EU mění pravidla STK: technici budou kontrolovat, co dosud vůbec neřešily. Zaměří se i na elektromobily a asistenční systémy

Evropská komise, Parlament i Rada se shodly, že STK nestačí. Nově se má kontrolovat elektroniku, software i vysoké napětí v elektromobilech.

Zdroj fotografie: Unsplash

Dne 5. května 2026 odhlasoval dopravní výbor Evropského parlamentu zásadní přepis pravidel pro technické prohlídky vozidel. O šestnáct dní později potvrdil mandát k jednání s Radou, která svou pozici drží od loňského prosince. Na stole leží balík, který posouvá STK od šroubů, brzd a výfukových plynů směrem k diagnostice softwaru, asistenčních systémů a trakčních baterií. Pro českého řidiče je podstatné hlavně jedno: na STK nebude jezdit častěji, ale jedna návštěva bude o dost jiná než dnes.

Co přesně budou technici nově kontrolovat

Současná STK stojí na vizuální a funkční kontrole mechanických částí (brzdy, podvozek, světla, řízení) a na emisním měření. Nový evropský balík přidává okruhy, které dosud na stanicích vůbec nefigurovaly:

• Elektronické bezpečnostní systémy: automatické nouzové brzdění, asistent udržení v jízdním pruhu, inteligentní omezovač rychlosti, varování před únavou řidiče, systém eCall nebo airbagy. Technik má kombinovat vizuální kontrolu s čtením dat přes elektronické rozhraní vozidla: chybové stavy, varovná hlášení, verze softwaru, integrita systému.
• Vysokonapěťové systémy elektromobilů a hybridů: elektrická bezpečnost, kryt trakční baterie, vysokonapěťové kabely a konektory, nabíjecí zásuvka, blokace rozjezdu při připojeném kabelu, stav měniče a přes diagnostiku motoru.
• Nevyřízené svolávací akce: Parlament chce, aby auto s nevyřízenou povinnou svolávací akcí STK neprošlo. Rada navrhuje měkčí model, kde si určí, které kampaně se promítnou do hodnocení.
• Nové emisní metody: měření NOx a počtu částic citlivějšími postupy.
• Odometr a datová výměna: systematičtější práce s údaji o najetých kilometrech, včetně zápisu ze servisů az připojených vozidel do národních databází. Cíl je jasný: omezit podvody s tachometrem při prodeji ojetin.

Finální seznam kontrolních položek se ale ještě vyjednává. Rada už část z 62 navržených bodů přeskupuje, některé chce nechat jako dobrovolné, jiné škrtá. Příklady výše vychází z návrhu Komise, nikoli z hotového checklistu.

Častější STK nehrozí, ale dražší ano

Největší obavy českých řidičů směřovaly ke kontrole frekvence. Komise původně navrhla přechod na roční STK u osobních aut starších 10 let. Parlament i Rada to odmítly, opatření nepovažovaly za dostatečně podložené důkazy o snížení nehodovosti. Pro české osobní auto tak zatím platí režim 4+2: první kontrola čtyři roky po registraci, pak každé dva roky.

Pro srovnání: Finsko, Estonsko nebo Irsko už dnes vyžaduje roční kontrolu po desátém roce vozu. Česko patří k zemím s volnějším cyklem a nová směrnice na tom nic nemění; členské státy si mohou přísnější interval zavést samy ale Brusel ho nenařídí.

Co se ale změní, je cena jednotlivých prohlídek. Komise ve své dopadové studii počítá s náklady na nové diagnostické vybavení, školení techniků a sofistikovanější testování. A rovnou přiznáváme, že provozovatelé stanice mohou zvýšené náklady promítnout do poplatků. Dnes se v Česku za technickou kontrolu osobního auta platí kolem tisíc korun plus pět set až tisíc za emise. Konkrétní zdražení v korunách zatím nikdo nespočítal, ale směr je zřejmý: složitější kontrola = dražší kontrola.

Co to znamená pro majitele starších aut

Kdo jezdí s patnáctiletou Octavií bez jediného asistenčního systému, může být v klidu; kde není ADAS, není co diagnostikovat. Návrh vychází z principu „kontrolovat to, co je ve vozidle namontováno“. Staršího vozu se ale může dotknout zpřísnění emisních metod, případná vazba na svolávací akce a právě práce s odometrem.

Naopak majitelé novějších aut nabitými elektronikou, a zejména elektromobilů, by měli zpozornět. Nefunkční automatické nouzové brzdění, rozsvícená výstraha vysokonapěťového systému nebo poškozený kryt baterie se mohou stát důvodem, proč auto STK neprojde, i když brzdy, podvozek a světla budou v pořádku.

Kdy to přijde do Česka

Legislativní kolečko ještě není u konce. Rada přijala svou pozici v prosinci 2025, Parlament potvrdil mandát k jednání v květnu 2026. Teď přijdou trialogy, vyjednávání mezi oběma institucemi a Komisí. V návrhu Rady je tříletá lhůta pro převod směrnice do národních zákonů po jejím vstupu v platnost, u některých technických metod navíc dvouletá lhůta a elektronická osvědčení mají nabíhat až čtyři roky po účinnosti.

Realistický odhad? Pokud finální směrnice vyjde v Úředním věstníku ještě letos, Česko by mělo transponovat do roku 2029. Při schválení až v roce 2027 se bavíme spíše o roce 2030. Změna navíc přináší i praktickou novinku pro Čechy žijící nebo pracující za hranicemi: dočasné osvědčení o technické způsobilosti vydané v jiném státě s platností šest měsíců.