Varujte své prarodiče, aby nenaletěli také. Jenom v roce 2025 je podvodníci okradli o miliardy korun

Lidé nad šedesát přišli za jediný rok o 4,9 miliard dolarů. V přepočtu je přes 105 miliard korun a trend prudce roste.

Zdroj fotografie: Unsplash

Dne 13. června 2025, dva dny před Světovým dnem proti násilí na seniorech, zveřejnila FBI čerstvou výroční zprávu svého centra IC3. Čísla za kalendářní rok 2024 jsou rekordní: 147 127 podání od obětí starších 60 let a nahlášené ztráty 4,885 miliard dolarů. Při kurzu ČNB 21,570 Kč za dolar z toho dne vychází přepočet na zhruba 105,4 miliard korun. Nejde přitom o drobné internetové podvůdky. Více než 7 500 seniorů hlásilo individuální škodu přesahující 100 000 dolarů, tedy celoživotní úspory. A co je podstatné: stejné scénáře už dávno běží i u nás.

Tříletý trend nelze ignorovat

Strmý nárůst je vidět na první pohled. V roce 2022 americká věková skupina 60+ nahlásila ztráty 3 098 miliard dolarů z 88 262 podání. O rok později to bylo 3 428 miliard ze 101 068 podání. A za rok 2024 už 4 885 miliard ze 147 127 podání, podávané o 43 % vyšší škody ao 46 % více případů. Nejprudší skok přišel právě v posledním roce.

Za akcelerací stojí profesionalizace útočníků. Nejde o osamělé podvodníky. Americké ministerstvo spravedlnosti popisuje organizované zahraniční sítě s call centry, rozdělenými rolemi a řetězci i tzv. peněžní muly, které legalizují výnosy. Legendy jsou stále sofistikovanější, kombinují telefonáty se zprávami a e-maily, využívají spoofing telefonních čísel a deepfake reklamy. Je to průmyslový provoz, kde se osvědčený scénář replikuje tisíckrát denně.

Nejdražší pasti: investice, technici a falešní bankéři

Nejvyšší škody způsobily investiční podvody, a to 1 834 miliard dolarů. Oběť většinou narazí na reklamu slibující zhodnocení, založí si účet na falešné platformě, vidí rostoucí „zisky“ a postupně vkládá další peníze. Když chce vybrat, platforma zmizí. Kryptoměna figurovala jako nástroj nebo prostředek podvodu u ztráty objemu 2 839 miliard dolarů napříč kategoriemi, právě proto, že převody jsou rychlé a těžko vratné.

Druhá nejnákladnější kategorie byla takzvaná technická podpora (982 milionů dolarů). FBI podrobně popsala třífázový scénář „Phantom Hacker“: Nejprve se ozve falešný technik s varováním, že počítač je napaden. Pak převezme roli „bankéř“, který tvrdí, že účet je ohrožen. Nakonec do toho vstoupí „vládní úředník“ a přikáže převést peníze na bezpečný účet. Oběť poslouchá, protože každý krok potvrzuje předchozí autoritu.

Další významné kategorie:

• Romance a podvody s důvěrou – 389 milionů USD; měsíce budovaný falešný vztah končí žádostí o peníze.
• Podvodné firemní e-maily (BEC) – 385 milionů USD; zmanipulovaná faktura nebo pokyn k převodu.
• Zneužití osobních dat – 254 milionů USD.
• Falešní vládní úředníci – 208 milionů USD; volající se vydává za policistu, soudce nebo úředníka finanční správy.

Společný jmenovatel? Nevyžádaný kontakt, tlak na okamžité jednání, požadavek mlčenlivosti a nestandardní způsob platby, ať už dárková karta, krypto, hotovost, nebo převod na neznámý účet.

V Česku stejné legendy, jen chybí data

Policie ČR za rok 2024 evidovala 18 495 trestných činů v kyberprostoru, tedy 10,7 % celkové kriminality. Jenže veřejně dostupná statistika nerozděluje případy podle věku obětí ani podle konkrétních typů online podvodů tak, jak to dělá americké IC3. Srovnatelný „seniorský report“ v Česku neexistuje.

Modus operandi je ale prakticky totožný. Policie ČR popisuje falešného bankéře, podvodné SMS a e-maily, investiční podvody s deepfake reklamami, romance scam a phishing. Český kontext přidává navíc výrazné bazarové a reverzně inzertní podvody. Preventivní materiály policie varují před stejnými varovnými signály: naléhavost, autorita, tajemství, vzdálený přístup do zařízení.

Problém tedy není americká zvláštnost. Je to globální šablona, ​​která funguje všude tam, kde žijí lidé s úsporami, důvěrou k autoritám a menším jistotám v digitálním prostředí.

Co říct prarodičům, a jak to říct

FBI i české zdroje shodně zdůrazňují, že vina neleží na oběti. Senioři podvody často nenahlásí kvůli studu, strachu, že rodina zpochybní jejich schopnost spravovat finance, nebo prostě proto, že si ani neuvědomí, co se stalo. Právě proto je klíčový partnerský přístup, ne poučování, ale společná dohoda.

Konkrétní kroky, které fungují:

• Rodinné heslo. Domluvte si slovo nebo frázi, kterou použijete při jakémkoli telefonátu o „rodinné nouzi“. Bez hesla žádné peníze.
• Pravidlo zavěsit a zavolat zpět. Kdykoli volá banku, policii nebo technik, zavěsit a vytočit číslo z oficiálního zdroje.
• Jasná věta nahlas. „Nikdy po tobě nebudu chtít peníze po telefonu.“ Řekněte ji při rodinné večeři. Opakujte.
• Absolutní zákaz. Žádný převod na „bezpečný účet“, žádné dárkové karty, žádný vzdálený přístup do počítače, žádné krypto na pokyn neznámého.
• Když je tlak na rychlost a tajemství, zavěsit. Tohle je nejspolehlivější filtr.

Pokud už ke škodě došlo, prioritou je okamžitě kontaktovat banku, rychlá reakce zvyšuje šanci zachytit. Nakonec je třeba podat oznámení na Policii ČR a uchovat telefonní čísla, e-maily, screenshoty a potvrzení plateb. Sto pět miliard korun za rok je číslo z druhé strany Atlantiku. Kolik to je v Česku, přesně nevím, protože to nikdo veřejně neměří. Právě ta neznalost by nás měla znepokojovat víc než samotná americká statistika.