Už žádný Google vyhledávač. Evropský parlament ho vyhodil a nahradil protějškem, který v Česku skoro nikdo nezná

Evropský parlament od 4. června 2026 přepnul výchozí vyhledávač na svých počítačích z Googlu na francouzský Qwant. Ten má v Česku podíl tak nízký, že ho statistiky ani neuvádějí.

Zdroj fotografie: Unsplash

Ve čtvrtek 4. června se na tisících počítačů v bruselských a štrasburských kancelářích Evropského parlamentu tiše změnilo jedno nastavení. Kdo otevřel Edge nebo Firefox a začal psát do adresního řádku, výsledky mu už neservíroval Google, ale Qwant, vyhledávač, o kterém většina Čechů nikdy neslyšela. Mluvčí parlamentu to den předem potvrdil agentuře Reuters s tím, že jde o součást širšího snižování závislosti na neevropských digitálních nástrojích. Žádný dramatický zákaz, žádné odříznutí. Jen přepnutí výchozího nastavení. Jenže právě v tom je síla.

Co přesně se změnilo, a co ne

Zkratka „vyhodil Google“ si zaslouží upřesnění. Evropský parlament Google nezakázal. Každý z 720 europoslanců i tisíce asistentů a administrativních pracovníků si může ručně přepnout vyhledávač zpět. Změna se týká výhradně prohlížečů Microsoft Edge a Mozilla Firefox na interních počítačích parlamentu a spočívá v tom, že výchozím vyhledávačem se stal Qwant místo Googlu.

Proč je to přesto zásadní? Protože výchozí nastavení rozhoduje. Většina uživatelů nikdy nesáhne do nastavení prohlížeče. Výchozí volba se v praxi stává jedinou volbou. Parlament to ví, a proto nemusel sahat k formálnímu zákazu; stačilo přesunout výchozí nastavení a každodenní provoz se změnil sám.

Qwant: šest milionů uživatelů, ale v Česku neviditelný

Qwant je francouzský vyhledávač, který se od roku 2013 profiluje důrazem na soukromí. Neukládá historii hledání, nestaví profily uživatelů, v základním režimu nepoužívá reklamní cookies. Podle vlastních údajů má přes šest milionů měsíčních uživatelů po celém světě. To zní slušně, dokud se číslo nepostaví vedle Googlu.

V Česku ovládá Google trh s podílem 81,17 %, druhý je Seznam s 13,51 %. Qwant se do přehledu Statcounteru pro Česko ani nevejde. A není to jen česká výjimka. Ani na domácím francouzském trhu Qwant nezáří: v květnu 2026 tam držel 0,92 %, zatímco Google 88,69 %. Formulace „v Česku skoro nikdo nezná“ platí doslova, ale není to specificky český problém. Qwant je okrajový hráč všude.

Přesto má jednu vlastnost, kterou Google nenabídne: evropský původ a deklarovanou nezávislost na americkém reklamním modelu. Pro instituci, která chce demonstrovat digitální suverenitu, je to argument, který převáží tržní podíl.

Evropský, ale ne úplně nezávislý

Tady je potřeba být přesný. Qwant se prezentuje jako evropská alternativa, ale jeho technologická nezávislost má limity. Část výsledků vyhledávání stále doplňuje přes třetí strany včetně Microsoft Bingu. Sám Qwant to přiznává ve svém dokumentu o řazení výsledků: výsledky kombinuje z vlastní infrastruktury a z externích zdrojů.

Paralelně s tím Qwant spolupracuje na projektu EUSP (European Search Perspective) a technologii Staan, která má vybudovat plně evropský webový index. Transparentní zpráva za rok 2025 ale ukazuje, že jde o práci v procesu, ne o hotový produkt. Krok Evropského parlamentu je tedy krokem k suverenitě, ne jejím dokončením. Přesunout výchozí nastavení na evropského poskytovatele je reálná změna. Tvrdit, že tím EP odstřihl americkou infrastrukturu, by bylo přehnané.

Proč zrovna Qwant, a co na to Česko

Veřejně dostupné dokumenty parlamentu neobsahují srovnávací analýzu, proč padla volba právě na Qwant, a ne třeba na Ecosia nebo Startpage. Z kontextu ale vyplývá logika: Francie už v roce 2020 doporučila Qwant jako výchozí vyhledávač pro státní zaměstnance po meziresortním auditu. Precedent existoval, zkušenost s nasazením ve veřejné správě taky.

Nabízí se otázka: a co Seznam? Technologicky by měl co nabídnout, vlastní crawler, vlastní index, silná pozice na domácím trhu. Jenže Seznam sám říká, že vyhledává primárně na českém internetu. Pro celoevropské institucionální nasazení mu chybí jazykový přesah i veřejně deklarovaná ambice vstoupit do tohoto segmentu. Ve veřejných zdrojích jsme nenašli ani náznak, že by jakýkoli český úřad zvažoval podobný krok jako Evropský parlament.

Širší obraz: EU to s Googlem myslí vážně

Přechod parlamentu na Qwant nestojí osamoceně. Den předtím, 3. června 2026, představila Evropská komise balík opatření pro technologickou suverenitu: Chips Act 2.0, Cloud and AI Development Act, strategii pro open source. Už v lednu 2026 přijal sám parlament rezoluci volající po evropské veřejné digitální infrastruktuře a dokonce po evropském webovém indexu.

A tlak na Google má i tvrdší podobu. Komise 23. července 2026 udělila Googlu pokutu 890 milionů eur za porušení pravidel DMA a o týden dříve mu stanovila podmínky pro sdílení vyhledávacích dat s konkurencí. Institucionální přepnutí výchozího nastavení v parlamentu je v tomto kontextu jeden dílek mozaiky, ale dílek, který mění každodenní realitu tisíců lidí, kteří píšou do vyhledávacího řádku, aniž by přemýšleli, kdo jim odpovídá.

Podle nás je právě v tom podstata celého kroku. Ne v tom, že by parlament „zakázal Google“. Ale v tom, že pochopil sílu výchozího nastavení a využil ji.