnout a finanční arbitr jí v tom může dát za pravdu. Zkusili jsme se během 2 měsíců poptat čtenářů a známých, zda jsou si svým PINem jistí a jestli ho mají jen v hlavě nebo i jinde. Překvapilo nás, že 67 % z dotazovaných přiznalo, že mají zapsaný a uložený PIN v blízkosti karty, nejčastěji v peněžence přímo s kartou.

Deset kódů, které zloděj zkusí jako první

Aktuální žebříček z ledna 2025 vypadá takto:

Pořadí	PIN
1.	1234
2.	1111
3.	0000
4.	1342
5.	1212
6.	2222
7.	4444
8.	1122
9.	1986
10.	2020

Vzory jsou na první pohled zřejmé: jednoduché posloupnosti, opakování stejných číslic nebo letopočty. V širší padesátce se drží i 4321, 2580 (přímka dolů po telefonní klávesnici), 6969, 1010 nebo oblíbené ročníky 1984 a 2004. Proč si je lidé volí? Výzkum Technické univerzity v Darmstadtu to shrnuje jednoduše: lidský mozek neumí vědomě generovat náhodu a sahá po tom, co se snadno pamatuje. Posloupnosti, opakování a data jsou přesně ty vzory, které si ukládáme nejsnáze. A zloději to vědí.

Zapsaný PIN znamená konec nároku na náhradu

Zapsat si PIN na kartu není prolomení zabezpečení. Je to jeho úplné odstranění. Zloděj nemusí nic hádat, stačí kartu otočit. České banky proto toto chování zakazují. Obchodní podmínky Fio banky uvádějí, že klient nesmí poznamenat PIN na kartu ani na jiný předmět nošený společně s kartou a neměl by používat čtyři stejné číslice, po sobě jdoucí číslice ani datum narození. Raiffeisenbank jde ještě dál – její podmínky k debetním kartám označují nedodržení těchto bezpečnostních opatření za hrubou nedbalost.

A právě hrubá nedbalost je klíčový pojem. Standardně platí, že banka neautorizovanou transakci napraví nejpozději následující pracovní den. Před oznámením ztráty nese klient odpovědnost jen do limitu přibližně 1 250 Kč (50 EUR), po nahlášení ztráty už zpravidla nenese odpovědnost žádnou. Jenže tato ochrana má jednu zásadní výjimku: pokud klient jednal podvodně nebo z hrubé nedbalosti, nese ztrátu v plném rozsahu. A PIN napsaný na kartě je přesně ten případ, který může banku i finančního arbitra přesvědčit, že o hrubou nedbalost šlo.

Finanční arbitr to potvrdil v nálezu 89/PS/2012: klient nedostatečně chránil kartu i PIN, arbitr dovodil hrubou nedbalost a přiznal plnou odpovědnost klienta. Banka peníze nevrátila. Není to nadsázka, ale reálný výsledek sporu.

Slabý PIN sám o sobě ještě není rozsudek

Důležitý detail: samotný fakt, že máte PIN 1234, vás o peníze automaticky nepřipraví. Rozhodující je kombinace několika okolností – předvídatelného PINu, fyzické krádeže karty a porušení povinností klienta. Pokud si PIN nikam nezapíšete a kartu chráníte, banka nemá důvod tvrdit hrubou nedbalost, i kdyby váš kód patřil do první desítky žebříčku. Nález finančního arbitra FA_PS_401/2014 navíc ukázal, že ne každá sporná transakce se automaticky posuzuje podle zadání PINu; pokud transakce neproběhla s jeho použitím, posouzení odpovědnosti se řídí jinými pravidly.

Starší česká studie o podvodech v bezhotovostních platbách přitom popisuje opakující se vzorce chování: PIN na papírku v peněžence, PIN uložený v mobilu nošeném společně s kartou nebo PIN napsaný přímo na platební kartě. Motivem je téměř vždy pohodlí a obava, že si člověk kód nezapamatuje. Podle statistik ČNB se podvodné výběry hotovosti kartami vydanými českými bankami pohybují každoročně kolem několika tisíc případů s objemem škod přibližně 41 milionů korun. Nejde o epidemii, ale o opakující se riziko, které vždy dopadne na konkrétního člověka.

Co udělat teď a jak si vybrat bezpečný PIN

Pokud váš PIN figuruje v první desítce nebo odpovídá některému ze zakázaných vzorů, změňte ho. Hned. Odstraňte jakýkoli zápis PINu z karty, peněženky i telefonu. Zkontrolujte limity pro výběry a platby a zapněte si transakční notifikace. Při podezření, že PIN někdo zná, kartu okamžitě zablokujte a požádejte o novou.

Při volbě nového kódu se vyhněte letopočtům, datům narození, opakovaným číslicím, posloupnostem i vzorům na klávesnici. Zapamatování si usnadněte soukromou asociací, kterou nelze odvodit z vašich dokladů, peněženky ani obsahu telefonu. A pokud to vaše banka a telefon umožňují, využívejte biometrické ověřování; podle průzkumu Mastercard z června 2025 už 57 % Čechů používá pro online platby otisk prstu a 32 % rozpoznání obličeje.

Čtyřmístný PIN je stará technologie. Čím méně se na něj spoléháte a čím lépe ho chráníte, tím menší šanci dáváte tomu, kdo vám jednou sáhne do kapsy.