I když přijmete hovor z čísla své banky, můžete přijít o peníze. Unikátní nahrávka odhaluje, jak podvodníci manipulují

Na displeji svítí číslo vaší banky, volající zná vaše jméno i část údajů o účtu. Přesto je to podvodník, a průměrná škoda přesahuje 193 tisíc korun.

Zdroj fotografie: Pexels

Říká se tomu spoofing. Podvodník podvrhne identifikaci volajícího tak, aby se na telefonu oběti zobrazilo oficiální číslo bankovní infolinky. Nejde o napadení bankovních systémů ani o únik dat z nich, ale o techniku, která umožňuje falšovat číslo volajícího. Tu využívají i organizované skupiny působící prostřednictvím profesionálních call center. Policie ČR i Česká národní banka opakovaně varují, že zobrazené telefonní číslo samo o sobě nic nedokazuje. Nejspolehlivější obranou je hovor ukončit a následně zavolat bance na oficiální číslo, které si sami vyhledáte. Veřejně dostupná nahrávka skutečného podvodného hovoru, kterou v březnu 2022 zveřejnily Seznam Zprávy, ukazuje, že hlavní zbraní podvodníků není technologie, ale psychologická manipulace. Využívají autoritu, vyvolávají strach a snaží se oběť izolovat od okolí.

Co přesně zachytila nahrávka

Na záznamu se muž představuje jako pracovník České spořitelny. Klidným, profesionálním hlasem klientce sděluje, že si někdo na její jméno právě sjednal úvěr bez jejího vědomí, případně že její účet napadl útočník. Používá bankovní terminologii, klade doplňující otázky a postupně vytváří dojem, že společně s obětí řeší naléhavý problém. Pak přichází zlom: začne naléhat na okamžité jednání s tím, že „každá minuta se počítá“. Oběť zároveň varuje, aby nikomu nevolala, nechodila na pobočku a neradila se s rodinou. Údajně by tím mohla narušit probíhající policejní vyšetřování.

Ondřej Kapr, expert na kybernetickou kriminalitu, v rozhovoru pro časopis Veřejná správa popsal, že útočníci dokážou na otázky obětí reagovat pohotově a přesvědčivě. Hovor může trvat i desítky minut. Někdy se do scénáře zapojí druhý člověk, který se vydává za policistu a údajné vyšetřování „potvrdí“. Oběť tak čelí tlaku dvou domnělých autorit současně.

Kudy peníze mizí

Samotné přijetí hovoru finanční škodu nezpůsobí. Ta obvykle vzniká až ve chvíli, kdy oběť podle pokynů podvodníka provede konkrétní úkon. Možných scénářů je několik:

• Převod na „bezpečný účet“ – podvodník nadiktuje číslo účtu a přesvědčí oběť, aby na něj převedla své peníze údajně kvůli jejich ochraně před útočníkem.
• Výběr hotovosti a předání kurýrovi – oběť vybere peníze a předá je člověku, který se vydává za pracovníka banky nebo policisty. Jen za únor 2025 měli klienti České spořitelny takto předat falešným kurýrům více než 3 miliony korun, tedy více než za celý předchozí rok.
• Vložení peněz do bitcoinmatu – podvodník oběť přesvědčí, aby hotovost vložila do bitcoinmatu a převedla ji na kryptoměnu. Takové převody se mohou obtížně dohledávat a získání peněz zpět bývá velmi složité.
• Sjednání úvěru – pachatel oběť navede k čerpání předschváleného úvěru, o jehož dostupnosti nemusela předtím vědět, a následně ji přiměje poslat získané peníze na účet podvodníka.
• Instalace aplikace pro vzdálený přístup – oběť si na pokyn stáhne aplikaci, která útočníkovi umožní ovládat zařízení nebo sledovat jeho obsah. Podle konkrétní aplikace a udělených oprávnění pak může získat přístup i k citlivým údajům souvisejícím s internetovým bankovnictvím.

Policie eviduje více než tisíc podobných případů za poslední dva roky, přičemž celkové škody dosahují desítek milionů korun. Česká spořitelna uváděla, že ve druhém čtvrtletí roku 2024 činila průměrná škoda v případech podvodů s falešnými bankéři přibližně 193 tisíc korun na jednu oběť.

Proč naletí i ti, kteří si myslí, že by nenaletěli

Představa, že oběťmi těchto podvodů jsou pouze senioři nebo lidé, kteří se nevyznají v technologiích, je nebezpečně mylná. Podle údajů zveřejněných ČT24 je průměrné oběti něco přes čtyřicet let. Kapr upozorňuje, že rozhodující není inteligence ani vzdělání, ale především situace, ve které se člověk ocitne. Strach o vlastní peníze, důvěryhodně působící volající a izolace od okolí mohou společně výrazně oslabit schopnost racionálně uvažovat.

Za těmito podvody stojí organizované mezinárodní skupiny. Eurojust popsal v roce 2024 zásah proti call centrům v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině. V prosinci 2025 následovaly další razie v Dnipru, Ivano-Frankivsku a Kyjevě. Do podvodných aktivit byli zapojeni lidé z různých zemí včetně Česka, Lotyšska a Litvy, kteří dostávali provize podle úspěšnosti podvodů. K dispozici měli padělané průkazy zaměstnanců bank a policistů i propracované scénáře pro různé situace.

Jak se bránit a co dělají banky

Nejúčinnější obrana je jednoduchá a nezávisí na technologii: hovor ukončit a zavolat zpět na oficiální číslo banky. Nikdy nejednejte pouze na základě pokynů z příchozího hovoru, ani když číslo na displeji vypadá důvěryhodně. Banka po vás nebude chtít sdělení PINu ke kartě, hesla ani autorizačních kódů nebo instalaci aplikace pro vzdálený přístup.

Česká spořitelna od října 2024 nabízí nástroj pro ověření některých hovorů: pokud klientovi volá skutečný bankéř, přijde mu do aplikace George push notifikace. Klient si navíc může vyžádat čtyřmístný ověřovací kód, který mu bankéř sdělí. Dostupnost a způsob ověření se mohou lišit podle aktuálních podmínek banky, proto je vhodné ověřit si podrobnosti přímo u ní.

Varovné signály, které by měly vzbudit podezření:

• Zmínka o „bezpečném účtu“
• Tlak na okamžité jednání
• Požadavek, abyste hovor tajili před rodinou
• Rada lhát na pobočce o skutečném účelu výběru
• Zapojení údajného policisty do hovoru
• Pokyny k výběru hotovosti nebo návštěvě bitcoinmatu

Pokud jste už peníze odeslali nebo předali, okamžitě kontaktujte svou banku a požádejte o zablokování karet a případně také internetového bankovnictví. Poté se obraťte na Policii ČR. Rychlé jednání může pomoci zastavit další transakce nebo zvýšit šanci na dohledání peněz.

Otestujte se, než to za vás udělá podvodník

Česká bankovní asociace provozuje bezplatný a anonymní Kybertest v rámci kampaně #nePINdej!. Podle zveřejněných údajů si jej už vyzkoušel více než milion lidí. Test zabere přibližně pět minut a simuluje různé situace, včetně hovoru od falešného bankéře. Jeho odbornými garanty jsou Policie ČR a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Hlavní poučení z těchto případů nespočívá v tom, že byste neměli přijímat hovory z neznámých čísel. Důležité je nevěřit automaticky ani hovoru, který na první pohled vypadá, že přichází z vaší banky. Jeho pravost si vždy ověřte vlastním telefonátem na oficiální číslo. Zavěšením nic neriskujete. Pokud ale podvodníkovi uvěříte, můžete přijít i o statisíce korun.