Čínský implantát do mozku proplatí pojišťovna. Muskův Neuralink mezitím stále čeká na povolení a zaostává o roky

Mozkový implantát NEO se stal prvním zařízením svého druhu, které vstoupilo do systému veřejného zdravotního pojištění. Neuralink zatím nemá ani povolení k prodeji.

Zdroj fotografie: Unsplash

Dne 13. března 2026 čínské úřady schválily komerční zavedení implantátu NEO na trh. O dva dny později mu Národní úřad pro zdravotní zabezpečení (NHSA) přidělil úhradový kód v systému veřejného zdravotního pojištění a 23. března ho šanghajský katalog zdravotnických prostředků zařadil mezi hrazené položky. Od laboratorního prototypu ke schválenému a částečně hrazenému produktu to vše proběhlo během několika týdnů. Neuralink Elona Muska přitom získal od amerického FDA povolení k vyšetřovacím klinickým studiím už v květnu 2023, jenže od té doby zůstává ve studijním režimu. Na komerční uvedení na trh, natož na vstup do jakéhokoli úhradového systému, teprve čeká. Právě v tomhle měřítku, ne v počtu elektrod ani v datové propustnosti, Čína v rychlosti regulace předběhla Spojené státy.

Co je NEO a co umí

NEO vyvinul tým profesora Chunga Pao na Univerzitě Čching-chua. Jde o bezdrátový, minimálně invazivní mozkový implantát určený pacientům s těžkým ochrnutím po poranění krční míchy. Osm epidurálních elektrod je umístěno nad tvrdou plenou mozku, tedy na povrchu mozku pod lebkou, aniž by pronikaly do mozkové tkáně. Samotný implantát je zapuštěný do kosti a energii i data přenáší bezdrátově přes kůži.

Princip je přímočarý: elektrody snímají signály z primární senzomotorické kůry, algoritmus dekóduje záměr sevřít nebo pustit ruku a příkaz putuje do externí pneumatické rukavice nebo exoskeletu. Pacient tak dokáže uchopit hrnek, zvednout předmět ze stolu nebo se napít. Podle preprintu na medRxiv dosáhl jeden pacient s kompletním poraněním v oblasti C4 po devíti měsících domácího používání průměrného F1 skóre 0,91 při detekci uchopovacích událostí a stoprocentní úspěšnosti v testech přenosu objektů. Jde o data z jednoho pacienta a preprintu, ne z finální recenzované studie, ale i tak jde o výsledky, které v oboru budí pozornost.

Od laboratoře do nemocnice za tři roky

První implantace NEO proběhla v říjnu 2023. V roce 2025 následovala multicentrická registrační studie v jedenácti čínských nemocnicích: z 32 implantovaných pacientů vykázalo 22 po šesti měsících tréninku významné zlepšení skóre samostatného pohybu ruky. To už není mediální demonstrace mozkového čipu, ale klinicky škálovatelný výsledek.

Březnové schválení pak spustilo řetězovou reakci v úhradovém systému. Je důležité upřesnit, co přesně „proplatí pojišťovna“ znamená: NEO vstoupil do čínského veřejného systému zdravotního pojištění prostřednictvím úhradového kódu NHSA a zařazení do šanghajského katalogu. Nejde zatím o plně celostátní a jednotně definovanou úhradu s jasně stanovenou spoluúčastí pacienta, veřejná ceníková cena implantátu ani finální procento úhrady nebyly veřejně dohledatelné. Ale první krok směrem k rutinní úhradě je udělaný a tempo čínské administrativy v této oblasti nemá v oboru mozkových rozhraní obdoby.

Proč Neuralink stále čeká

Muskův Neuralink získal od FDA takzvané IDE, tedy povolení k vyšetřovacím klinickým studiím. Od září 2023 probíhá studie PRIME, přičemž záznam pacienta je na ClinicalTrials.gov, kde ji klasifikují jako „early feasibility study“. První lidský implantát Neuralink provedl v lednu 2024.

Jenže IDE není povolení prodávat. Jak vysvětluje FDA na svém webu, vyšetřovací režim slouží ke sběru dat pro budoucí marketingovou žádost typu PMA nebo de novo. Mezi studijním režimem a komerčním schválením leží v USA roky sběru bezpečnostních a účinnostních dat, regulačního přezkumu a případných dalších kol testování. K červenci 2026 Neuralink žádnou veřejně doloženou marketingovou žádost nepodal.

Tady je jádro „zaostávání o roky“: nejde o to, že by Neuralink neuměl implantovat čip do mozku. Umí. Jde o to, že NEO je již schválený zdravotnický prostředek s úhradovým kódem, zatímco Neuralink je stále ve fázi klinického výzkumu bez komerčního vstupu na trh.

Dvě různé filozofie, jen dva různé čipy

Srovnávat NEO a Neuralink čistě jako „lepší versus horší“ by bylo zavádějící. Jde o technologicky i filozoficky odlišné přístupy.

• NEO: 8 epidurálních elektrod, minimálně invazivní přístup, signál snímaný přes tvrdou plenu. Menší chirurgický zásah, nižší riziko krvácení a jizevnatění, ale hrubší a méně detailní signál.
• Neuralink N1: 1 024 elektrod na 64 ultratenkých vláknech zavedených přímo do mozkové kůry. Vyšší datová hustota a přesnější signál, ambice ovládat kurzor, psát text či řídit více zařízení současně, ale také invazivnější operace a náročnější regulační cesta.

NEO nevítězí jako technologicky nejpokročilejší mozkové rozhraní na světě. Vítězí jako první systém tohoto typu, který se dostal z laboratoře do reálné zdravotní péče se schválením, kódováním a nemocničním nasazením.

Za NEO stojí státní strategie, není jen jedna laboratoř

Rychlost, s jakou NEO prošel regulací a vstoupil do úhradového systému, není náhoda. V červenci 2025 sedm čínských ministerstev a úřadů společně vydalo strategický plán rozvoje mozkových rozhraní s cíli pro roky 2027 a 2030. Šanghaj má navíc vlastní akční plán do roku 2030. Čína tak nestaví na jednom produktu, ale buduje celý ekosystém od elektrod přes čipy až po hotová zařízení.

Pro kontext: v Česku veřejné zdravotní pojištění už dnes hradí implantabilní neurotechnologie, například hlubokou mozkovou stimulaci u Parkinsonovy choroby. Ale invazivní rozhraní mozek–počítač typu NEO je jiná kategorie. Pro vstup do EU by NEO musel projít evropskou certifikací podle nařízení MDR a registrací v databázi EUDAMED. Veřejný evropský certifikát ani oznámení o vstupu na unijní trh se nepodařilo dohledat. Pro české pacienty s ochrnutím je to zatím spíše vzdálená perspektiva než reálná možnost.

Čína má v první komerční vlně mozkových implantátů náskok. Otázka už nezní, zda ho má, ale zda si ho udrží, a zda jej Západ dokáže dohnat dřív, než se NEO stane standardní péčí pro miliony pacientů s poraněním míchy po celé Asii.