Spamové telemarketingové hovory stojí firmy miliony na pokutách. Nahlásit je ale vyžaduje přesnost jako u trestního řízení

Německý regulátor loni uložil pokuty za nevyžádané hovory přes 27 milionů korun. V Česku za stejné období nabyly právní moci jen dvě pokuty.

Zdroj fotografie: Pexels

Rozdíl není v zákonech. Český strop za telemarketingový přestupek činí až 50 milionů korun nebo 10 % obratu firmy, tedy částku, která by lecjakou společnost položila. Jenže aby se k takto vysoké sankci Český telekomunikační úřad vůbec mohl přiblížit, potřebuje od stěžovatele podklady tak detailní, že připomínají přípravu trestního oznámení: přesné datum a čas hovoru, obě telefonní čísla, účel hovoru, jméno operátora i kontakt pro případné doplnění informací. Bez dostatečných údajů je pro ČTÚ výrazně těžší porušení pravidel prokázat a případ řešit. Německý Bundesnetzagentur postupuje obdobně, výslovně požaduje „zajištěné důkazy“ a přiznává, že ne každou stížnost dokáže kvůli kapacitním a důkazním limitům převést do řízení. Problém tedy není absence sankcí. Problém je, že bez přesně popsaného hovoru zůstávají i vysoké sankce v praxi obtížně využitelné.

Německo ukazuje, že milionové pokuty nejsou teorie

Bundesnetzagentur ve své výroční zprávě za rok 2025 uvádí 13 velkých pokutových rozhodnutí za nevyžádané reklamní hovory v celkovém souhrnu kolem 1,1 milionu eur, tedy zhruba 27,5 milionu korun. Část kauz ještě nebyla pravomocně uzavřena, takže přesnější je formulace „uloženo“, nikoli „definitivně vybráno“. Zákonný strop v Německu činí 300 tisíc eur za nevyžádanou telefonní reklamu a dalších 300 tisíc eur za skrytí čísla při reklamním hovoru; v jedné kauze tak firma může teoreticky čelit sankcím v řádu desítek milionů korun.

Vedle pokut regulátor v roce 2025 odstavil zhruba 6 200 telefonních čísel zneužívaných k obtěžování. Evidoval také 39 842 písemných stížností na nevyžádané hovory, což představovalo další meziroční nárůst. Firmy podle úřadu často operují se souhlasy nakoupenými od datových brokerů, mezi nimiž se objevují zastaralá nebo přímo falešná spotřebitelská data.

Česká realita: zákonný strop 50 milionů, pravomocně vybráno 85 tisíc

V Česku od července 2022 platí pravidlo, že marketingově lze telefonicky oslovit jen účastníka, který si takový kontakt výslovně přeje ve veřejném telefonním seznamu. Kdo volá bez tohoto souhlasu, může se dopustit přestupku. Dozor nad touto oblastí vykonává ČTÚ podle § 96 zákona o elektronických komunikacích. U elektronických obchodních sdělení, typicky e-mailů a SMS, zůstává příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.

Podle oficiální odpovědi ČTÚ k 17. prosinci 2025 nabyly právní moci pouze dvě pokuty za telemarketing:

• 50 000 Kč – firma Smart marketing agency s.r.o.
• 35 000 Kč – firma TAL Call s.r.o.

Historicky nejvyšší pravomocná pokuta v této agendě dosáhla 2,2 milionu korun. Zákonný strop přitom může činit až 50 milionů korun nebo 10 % čistého obratu, podle toho, která hodnota je vyšší. Propast mezi zákonnou možností a dosavadní praxí je obrovská a jednou z jejích příčin je právě důkazní náročnost.

Co musíte úřadu dodat, aby vaše stížnost nezůstala v šuplíku

ČTÚ na svém webu uvádí sedm základních údajů, které potřebuje pro posouzení podnětu:

• Jméno a příjmení stěžovatele
• Datum hovoru
• Čas hovoru
• Číslo volaného
• Číslo volajícího
• Účel hovoru (marketing)
• Název operátora a kontakt pro doplnění

Výrazně pomůže přiložit i název firmy, která volala, stručný obsah hovoru, snímek obrazovky z telefonu nebo audiozáznam, informaci o tom, zda jste někdy dali individuální souhlas, a údaj, zda je vaše číslo ve veřejném seznamu s marketingovou poznámkou. Německý formulář jde ještě dál: chce vědět, zda souhlas existoval a zda byl odvolán, jaký produkt byl nabízen a jak přesně hovor probíhal.

Podání v Česku lze poslat e-mailem na podatelnu, přes kontaktní formulář ČTÚ nebo klasickou poštou. Elektronický podpis není nutný.

Proč je dokazování tak těžké, a proč to neznamená, že nemá smysl hlásit

Největší překážkou není byrokracie, ale identita volajícího. ČTÚ ve své monitorovací zprávě z roku 2026 výslovně zmiňuje spoofing (podvržení čísla) a anonymní předplacené SIM karty jako trvalé úskalí dokazování. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 úřad v kategorii „nabízení marketingové reklamy“ vyřídil 220 podání a dotazů. Nejčastěji šlo o investice, finanční služby, úspory energie a farmaceutické výrobky.

Praktická obrana existuje i mimo sankční řízení. U obtěžujících nebo skrytých čísel lze do dvou měsíců od hovoru požádat svého operátora o identifikační údaje volajícího. Blokace čísel v telefonu nebo specializované aplikaci pomůže omezit obtěžování, ale sama o sobě firmu nepotrestá. K tomu vede až formální řízení založené na dostatečných podkladech.

Německý regulátor navíc upozorňuje, že tajné nahrávky hovorů ve svých řízeních nevyužívá; pořízení záznamu bez souhlasu druhé strany může být právně problematické. O to důležitější je okamžitý zápis: datum, čas, číslo a co přesně volající říkal.

Paradox, který drží spamové firmy v bezpečí

Formálně důkazní břemeno leží na úřadu. Fakticky ale občan nese iniciační břemeno, protože bez jeho dostatečně přesného podnětu se mnoho případů vůbec nedostane k dalšímu prověřování. ČTÚ zahajuje telemarketingové kontroly na základě vlastních zjištění i podnětů veřejnosti. Bundesnetzagentur funguje podobně. Obě instituce jsou proto na kvalitních podnětech lidí do značné míry závislé.

Výsledek? Zákonné sazby v Česku patří k vysokým. Reálně uložené a pravomocné pokuty jsou ve srovnání s maximální možnou sankcí výrazně nižší. A mezitím telefony dál zvoní nabídkami investic do kryptoměn a výhodných energetických tarifů. Každý přesně zaznamenaný hovor je ale krok k tomu, aby se ta propast začala zmenšovat.