Nestřílí rakety, ale sestřelí 97 ze 100 dronů. Nový obranný systém stojí zlomek ceny a funguje sám bez lidské obsluhy

Izraelsko-americký start-up Skapion představil protidronový systém, jehož jeden výstřel má stát asi 250 tisíc korun, téměř čtyřistakrát méně než střela Patriotu.

Zdroj fotografie: Skapion

Jmenuje se Skapion Native Counter-Swarm a jeho tvůrci tvrdí, že dokáže autonomně zneškodnit více než 97 % útočících dronů, a to i při hromadném útoku desítek či stovek cílů. Nepoužívá přitom klasické drahé protiletadlové rakety, jako jsou střely systému Patriot nebo Iron Dome. Místo nich nasazuje vlastní malé kinetické interceptory s názvem Hadar, které útočící drony fyzicky zasahují a ničí. Celý systém řídí umělá inteligence. Ta vyhodnocuje hrozby, přiděluje jednotlivým cílům interceptory a koordinuje jejich nasazení v reálném čase. Podle výrobce může fungovat zcela autonomně, případně pod dohledem jediného operátora. Cílová cena jednoho interceptoru má činit přibližně 10 000 dolarů, tedy asi 250 000 korun. Pro srovnání: jedna střela PAC-3 MSE pro systém Patriot vychází podle amerických rozpočtových dokumentů na zhruba 3,9 milionu dolarů. Právě v tomto rozdílu se ukazuje jeden z největších problémů moderní protivzdušné obrany: jak ekonomicky zvládnout útoky levnými drony, aniž by obránce musel plýtvat extrémně drahou municí.

Hadar: malý interceptor s velkými ambicemi

Srdcem systému je interceptor Hadar, kompaktní střela poháněná raketovým motorem na tuhé palivo. Má vertikální odpalovací mechanismus a blízkostní roznětku. Podle výrobce dokáže chránit prostor v okruhu až sedmi kilometrů a zasahovat cíle ve výškách od 20 metrů do šesti kilometrů. Systém má zároveň poskytovat 360stupňové pokrytí. Jedna palebná jednotka může nést 25 až 250 interceptorů, takže její kapacitu lze přizpůsobit potřebám konkrétního nasazení – od ochrany jednotlivého objektu až po rozsáhlejší úsek fronty.

Klíčové je označení „kinetický“. Hadar se nesnaží dron vyřadit elektronickým rušením ani ho zničit laserem. Jeho úkolem je cíl fyzicky zasáhnout, případně jej zničit pomocí blízkostní nálože. Výrobce tuto koncepci prezentuje jako výhodu zejména proti autonomním dronům, které nejsou závislé na průběžném spojení s operátorem, a proto je nelze jednoduše vyřadit rušením komunikačního signálu.

Čísla, která zatím stojí na důvěře

Tvrzení o více než 97% úspěšnosti zásahů pochází přímo od Skapionu. Na firemním webu se objevuje formulace „téměř hermetická úspěšnost zásahu“ a v materiálech z října 2026 společnost uvádí úspěšnost přesahující 97 %. K začátku listopadu 2026 však není veřejně dostupný nezávislý test, podrobná metodika ani soubor dat, který by toto číslo potvrzoval. Podle Jerusalem Post se ostré testy měly uskutečnit „v příštích několika týdnech“ od poloviny října. Počítat měly až s 50 interceptory nasazenými proti dronům střední velikosti.

To samozřejmě neznamená, že firma uvádí nepravdivé údaje. Je ale důležité rozlišovat mezi výsledkem nezávisle ověřeného testu a tvrzením výrobce. Úspěšnost přes 97 % zatím patří do druhé kategorie. Za Skapionem přitom stojí lidé s významnými zkušenostmi v oboru. Spoluzakladatel Pini Jungman dříve vedl divizi protivzdušné a protiraketové obrany ve společnosti Rafael a podílel se na vývoji systémů Iron Dome i David’s Sling. To projektu dodává odbornou důvěryhodnost, samo o sobě to ale nedokazuje deklarované parametry nového systému.

