Muskův Neuralink propíchl ochrannou blánu mozku, aniž by chirurg musel řezat. Ochrnutý pacient ovládal myš za hodinu

Neuralink v květnu 2026 poprvé zavedl elektrody do mozku člověka bez proříznutí nejodolnější ochranné blány. Pacient s ALS ovládal kurzor krátce po probuzení z narkózy.

Zdroj fotografie: Leijurv / Creative Commons / CC BY-SA

Ochranná blána mozku, o které je řeč, se jmenuje dura mater, tedy tvrdá plena mozková. Je to nejzevnější a nejtvrdší ze tří vrstev, které obalují mozek přímo pod lebkou. Neuralink ji sám přirovnává k „brnění mozku“. Při dosavadních implantacích čipu N1 chirurg nejdříve rozřízl skalp, odstranil část lebky a poté vyřízl i část dury, aby robot viděl na mozkovou kůru a mohl do ní zavádět tenká vlákna s elektrodami. Právě tento krok, takzvaná durektomie, patřil k nejcitlivějším momentům celé operace. Nově ho firma vynechala. Upravená zaváděcí jehla robota propíchla duru, aniž by ji bylo třeba odstraňovat, a vlákna prošla skrz neporušenou blánu přímo do kůry. Pacientem byl Lee Marten, osmačtyřicetiletý bývalý seržant vancouverské policie s diagnózou ALS. Podle zprávy CBC se asi hodinu po probuzení na jednotce intenzivní péče, ještě s bolestí hlavy tlumenou analgetiky, pustil s inženýry Neuralinku do testování. Kurzor na obrazovce ovládal silou myšlenky.

Co přesně se změnilo na operačním sále

Důležité je rozumět tomu, co „bez řezu“ znamená a co ne. Chirurg stále otevřel skalp a odstranil malý kousek lebky. To zůstává stejné. Změna nastala v dalším kroku: místo aby skalpelem rozřízl tvrdou plenu a její část odstranil, nechal ji na místě. Robot Neuralinku ji propíchl jehlou a zavedl vlákna přímo skrz ni.

Aby to bylo bezpečné, firma vyvinula trojici nástrojů:

• ICG videoangiografie – barvivo a infračervená kamera zviditelnily cévy ukryté pod durou, takže jehla mohla projít mimo ně.
• OCT (optická koherenční tomografie) – měřila vzdálenost od povrchu dury ke kůře v reálném čase.
• Stovky laboratorních testů na syntetickém modelu dury, které předcházely prvnímu lidskému zákroku.

Výsledek: jeden z nejdelikátnějších manuálních kroků operace odpadl. A právě to je podle nás skutečný průlom, ne samotné ovládání kurzoru, které Neuralink demonstroval už u dřívějších pacientů, ale fakt, že firma zjednodušila postup natolik, aby se z výjimečného neurochirurgického výkonu mohl stát opakovatelný postup.

Dvacet šest pacientů a žádná závažná komplikace, zatím

Marten je podle serveru MobiHealthNews dvacátým šestým člověkem na světě s implantátem Neuralink a třetím Kanaďanem. Zákrok provedl tým kolem neurochirurga Andrese Lozana v torontské nemocnici Toronto Western Hospital (UHN), která od léta 2025 slouží jako klinické centrum firmy mimo USA.

Oficiální souhrn Neuralinku z ledna 2026 uváděl 21 účastníků studií po celém světě a nulový počet závažných nežádoucích příhod souvisejících se zařízením. To zní působivě, ale je třeba dodat kontext. Už u prvního pacienta se část vláken po implantaci zatáhla zpět, čímž se snížil počet funkčních elektrod. Firma problém řešila úpravou dekódovacích algoritmů, nikoli reoperací. A registr studie PRIME na ClinicalTrials.gov sleduje nežádoucí příhody až 72 měsíců po implantaci, jsme tedy stále na začátku sběru dlouhodobých dat.

Přímé srovnání kvality signálu mezi starou metodou s durektomií a novou transdurální cestou Neuralink veřejně nepublikoval. Víme pouze, že akutní funkčnost, tedy ovládání kurzoru, byla po novém zákroku k dispozici okamžitě. Zda je signál dlouhodobě stejně přesný, je otázka, na kterou zatím odpověď nemáme.

Neuralink versus Synchron: dvě cesty do mozku

Neuralink není jedinou firmou, která se snaží propojit mozek s počítačem. Konkurenční Synchron volí radikálně odlišnou cestu: svůj implantát Stentrode zavádí žilním přístupem přes krční žílu do mozkové cévy, podobně jako kardiologové zavádějí stent do srdce. Otevřená operace mozku tak úplně odpadá.

Rozdíl v přístupu má přímý dopad na to, co každé zařízení umí. Neuralink zavádí vlákna přímo do mozkové kůry, a proto snímá signál z bezprostřední blízkosti neuronů, což umožňuje vyšší rozlišení a rychlejší ovládání. Synchron snímá signál z cévy, tedy z větší vzdálenosti, ale za cenu výrazně menší invazivity. Obě firmy jsou stále ve fázi klinických studií. Recenzovaná data o bezpečnosti Synchronu u čtyř pacientů publikoval v roce 2023 časopis JAMA Neurology.

Kdy se to dostane k běžným pacientům, včetně těch českých?

Krátká odpověď: ne brzy. Implantát N1 není schválený americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ani žádným jiným regulátorem pro běžnou klinickou praxi. Aktivní studijní větve běží v USA (Phoenix, Miami), Kanadě a Velké Británii. Žádné české ani unijní náborové centrum veřejně doložené není.

Neuralink mezitím rozšiřuje záběr. Kromě motorického ovládání kurzoru a robotické paže (studie CONVOY) získal od FDA status průlomového zařízení pro obnovu řeči i pro projekt Blindsight zaměřený na obnovení zraku. Pořád jde ale o medicínské indikace: těžké ochrnutí, ALS, poranění míchy nebo cévní mozkové příhody v oblasti mozkového kmene. O čipech pro zdravé lidi, jak o nich občas mluví Musk na sociálních sítích, veřejná regulační cesta neexistuje.

Pro českého pacienta s ALS nebo těžkým ochrnutím tak dnes zbývá maximálně registrace do registru zájemců na webu Neuralinku. Cesta od experimentálního zákroku v Torontu k dostupnosti v českém zdravotnictví vede přes robustnější data, širší schvalování, evropskou regulaci a vybudování specializovaných center. Každý z těchto kroků se počítá na roky.

Květnový zákrok v Torontu neotevřel dveře běžným pacientům. Otevřel ale dveře k tomu, aby se jednou otevřít mohly, protože z neurochirurgického zákroku odstranil jeden krok, který celou operaci dělal obtížněji opakovatelnou.