100 lahví najednou a za pár sekund hotovo. V Polsku nasadili zálohomat, do kterého vysypete celý pytel naráz

Poznaňský Selgros nasadil hromadný zálohomat TOMRA R1, do kterého zákazník vysype přes 100 PET lahví a plechovek najednou, bez vkládání kus po kuse.

Zdroj fotografie: Donald Trung / Creative Commons / CC BY-SA

Vypadá to jednoduše: přijdete s pytlem, otevřete komoru, vysypete obsah a za chvíli máte potvrzení o vrácení. Přesně takový automat stojí v hale Selgros na ulici Zamenhofa v Poznani a na polském internetu se z něj stal hit. Výrobce TOMRA ho označuje jako až pětkrát rychlejší variantu oproti běžným automatům, kde se lahve vkládají jedna po druhé. Klíčové je ale pochopit, kde má tahle technologie své limity.

Do zálohomatu vysypete 100 lahví najednou

Princip se jmenuje multi-feed a od klasického automatu se liší v jediném, ale zásadním kroku: ve způsobu podání obalů. Místo úzkého otvoru, do kterého strkáte jednu lahev za druhou, má TOMRA R1 prostornou komoru. Otevřete ji, vysypete pytel (PET lahve i plechovky dohromady, bez třídění) a zavřete.

Od tohoto momentu ale žádná magie nepřichází. Stroj si obaly sám srovná do proudu a pošle je na rozpoznávací jednotku T9, která každý kus identifikuje jednotlivě. Čárový kód, tvar i materiál se ověřují stejně jako u běžného automatu. Hromadný je tedy pouze vhoz, nikoli samotné třídění a počítání. Celá sestava je doplněná zázemím MultiPac Air, které zvládá větší objemy a umožňuje plynulý provoz i při špičkovém zatížení.

Přesný čas zpracování jednoho plného pytle TOMRA ani Selgros veřejně neuvádějí. Výrobce mluví o „až pětkrát rychlejším vrácení” oproti režimu s jednotlivým vkládáním. Pokud běžné vrácení stovky lahví po jedné zabere řádově deset minut, u multi-feedu se bavíme o výrazně kratší době, reálně v řádu desítek sekund až jednotek minut.

Proč takový automat nestojí v každém obchodě

Poznaňská instalace je v Polsku raritou, a to přesto, že tamní zálohový systém už běží naplno od 1. října 2025. Do konce května 2026 se v celé zemi vrátilo zhruba 1,6 miliardy obalů, z toho 85 % prostřednictvím automatů rozmístěných ve 13 tisících lokalitách z celkových 62 tisíc sběrných míst. Čísla jsou impozantní, ale drtivá většina těchto automatů je klasických, s jednotlivým vkládáním.

Důvod je prostý: peníze a prostor. Polská náměstkyně ministryně pro klima Anita Sowińska v odpovědi na interpelaci v Sejmu výslovně uvedla, že multi-feed automaty jsou cenově i prostorově vhodné hlavně pro hypermarkety a obchody s velkým objemem vracených obalů. Polský zákon přitom žádnou konkrétní technologii nenařizuje, rozhodnutí je na operátorech a obchodnících. Prioritou první fáze bylo vůbec vybudovat hustou síť sběrných míst. Modernizace parku přijde až jako další krok.

A pak je tu ještě jeden problém, který ani sebelepší automat nevyřeší. Průzkum agentury PBS pro polský systém Zwrotka ukázal, že 69 % lidí, kteří narazili na potíže s vracením, si stěžovalo na poruchy a nepřijímání obalů. S počtem výkupních míst bylo spokojeno jen 48,5 % respondentů. Multi-feed zkrátí frontu u vhozu, ale neřeší dostupnost a spolehlivost celé sítě.

Kdy by se mohlo dočkat Česko?

Česko je v úplně jiné fázi. Plošný zálohový systém tu zatím neexistuje. V lednu 2026 se do Sněmovny vrátil návrh zákona, který počítá se spuštěním od začátku roku 2028. Pokud by neprošel, evropské požadavky stejně tlačí Česko k zavedení nejpozději do 1. ledna 2029; podle shrnutí EY jde o závazný unijní termín.

Technologie samotná je přitom na český trh připravená. TOMRA má model R1 v české nabídce na svém webu. Potvrzené nasazení konkrétního multi-feed automatu v Česku se nám ale dohledat nepodařilo; dokud neběží systém, není co do automatů vracet.

Pro srovnání: Slovensko je o krok napřed. Tamní zálohový systém funguje a TOMRA tam R1 spustila už v srpnu 2025. Polsko systém provozuje od října téhož roku. Česko tak zůstává posledním z trojice středoevropských sousedů, kde se zálohy na PET lahve a plechovky stále řeší pouze na papíře.

Polská zkušenost jako návod i varování

Polská data ukazují jednu věc velmi jasně: lidé vracení obalů přirozeně spojují s nákupem. V průzkumu PBS uvedlo 84,7 % respondentů, že obaly vrací při cestě do obchodu. Pro 90 % jsou potravinové prodejny a supermarkety přirozeným místem vracení. Zálohování se v Polsku nestalo oddělenou „cestou za kaucí”, ale součástí nákupní rutiny.

A právě proto dává multi-feed smysl. Když zákazník přijde se dvěma taškami nákupu a pytlem lahví, nechce stát deset minut u automatu a vkládat je po jedné. Chce vysypat, vzít potvrzení a jít nakupovat. Poznaňský Selgros tohle pochopil.

Jenže samotný stroj je pouze špička ledovce. Polsko má 62 tisíc sběrných míst a stále to nestačí. Automaty se kazí. Obaly se odmítají. Multi-feed odstraňuje nejviditelnější bolest, tedy zdržení u vhozu, ale systém stojí a padá na hustotě sítě, spolehlivosti a ochotě obchodníků investovat.

Česko má teď šanci učit se z polských chyb i úspěchů. Otázkou není, jestli tu jednou multi-feed automaty budou. Otázkou je, jestli tu vůbec bude systém, do kterého by se daly nasadit.