Ekonomika, která mění pravidla hry

Proč je cena interceptoru tak důležitá? Moderní bojiště stále častěji zaplavují levné drony, jejichž pořizovací cena se může pohybovat v řádu tisíců dolarů. Jejich sestřelení tradičními prostředky však může stát stovky tisíc až miliony dolarů. Použít raketu Patriot v hodnotě téměř 100 milionů korun proti dronu za několik desítek tisíc korun je z ekonomického hlediska velmi nevýhodné. Ani interceptor Tamir systému Iron Dome, jehož cena se ve veřejných zdrojích odhaduje na 40 až 50 tisíc dolarů, není při obraně proti početným rojům levným řešením.

Skapion se snaží nabídnout výrazně příznivější poměr mezi cenou a účinností:

• Hadar: cílová cena 10 000 USD (přibližně 250 000 Kč) za interceptor
• Tamir (Iron Dome): odhadovaných 40 000–50 000 USD (přibližně 1–1,25 milionu Kč)
• PAC-3 MSE (Patriot): přibližně 3,9 milionu USD (zhruba 97,5 milionu Kč)

Generální ředitel společnosti Ido Bar-On tvrdí, že za 400 milionů dolarů lze pořídit přibližně 40 kompletních systémů Skapion, plně vybavených interceptory. Pořízení nové baterie Patriot včetně střel se přitom ve veřejných odhadech pohybuje kolem 1,1 miliardy dolarů. Jde o srovnání prezentované samotnou firmou, nikoli o nezávisle ověřený ceník. I kdyby však byly skutečné náklady na Skapion výrazně vyšší, cenový rozdíl by mohl zůstat značný.

Česko řeší stejný problém

Armáda České republiky protidronovou obranu aktivně rozvíjí. Cvičení Drone Shield 2026 se zaměřilo na testování detekce, identifikace i zneškodňování dronů pomocí prostředků elektronického boje a interceptorů. Ministerstvo obrany označuje protidronovou obranu za dlouhodobou prioritu a do roku 2028 plánuje pořídit přibližně 3 000 dronů za 1,9 miliardy korun. Zároveň usiluje o propojení senzorů, velitelských systémů a protivzdušné obrany do jednoho funkčního celku. Právě v této oblasti by mohl najít uplatnění také systém, jako je Skapion.

Přímé vazby mezi českou armádou a společností Skapion zatím nejsou veřejně doložené. Firma ale uvádí, že jedná s partnery v Evropě, Spojených státech i v oblasti Perského zálivu. Pokud systém uspěje v ostrých testech a potvrdí alespoň podstatnou část deklarovaných parametrů, mohl by odpovídat potřebám středně velkých evropských armád. Ty hledají dostupné, početné a rychle nasaditelné prostředky, které jim umožní čelit i rozsáhlým útokům dronů.

Doplněk, ne náhrada

Skapion sám zdůrazňuje, že jeho systém nemá nahradit Patriot ani Iron Dome. Má fungovat jako „doplňková vrstva národní obrany“, která rozšíří možnosti stávajících systémů o schopnost levně a ve velkém ničit roje malých a středních dronů. Podobný přístup podporuje také analýza Congressional Budget Office: účinná obrana proti dronům by měla kombinovat radary, elektronický boj, kinetické interceptory a systémy řízení palby. Žádná jednotlivá technologie totiž nedokáže vyřešit celý problém.

Řada důležitých otázek ale zůstává nezodpovězená. Jak systém spolehlivě rozpozná nepřátelský dron a odliší ho od civilního letounu? Výrobce zatím tento mechanismus veřejně podrobně nepopsal. Jak bude odolávat kybernetickým útokům? Distribuovaná architektura, která nemá jediný centrální bod selhání, může být výhodou, sama o sobě však nezaručuje bezpečnost. A především: potvrdí interceptor Hadar při ostrých zkouškách parametry, které firma zatím prezentuje?

Operační nasazení společnost plánuje na druhou polovinu roku 2027. Do té doby zůstává Skapion především ambiciózním projektem, který sází na to, že budoucnost protivzdušné obrany nebude stát jen na drahých raketách, ale také na levnějších, inteligentně řízených a masově vyráběných interceptorech. Pokud se tato koncepce osvědčí, může změnit nejen rozpočty armád, ale i ekonomickou logiku moderního bojiště.