Německé město odmítlo investici 2,5 miliardy eur do datového centra. „Neprodáme naše město miliardáři,“ hájí se starosta

Hesenské město Groß-Gerau zamítlo jeden z největších datových projektů v Evropě. Obří investice by městu totiž přinesla překvapivě málo.

Zdroj fotografie: Vantage Data Centers

Dne 3. února 2026 zasedlo městské zastupitelstvo Groß-Gerau k mimořádnému bodu programu. Po více než devadesátiminutové debatě odhlasovalo poměrem 18 ku 14, že město nevstoupí do smluvních jednání s americkou firmou Vantage Data Centers o výstavbě hyperscale datového centra za 2,5 miliardy eur. Pět budov na čtrnácti hektarech, příkon 176 megawattů, cílové dokončení v roce 2039, a přesto zastupitelé řekli ne. Slova, která debatu symbolicky uzavřela, patří šéfce frakce SPD Susanne Theisen-Canibol: „Neprodáme naše město miliardovému investorovi.“ Starosta Jörg Rüddenklau rozhodnutí veřejně podpořil; podle hessenschau prohlásil, že je dobře, když tak zásadní rozhodnutí nepadne pod tlakem. Vantage je podle vlastního webu podporována konsorciem investorů včetně DigitalBridge, Silver Lake, AustralianSuper a PSP Investments. Jde o politickou zkratku pro kapitálově extrémně silného hráče, kterému dvacetitisícové město nechtělo přizpůsobit svou budoucnost.

Co město skutečně odmítlo, a co by získalo

Klíčem k pochopení celého sporu je rozdíl mezi nominální hodnotou investice a reálným přínosem pro městskou pokladnu. Částka 2,5 miliardy eur zní monumentálně. Jenže jde o soukromou investici do stavby a technologií, nikoli o peníze tekoucí do rozpočtu Groß-Gerau.

Městská správa si nechala zpracovat podrobnou analýzu a čísla v ní mluví střízlivě:

• Pracovní místa: Asi 200 stálých pozic v provozu, přibližně 600 míst během několikaleté výstavby. Pro srovnání: alternativní průmyslové nebo logistické využití stejné lokality by podle téže analýzy mohlo přinést vyšší zaměstnanost.
• Daně z podnikání (Gewerbesteuer): Přímý potenciál hodnocen jako „nízký až střední“ a nejistý. Zisky datových center bývají účetně koncentrovány v centrálách, ne v místě serverů.
• Daň z nemovitosti (Grundsteuer): Investor odhadoval 1 až 1,5 milionu eur ročně, ovšem až po dokončení celého kampusu v roce 2039. Třináct let čekání.

Město tedy neodmítlo „peníze jako takové“. Odmítlo asymetrický obchod, v němž investor nesl kapitálové riziko, ale obec měla nést dlouhodobé prostorové, ekologické a infrastrukturní důsledky.

176 megawattů a dieselové agregáty uprostřed města

Ekonomika byla jen jedna strana mince. Oficiální podklady města vykreslují i druhou, environmentální a bezpečnostní.

Příkon 176 megawattů odpovídá spotřebě menšího města. S tím souvisí nepřímé emise CO₂ závislé na energetickém mixu, ale i zcela přímý problém: nouzové dieselagregáty. Ty by při výpadku sítě generovaly hluk a emise v bezprostřední blízkosti zástavby. Analýza dále upozorňuje na rizika pro vodní režim v oblasti zranitelné přívalovými dešti, na masivní budovy narušující městský obraz a na komplikovanou integraci odpadního tepla; místní sídelní struktura neumožňuje jeho smysluplné využití.

Navíc by projekt svým rozsahem spadal hluboko nad práh kritické infrastruktury, což s sebou nese bezpečnostní nároky, které by malé město muselo spolunést. Městská správa zároveň přiznala, že personální kapacity na složité územní řízení pro danou lokalitu by reálně vznikly nejdříve v polovině roku 2027. I administrativní přetížení tedy hrálo roli.

Frankfurt a gravitace dat

Groß-Gerau leží pouhých třicet kilometrů od Frankfurtu, kde sídlí DE-CIX, světově přední internetový uzel s více než 18 Tb/s špičkového provozu a přes tisíc připojených sítí. Právě tato gravitace dat dělá z celého regionu Rhein-Main magnet pro hyperscale datová centra. Investoři hledají nové parcely mimo samotný Frankfurt, a tak se tlak přesouvá do okolních měst.

Groß-Gerau není osamocené. V nedalekém Maintalu plánovala firma EdgeConnex ještě větší datové centrum včetně vlastního plynového zdroje. Tamní odpor ale měl jinou podobu; město nežádalo úplné zastavení, nýbrž jednotné povolovací řízení a tvrdší podmínky. EdgeConnex nakonec oznámil prověřování alternativního energetického řešení a projekt je prozatím na ledu.

Stejný vzorec se opakuje po celé Evropě. Amsterdam v roce 2023 formálně podržel nové datové projekty v režimu „ne, pokud nesplníte podmínky“. South Dublin chtěl omezit datová centra přes rozvojový plán, ale vyšší státní úroveň příliš tvrdé lokální znění korigovala. Evropa datová centra potřebuje, ale čím dál víc podmiňuje jejich umístění energetickou udržitelností, využitím odpadního tepla a lokální akceptací.

Co bude s pozemkem, a mohl by se příběh opakovat v Česku?

Vantage čtrnáctihektarový pozemek v Groß-Gerau již vlastní. Samotné vlastnictví ale nezakládá nárok na změnu územního plánu; německý stavební zákoník výslovně říká, že na pořízení územních plánů neexistuje právní nárok a nelze ho založit ani smlouvou. Starosta po hlasování uvedl, že město musí s Vantage jednat o dalším využití lokality „ve prospěch Groß-Gerau“. Městská analýza zmiňuje alternativy: intermodální logistický uzel, průmysl s vazbou na koleje nebo cirkulární ekonomiku, tedy využití, které by mohlo přinést více pracovních míst a běžnější daňové výnosy.

A v Česku? I zde vznikají velké projekty; České Radiokomunikace v létě 2025 zahájily stavbu Prague Gateway DC s příkonem 26 MW a více než 2 000 racky. Datová centra jsou v české investiční politice vedena jako centra strategických služeb s nárokem na pobídky. Srovnatelně vyhrocený komunální střet se z veřejně dostupných zdrojů nedá jednoznačně doložit, ale mechanismus existuje: změna územního plánu je v rukou zastupitelstva obce. Český starosta by tedy mohl říct totéž co zastupitelé v Groß-Gerau.

Případ hesenského dvacetitisícového města ukazuje něco, co se bude opakovat stále častěji: digitální infrastruktura potřebuje fyzický prostor a obrovské množství energie, ale komunity, které mají obojí poskytnout, začínají počítat skutečné náklady a zjišťují, že miliardová investice nemusí znamenat miliardový přínos.