Čína předběhla svět, nikdo nic takového nemá. Vytvořila první dvoujádrový kvantový počítač

Čínská firma 7. května představila HanYuan-2, první velký kvantový počítač se dvěma spolupracujícími jádry po stu qubitech.

Zdroj fotografie: CAS Cold Atom Technology (Wuhan)

Na konferenci 2026 Mobile Cloud Conference v Suzhou vytáhla společnost CAS Cold Atom Technology z Wuhanu stroj, který se vejde do standardního serverového racku, spotřebuje méně než 7 kilowattů a nepotřebuje extrémní kryogenní chlazení. Uvnitř pracují dva samostatné kvantové procesorové bloky, jeden se stem atomy rubidia-87, druhý se stem atomy rubidia-85. Dohromady 200 fyzických qubitů, které mohou buď počítat paralelně, nebo se vzájemně stabilizovat při korekci chyb. Právě tato architektura je to, co zatím žádný jiný veřejně oznámený systém v tomto měřítku nenabízí.

Co vlastně znamená „dvoujádrový“ kvantový počítač

Pojem „dvoujádro“ tu neznamená totéž co u procesoru v notebooku. Nejde o dvě výpočetní jádra na jednom čipu, ale o dva plnohodnotné kvantové procesorové bloky, QPU, v jednom stroji. Každý z nich je neutrálně-atomová qubitová matice s vlastní sadou optických pinzet, kterých je v celém systému přes 500.

Proč to má smysl? Škálování kvantových počítačů naráží na fyzikální strop: čím víc qubitů natlačíte do jednoho bloku, tím víc se navzájem ruší, roste chybovost a korekce se komplikuje. Dva oddělené bloky tento problém obchází. Mohou běžet v režimu „hlavní + pomocný“, kdy jedno jádro počítá a druhé pomáhá udržet stabilitu logických bitů. Nebo mohou řešit dvě části současně. Podle firmy se tím řeší velikost a složitost úloh oproti předchůdci HanYuan-1.

Prvenství ano, ale s hvězdičkou

Formulace „nikdo nic takového nemá“ vyžaduje zpřesnění. Německá firma SaxonQ představila 21. dubna 2026 rovněž dvoujádrový kvantový počítač, jenže na diamantové NV technologii jako automaticky 2×5 qubity. To je jiná liga. Čínské prvenství je přesvědčivé v kombinaci dvou věcí: dvoujádrové architektury a měřítka dvou set qubitů. V tomto průsečíku skutečně nikdo jiný veřejně nic srovnatelného neukázal.

Zároveň je ale potřeba říct, co chybí. V otevřených zdrojích k HanYuan-2 nenajdete recenzovanou publikaci ani standardizovaný benchmark. Firma uvádí přesnost qubitových operací „0,99“, ale neupřesňuje, zda jde o jednobitovou bránu, dvoubitovou bránu, čtení, nebo agregovaný údaj. IBM u svého Nighthawku zveřejňuje metriky EPLG a CLOPS, Google u čipu Willow rozpadá chybovost na jednotlivé typy operací. Čínské oznámení tuto úroveň transparentnosti zatím nenabízí.

Jak si HanYuan-2 stojí proti IBM a Googlu

Srovnání není fér dělat na jednu osu. Každý z velkých hráčů jde jinou cestou ke stejnému cíli, škálovatelnému a prakticky použitelnému kvantovému počítači.

	HanYuan-2	IBM Nighthawk / Systém dva	Google Willow
Qubity	200 (2×100, neutrální atomy)	120 (supravodivé), roadmapa na 3×120 modulů	105 (supervizní)
Architektura	Dva QPU bloky v jednom racku	Modulární propojení QPU přes l-couplery	Jeden čip, důraz na logické qubity
Veřejné benchmarky	Zatím bez recenzovaných dat	EPLG, CLOPS, veřejná roadmapa	Detailní chybovost, korekce chyb
Chlazení	Pokojová teplota, optické pasti	Kryogenní (mK)	Kryogenní (mK)
Spotřeba	Pod 7 kW (udávaná)	Řád desítek kW	Řád desítek kW

IBM veřejně staví na modulárním propojování více procesorů v datovém centru a plánuje do roku 2026 tři 120qubitové moduly v jednom systému. Google tlačí hlavně na snižování chybovosti a funkční logické qubity. Ani jeden z nich tedy není „pozadu“, řeší stejný problém škálování, jen z jiného konce.

HanYuan-2 považujeme za relevantní právě proto, že ukazuje třetí cestu. Neutrálně-atomová platforma bez kryogeniky, s nízkou spotřebou a dvěma spolupracujícími jádry, je architektonicky odlišná. Pokud se potvrdí udávané parametry, může být pro určité typy úloh, jako je optimalizace nebo simulace molekul, praktičtější než supravodivé systémy vyžadující chlazení na milikelviny.

Co to znamená pro Česko

Okamžitá hrozba pro české banky nebo státní systémy to není. K prolomení běžně používaného šifrování by kvantový počítač potřeboval řádově tisíce až miliony fyzických qubitů, NIST to každoročně koná. NÚKIB pracuje s horizontem pěti až patnácti let pro kryptograficky relevantní kvantové stroje v březnu 2026 vydal aktualizované minimální kryptografické požadavky s kapitolou pro postkvantové algoritmy. Česká Národní strategie pro kvantové technologie počítá s národním plánem přechodu na kvantově odolnou kryptografii do konce roku 2026 as plnou implementací do roku 2030.

HanYuan-2 se 200 qubity je od prolomení šifrování stále astronomicky daleko. Je ale dalším argumentem pro to, aby migrace na postkvantovou kryptografii nezůstala jen na papíře.

Kdo za strojem skutečně stojí

Důležitá poznámka: v některých zahraničních i českých zdrojích se dvoujádrové oznámení mylně přisuzuje firmě Origin Quantum. Ta je sice dalším novým čínským hráčem, ale jejím vlajkovým produktem je supravodivý systém Wukong 180. HanYuan-2 vyvinula CAS Cold Atom Technology, spin-off z Innovation Academy for Precision Measurement Science and Technology při Čínské akademii věd. Firma už v roce 2024 komerčně dodávala jednojádrový HanYuan-1 a provozuje vlastní cloudovou platformu. U nového stroje zatím není veřejně znám přesný obchodní model, ale první přístup pravděpodobně získají státní a průmysloví partneři.

Architektonické prvenství v jedné větvi kvantového vývoje, to je přesně to, co HanYuan-2 představuje. Ne konec amerického závodu, ale důkaz, že o škálovatelný kvantový počítač se právě rozběhl po třech kolejích najednou.