Rusko spustilo desítky GPS rušiček v Kaliningradu, dosahují 450 km do Evropy. Kreml musí prudit dnes a denně

Litevský regulátor napočítal v Kaliningradu 36 spoofingových antén. Ještě na začátku roku 2025 tam byly tři.

Zdroj fotografie: Alan Radecki Akradecki / Creative Commons / CC BY-SA

Darius Kuliesius, zástupce litevského telekomunikačního regulátora RRT, 26. května 2026 popsal situaci, kterou jeho úřad sleduje na mapách leteckých dat už měsíce. Rusko v Kaliningradské oblasti rozjelo dvanáctinásobný nárůst infrastruktury pro falšování satelitní navigace, z pouhých tří antén na 36. Dosah tohoto systému sahá podle analýzy poruch v leteckých ADS-B datech až 450 kilometrů od kaliningradských hranic, tedy přes celé Pobaltí, většinu Polska, části Finska, Švédska i Běloruska. A nejde o občasné výpadky. Kuliesius rušení označil za systémové, permanentní a nepřetržité, doslova „nekonečné“. Kreml tak prostřednictvím své militarizované exklávy vklíněné mezi Litvu a Polsko vytváří trvalou zónu elektronického stresu pro severovýchodní Evropu. Každý den, bez přestávky.

Nejsou to rušičky, je to něco horšího

„GPS rušičky“ jsou zjednodušení, které zakrývá podstatu problému. V Kaliningradu totiž nejde primárně o jamming, tedy prosté přehlušení slabého satelitního signálu šumem, po kterém navigace přestane fungovat. Klíčovým nástrojem je spoofing: vysílání falešných navigačních dat, která přijímač považuje za legitimní. Výsledek je zákeřnější. Zařízení nezobrazí chybu, ale spočítá špatnou polohu, čas nebo rychlost. Řidič vidí na mapě jinou ulici, pilot jiný kurz, robotická sekačka vyjede ze zahrady.

Litevský regulátor RRT ve svém přehledu uvádí, že rušení dopadá na navigaci v autech, chytré hodinky, drony i zemědělskou techniku s automatickým řízením. Kuliesius přidal konkrétní příklad z praxe: během špiček rušení přestávají v litevské Klaipėdě správně fungovat online jízdní řády městské dopravy, protože autobusy hlásí polohu přes GPS. Když signál lže, lžou i odjezdy na zastávce.

Proč právě Kaliningrad

Kaliningrad není náhodný bod na mapě. Je to ruská exkláva na pobřeží Baltu, ze tří stran obklopená členskými státy NATO. Litevská zpravodajská služba VSD ve svém hodnocení hrozeb pro rok 2026 popisuje oblast jako region, kde Rusko i přes ztráty na Ukrajině dál buduje vojenskou infrastrukturu: radary, logistické uzly, prostředky elektronického boje.

Hlavním deklarovaným účelem kaliningradské spoofingové sítě je podle VSD ochrana tamních vojenských objektů a kritické infrastruktury před útoky bezpilotních prostředků. Kuliesius k tomu dodává, že špičky rušení přicházejí právě během ukrajinských dronových útoků na ruské území. Jenže signál se nezastaví na hranici Kaliningradské oblasti. Přetéká stovky kilometrů do okolních států a z lokální obrany se stává nástroj plošného nátlaku.

Podle nás je právě tohle jádro problému: Rusko si nebuduje jen protidronový štít, ale zároveň (ať už záměrně, nebo s vědomým nezájmem o důsledky) provozuje permanentní zónu technologické destabilizace uprostřed aliančního prostoru.

Co to znamená pro letadla nad Evropou

Evropská agentura pro bezpečnost letectví EASA ve svém bezpečnostním bulletinu vyjmenovává konkrétní rizika pro civilní lety v zasažených oblastech:

• ztráta nebo zkreslení údajů o poloze letadla,
• poruchy systému ADS-B, na kterém závisí řízení letového provozu,
• falešné výstrahy systému TAWS varujícího před terénem,
• nemožnost provést přiblížení založené na GNSS,
• nutnost přesměrování na jiné letiště nebo opakovaného přiblížení,
• přetrvávající účinky i po opuštění zasažené oblasti.

Moderní dopravní letadla mají záložní navigaci: inerciální systémy, DME/DME, klasické VOR majáky. Jenže ne každé letiště v regionu nabízí alternativní přibližovací postupy. Případ estonského Tartu to ukázal názorně: Finnair tam musel dočasně zastavit lety, protože přiblížení záviselo výhradně na GPS. Provoz se obnovil až po zavedení postupu nezávislého na GPS, jak informovalo město Tartu.

EASA dnes průběžně sleduje zasažené letové informační oblasti, mezi nimi vilniuskou, varšavskou, tallinnskou i rižskou. Materiál šesti evropských států předložený organizaci ICAO dokumentuje, že jen za první čtyři měsíce roku 2025 rušení zasáhlo desítky tisíc letů.

Česko není v dosahu, ale není mimo hru

Mapa litevského regulátora citovaná agenturou Reuters české území mezi přímo zasaženými oblastmi neuvádí. Čtyři sta padesát kilometrů z Kaliningradu končí zhruba v centrálním Polsku, ne na Moravě. Pro běžného českého řidiče nebo chodce s mobilem v kapse tak přímé ohrožení nehrozí.

Relevance ale roste při cestě do regionu nebo při letu přes severovýchodní koridory. A Česko není ani politicky stranou. Dokument Rady EU z června 2025 volající po společné evropské reakci na GNSS jamming a spoofing uvádí Česko mezi státy, které tuto iniciativu podpořily. Praha tedy problém vnímá a aktivně se hlásí k jeho řešení na unijní úrovni.

Od summitu NATO k trvalé infrastruktuře

Rušení z Kaliningradu není záležitostí posledních týdnů. Kuliesius datuje první epizody k summitu NATO ve Vilniusu v červenci 2023. Dokumenty Rady EU evidují GNSS útoky v baltském prostoru od roku 2022. Mezinárodní telekomunikační unie ITU konstatuje, že rušení se z vysokých letových hladin přelilo i do dopadů na pozemní mobilní služby v příhraničí.

Co je nové, není samotný jev, ale jeho rozsah a charakter. Tři antény se daly číst jako dočasné opatření. Šestatřicet antén s 450kilometrovým dosahem a nepřetržitým provozem je infrastruktura. A infrastruktura se nestaví proto, aby se za měsíc vypnula.