Začalo to reklamou na sociálních sítích a vkladem 6 500 Kč. Skončilo to ztrátou 1,1 milionu korun a policejním vyšetřováním

Šestašedesátiletý muž z Rakovnicka klikl na reklamu slibující zhodnocení peněz přes kryptoměny. O několik měsíců později byl o více než milion korun chudší.

Zdroj fotografie: pxHere

Příběh, který v říjnu 2023 zveřejnila Policie ČR, začal tím nejbanálnějším způsobem: kliknutím na reklamu na sociálních sítích. Ta lákala na investici do virtuální měny. Muž projevil zájem, ozval se mu „poradce“ a přesvědčil ho k prvnímu vkladu ve výši 6 500 korun. Záměrně šlo o relativně nízkou částku, která neměla působit příliš riskantně. Právě tento první krok ale odstartoval několikaměsíční manipulaci, na jejímž konci byla ztráta přesahující 1,1 milionu korun. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Dosud neznámému pachateli podle okolností případu hrozí až osm let vězení.

Proč právě 6 500 korun a jak z nich vyrostl milion

Výše prvního vkladu nemusela být náhodná. Česká národní banka ve svých varováních před podvodnými investičními platformami opakovaně upozorňuje na podobný postup: podvodníci začínají relativně nízkou částkou, aby oběť překonala počáteční obavy. Člověk si řekne, že o pár tisíc korun nepřijde, a udělá první krok. Pak se rozjede celý mechanismus manipulace.

Podle podrobnější policejní zprávy ze Středočeského kraje, zveřejněné 18. října 2023 a zřejmě popisující tentýž případ, trvala manipulace několik měsíců. „Poradce“ s mužem komunikoval telefonicky, vystupoval profesionálně a postupně ho přesvědčoval k dalším vkladům. Na falešné investiční platformě muž viděl, jak hodnota jeho investice roste. Čísla na obrazovce ale neodpovídala skutečnosti.

Zásadní zlom nastal ve chvíli, kdy pachatel muže přesvědčil k instalaci aplikace pro vzdálený přístup k počítači. Tím si otevřel cestu k jeho internetovému bankovnictví. Když muži došly vlastní úspory, podvodník ho přiměl, aby si vzal bankovní úvěr přesahující 400 tisíc korun. Celková škoda nakonec překročila 1,1 milionu korun. To je téměř čtyřnásobek průměrné škody, kterou policie u investičních podvodů eviduje a která podle uváděných údajů činí zhruba 300 tisíc korun na oběť.

Není to výjimka. Je to průmysl

Případ z Rakovnicka není lokální kuriozitou ani ojedinělým excesem. Policie kvůli investičním podvodům spustila už v roce 2022 celostátní preventivní kampaň Nebuď labuť! a tento typ kriminality řadí mezi závažné formy internetových podvodů.

Čísla ukazují, jak rozsáhlý problém to je:

• V Moravskoslezském kraji policie ke konci června 2025 evidovala přes 200 poškozených a škodu přesahující 70 milionů korun, a to jen v jednom regionu.
• Výroční zpráva Národní centrály proti organizovanému zločinu za rok 2024 popisuje investiční kauzu s nejméně 6 000 poškozenými a škodou přes 2,1 miliardy korun.
• V červenci 2026 NCOZ zasáhla proti podvodným platformám a call centrům provozovaným v Česku a na Slovensku. Podle uváděných údajů se případ týkal více než tisíce poškozených a škody ve stovkách milionů korun.

Nejde tedy jen o jednotlivce s notebookem v garáži. Za podobnými podvody stojí i organizované skupiny s přeshraničním zázemím, profesionálními call centry a propracovanými weby, které na první pohled připomínají legitimní investiční platformy. Některé zneužívají tváře známých osobností, jiné se odvolávají na falešná povolení nebo dokonce zneužívají identitu České národní banky.

Jak podvod poznat dřív, než pošlete první korunu

Varovné signály se v policejních a regulatorních materiálech opakují tak často, že z nich lze sestavit jednoduchý kontrolní seznam:

• Nevyžádaná nabídka – přijde přes reklamu na sociální síti, e-mail nebo telefon, aniž byste sami nějakou investici hledali.
• Slib vysokých výnosů bez rizika – žádná legitimní investice takovou jistotu nenabízí.
• Nízký vstupní vklad – často jde o několik tisíc korun, které mají překonat počáteční váhání.
• Požadavek na vzdálený přístup – instalace aplikací, jako jsou AnyDesk nebo TeamViewer, na žádost údajného investičního poradce je zásadní varovný signál.
• Komunikace přes WhatsApp – zejména pokud probíhá mimo oficiální a ověřitelné kanály.
• Tlak na rychlé rozhodnutí – například tvrzení, že „nabídka platí jen dnes“ nebo že „kurz za chvíli vyskočí“.
• Tvář známé osobnosti – podvodníci stále častěji využívají deepfake videa a falešné citace.

Policie výslovně doporučuje neposkytovat nikomu vzdálený přístup k zařízení a každou investiční nabídku ověřovat nezávisle na informacích od údajného poradce. Pomoci mohou také registry České národní banky, v nichž lze ověřit oprávnění poskytovatelů finančních služeb.

Co dělat, když už jste peníze poslali

Pokud máte podezření, že jste se stali obětí investičního podvodu, jednejte bez prodlení. Nejdříve kontaktujte svou banku, oznamte podezřelé transakce a požádejte o zablokování platebních prostředků či přístupů, které by mohly být zneužity. Poté podejte trestní oznámení na Policii ČR a doložte co nejvíce podkladů: snímky obrazovky s komunikací, výpisy transakcí i kontaktní údaje údajného „poradce“. Čím dříve začnete situaci řešit, tím větší je šance, že se podaří některé platby zastavit nebo dohledat. Pokud oběť čeká několik měsíců, jako tomu bylo v popisovaném případě, šance na záchranu peněz výrazně klesá.

Šest a půl tisíce korun. Tolik stačilo k tomu, aby se rozběhl podvod, který nakonec připravil muže o více než 1,1 milionu korun. Nejnebezpečnější na celém schématu přitom není sofistikovaná technologie ani propracovaný web. Je to první malý krok, který vypadá, že o nic nejde.