Elektronická kartička pojištěnce nahrazuje tu fyzickou, ale chybí na ní to, co lékař potřebuje jako první

Digitální průkaz pojištěnce nese vaše jméno, kód pojišťovny a číslo pojištěnce. Alergie, léky ani diagnózy ale ne, a právě ty lékař řeší jako první.

Zdroj fotografie: VoZP

Když vám v ordinaci nebo na pohotovosti vytáhnou z aplikace elektronickou kartičku pojištěnce, dostanou v podstatě totéž co z plastového průkazu: jméno, příjmení, datum narození, identifikační číslo a kód pojišťovny. Nic víc. Evropská komise u karty EHIC uvádí, že neobsahuje žádná medicínská data. Kartička pojištěnce, ať už plastová, nebo digitální, je doklad o pojištění, ne zdravotní karta. Jenže právě v akutní situaci lékař potřebuje vědět něco úplně jiného: na co jste alergičtí, jaké léky užíváte a jestli máte diagnózu, která může změnit postup léčby. Oficiální komunikační karty Ministerstva zdravotnictví pro záchrannou službu začínají dotazy „Jste na něco alergický?“ a „Užíváte nějaké léky?“, a přesně tyto informace na kartičce pojištěnce nenajdete.

Digitální průkaz funguje, ale jen na něco

Elektronická karta pojištěnce v aplikaci vaší pojišťovny ve většině případů plnohodnotně nahradí plastový průkaz. Ukážete ji v ordinaci, lékař si ověří, že jste pojištěncem dané pojišťovny, a můžete čerpat zdravotní péči. VZP ale upozorňuje, že konečné rozhodnutí o akceptaci digitální podoby závisí na konkrétním poskytovateli zdravotních služeb; některé ordinace stále mohou vyžadovat plastový průkaz.

V Česku navíc neexistuje jedna univerzální elektronická kartička pro všechny pojištěnce. Digitální služby řeší jednotlivé zdravotní pojišťovny samostatně. Máte-li VZP, použijete aplikaci Moje VZP. Jste-li u ZP MV ČR, stáhnete si aplikaci ZP211. Každá pojišťovna řeší svůj průkaz vlastním způsobem.

Zajímavé je, že některé aplikace už jdou dál. Například ZP211 vedle samotného průkazu nabízí také zdravotní kartu s informacemi včetně alergií a užívaných léků. To je ale nadstavba konkrétní pojišťovny, nikoli standardní součást kartičky pojištěnce jako takové.

Co lékař skutečně potřebuje v prvních minutách

Představte si situaci: ležíte na pohotovosti, nemůžete pořádně mluvit a nikdo z blízkých není po ruce. Lékař potřebuje rychle rozhodnout, jaký lék vám podat nebo jaký postup zvolit. V tu chvíli ho nezajímá kód pojišťovny. Zajímá ho:

• Alergie – hlavně na léky, ale i na latex nebo kontrastní látky.
• Užívané léky – zejména antikoagulancia, inzulin, antiepileptika nebo inhalátory.
• Zásadní diagnózy – diabetes, astma, srdeční vady nebo epilepsie.
• Nouzový kontakt – koho zavolat, když pacient nemůže odpovídat.

Tyto údaje kartička pojištěnce nenese. A jak uvádí SÚKL, právě sdílený lékový záznam slouží lékařům a lékárníkům k tomu, aby mohli správně nastavit léčbu a chránit zdraví pacienta. Bez těchto informací roste riziko lékových interakcí nebo kontraindikací.

Pět věcí, které vás ochrání lépe než jedna kartička

Spoléhat se na jedinou „chytrou“ aplikaci je slabá strategie. Nejbezpečnější je redundance, tedy mít klíčové údaje uložené na více místech současně.

1. Papírová kartička v peněžence. Funguje bez baterie, bez signálu a bez znalosti telefonu. Napište na ni jméno, datum narození, nouzový kontakt, hlavní diagnózy, alergie a seznam léků s dávkováním. Dole přidejte datum poslední aktualizace. Aktualizujte ji po každé změně léčby.
2. Zdravotní ID na iPhone / Nouzové informace na Androidu. Systémové funkce dostupné přímo ze zamčené obrazovky. Na iPhonu otevřete aplikaci Zdraví, klepněte na profilovou fotku, zvolte Zdravotní ID a zapněte „Zobrazit při uzamčení“. Na Androidu jděte do Nastavení > Bezpečnost a stav nouze > Nouzové informace a vyplňte zdravotní údaje i kontakty. Záchranář pak může údaje zobrazit bez odemykání telefonu.
3. Aplikace Záchranka. Při tísňovém volání odešle vaši polohu a vyplněný zdravotní profil přímo na dispečink. Funkce „Nemohu mluvit“ umožňuje SMS komunikaci se záchranáři. Záchranka řeší komunikaci v nouzi, nikoli kompletní správu léků.
4. Aplikace Lékovka. Zaměřuje se na každodenní správu léčby: detailní seznam léků, alergie, diagnózy, SOS kontakty, připomínky užívání, offline provoz a export do PDF. Doplňuje to, co Záchranka neřeší, a naopak.
5. Systém eRecept. Sdílený lékový záznam funguje celostátně od června 2020. Lékař s příslušným oprávněním do něj může nahlédnout a vidí předepsané a vydané léky. Důležitý limit: eRecept nezachytí volně prodejné léky, vitamíny ani doplňky stravy; ty si musíte evidovat sami.

Proč žádné řešení nefunguje samo o sobě

Každá vrstva má slabinu. Papír se může zničit nebo zastarat. Telefon může být vybitý. Zdravotní ID v telefonu pomůže jen tehdy, pokud záchranář ví, kde ho hledat, a veřejná data o tom, jak často čeští záchranáři tuto funkci rutinně kontrolují, nejsou dostupná. eRecept vyžaduje, aby měl zdravotník oprávněný přístup k systému SÚKL; v praxi to znamená, že ne každý zdravotník se k záznamu dostane stejně rychle.

Právě proto má smysl nespoléhat na jednu metodu. Papír v peněžence pokryje situaci bez elektřiny. Zamčená obrazovka telefonu pokryje situaci, kdy se nedomluvíte. Záchranka pokryje komunikaci s dispečinkem. A eRecept pokryje historii předepsaných léků, kterou si sami nemusíte pamatovat. Dohromady tvoří síť, kde výpadek jednoho článku neznamená úplnou ztrátu informací.

Elektronická karta pojištěnce dělá přesně to, k čemu byla navržena: prokazuje pojištění. Problém není v ní. Problém je v představě, že tím je postaráno o všechno. Není.