„Syn“ napsal rodičům, že si rozbil mobil a potřebuje peníze. Ve třech platbách mu poslali skoro 200 tisíc korun

Kroměřížská policie popsala dva srpnové případy podvodu „na syna“, při nichž rodiče přišli dohromady o téměř 200 tisíc korun.

Zdroj fotografie: Unsplash

Začátkem srpna 2026 dostala žena z Kroměřížska zprávu přes komunikační aplikaci. Pisatel se vydával za jejího syna a vysvětlil, že si rozbil telefon, a proto píše z nového čísla. Následně ji požádal o peníze, údajně na zaplacení faktury. Žena mu poslala tři platby v celkové výši téměř 150 tisíc korun. Peníze ale neskončily u jejího syna, nýbrž na účtu, který jí určil podvodník. Druhý případ měl téměř totožný průběh. Jiná žena ze stejného regionu poslala na základě stejné legendy bezmála 50 tisíc korun. Teprve když přišla další žádost o peníze, zavolala skutečnému synovi a zjistila, že se stala obětí podvodu. Celková škoda v obou případech se tak blíží 200 tisícům korun. O případech informovalo Krajské ředitelství policie Zlínského kraje ve zprávě zveřejněné 25. srpna 2026.

Jak legenda o rozbitém telefonu funguje

Celý podvod často začíná jednoduchou zprávou: „Ahoj mami, tohle je moje nové číslo. Rozbil se mi telefon.“ Tím pachatel hned vysvětlí, proč píše z neznámého čísla, a zároveň se snaží předejít tomu, aby si oběť jeho totožnost ověřila běžným telefonátem. Následně může tvrdit, že starý telefon nefunguje, a proto nemůže zavolat.

Komunikace tak zůstává pouze textová. Rodič neslyší hlas svého dítěte a nemůže si ověřit jeho totožnost podle hlasu nebo způsobu řeči. Protože má navíc pocit, že se jeho dítě ocitlo v nesnázích, přirozeně mu chce co nejrychleji pomoci. Právě na tuto reakci pachatel spoléhá.

První žádost se často týká relativně malé částky, která nemusí vzbudit podezření. Jakmile oběť zaplatí, mohou následovat další naléhavé prosby, například o peníze na údajnou fakturu nebo jiný nečekaný výdaj. V kroměřížském případě žena odeslala tři platby za sebou. V jiných případech policie zaznamenala i pět plateb na tři různé účty.

Nejde o ojedinělou kuriozitu

Podvod s falešným synem není výjimečným případem z Kroměřížska. Jde o schéma, před kterým policie opakovaně varuje v různých částech republiky:

• Zlínský kraj, listopad 2025 – policie zaznamenala osm případů během jediného měsíce, přičemž celková škoda dosáhla 622 tisíc korun. Podvodníci komunikovali s oběťmi mimo jiné prostřednictvím WhatsAppu.
• Chomutovsko, srpen 2025 – během jednoho týdne se objevily čtyři případy. Oběti provedly pět plateb na tři různé účty a celková škoda přesáhla 212 tisíc korun. Dalšímu převodu zabránila pracovnice banky.
• Ústí nad Labem, srpen 2025 – policie varovala před stále častějšími podvody přes WhatsApp, při nichž pachatelé využívají citové vazby mezi rodiči a dětmi.
• Moravskoslezský kraj, léto 2026 – policie evidovala více než deset případů, přičemž celková škoda přesáhla milion korun.

Z uvedených případů je patrné, že podvodníci dokážou připravit oběti o značné částky i prostřednictvím několika zdánlivě běžných zpráv. Nemusí přitom znát jméno dítěte předem. V jednom případě z Libereckého kraje se matka sama zeptala: „Který ze synů to je?“ Podvodník pak využil její odpověď a jméno jednoduše doplnil.

Kam peníze mizí a dají se ještě zachránit

Peníze obvykle odcházejí na bankovní účty, které nemusejí patřit přímo organizátorům podvodu. Často jde o účty takzvaných bílých koní, tedy lidí, kteří pachatelům umožňují převádět nebo vybírat peníze. Někteří z nich svůj účet poskytnou za úplatu, jiní mohou být sami zmanipulováni nebo si plně neuvědomují, k čemu bude účet využit.

Policie v březnu 2026 popsala případ muže, který prodal svůj bankovní účet za tisíc korun. Přes účet následně proteklo 344 tisíc korun a peníze byly obratem vybrány v hotovosti. Takové prostřední účty komplikují vyšetřování, protože skuteční organizátoři podvodu se mohou skrývat za dalšími lidmi.

Přesto nemusí být každá odeslaná částka nenávratně ztracena. Rozhodující je rychlost reakce. V jednom z případů v Moravskoslezském kraji se podařilo vrátit již odeslané peníze na účet poškozeného. Na Chomutovsku zase pozorná pracovnice banky zabránila dalším převodům.

Banky, včetně Komerční banky a České spořitelny, upozorňují, že některé platby lze za určitých okolností zastavit ještě před jejich zpracováním. Pokud už peníze dorazily na účet příjemce, jejich vrácení ale není zaručeno. Proto je důležité ihned kontaktovat banku, jakmile pojmete podezření, že jste peníze poslali podvodníkovi.

Pět kroků, jak podvod odhalit za minutu

Policejní preventivní materiály, KYBERSTEZKA S PČR i brožura KYBER RÁDCE doporučují několik jednoduchých kroků, které mohou pomoci podvod včas odhalit:

1. Nereagujte pod tlakem. Pokud někdo naléhá, abyste peníze poslali okamžitě, zastavte se a situaci si ověřte. Skutečnou naléhavost nelze posoudit jen podle zprávy v chatu.
2. Zavolejte na původní číslo. Nepoužívejte nové číslo uvedené v podezřelé zprávě. Zavolejte dítěti na kontakt, který jste měli uložený už dříve.
3. Položte kontrolní otázku. Zeptejte se na něco, co zná pouze váš skutečný syn nebo dcera, například na společný zážitek nebo rodinnou přezdívku. Ani tato metoda však není stoprocentní, pokud lze odpověď zjistit z veřejných zdrojů.
4. Neposílejte peníze na účet uvedený pouze v chatu. Pokud dítě skutečně potřebuje pomoc, ověřte si jeho totožnost jiným způsobem a teprve potom řešte platbu.
5. Při podezření kontaktujte policii. Zavolejte na linku 158, podezřelý kontakt v aplikaci zablokujte a nahlaste. Pokud jste už peníze odeslali, neprodleně informujte také svou banku.

Celý podvod stojí na tom, že první žádost může působit naprosto nevinně. Několik tisíc korun na fakturu nevypadá jako velké riziko. Jakmile ale oběť jednou zaplatí, mohou následovat další a další prosby, až se z drobné pomoci stane škoda v řádu statisíců.

Kroměřížské případy ukazují, jak snadno se to může stát: tři zdánlivě běžné převody připravily jednu ženu téměř o 150 tisíc korun. A pokud by si včas neověřila totožnost údajného syna druhá žena, mohl její případ skončit podobně.