Dvacetiletý student si v garáži staví elektrické kytary od nuly. Neměl peníze, tak se naučil řemeslo, které mu závidí profesionálové

Dvacetiletý Ian Vanveen strávil přes 200 hodin stavbou elektrické kytary z javorového dřeva. Celý nástroj navrhl, vyřezal a zapojil sám, v garáži rodičů.

Zdroj fotografie: Ian Vanveen

Když nemáte peníze na kytaru, která by vám přesně sedla do ruky, zbývají dvě možnosti: smířit se s tím, co je na trhu, nebo si nástroj postavit sami. Ian Vanveen z městečka Pulaski ve Wisconsinu se rozhodl pro druhou variantu. Už na střední škole se pokusil vyrobit svou první kytaru z borovicových fošen, které mu zbyly ze stavby terasy. Výsledek se příliš nepovedl. Sám ho označil za „opravdu hrozný“. Místo aby to vzdal, dal si pauzu, přihlásil se do truhlářského kurzu a začal studovat vlastnosti dřeva. Kolem roku 2024, krátce před nástupem na vysokou školu, pak dokončil druhou kytaru. Tentokrát použil javor, navrhl duté tělo, vlastní elektroniku a nástroj přizpůsobil své levácké ruce. Celý projekt mu zabral pět měsíců – dva měsíce plánování a tři měsíce samotné výroby – a více než 200 hodin čistého času. „Neměl jsem moc peněz, tak jsem se rozhodl postavit si sám to, co chci,“ řekl serveru Popular Science.

Co znamená „od nuly“ a proč to není přehánění

Vanveen nezačínal se stavebnicí ani s předem připraveným polotovarem. Tvar kytary nejprve navrhl v programu Adobe Illustrator. Poté několik týdnů zkoušel různé javorové desky, aby zjistil, jak tenký může být korpus, aniž by se pod tahem strun časem prohnul. Nakonec zvolil tloušťku přibližně 29 milimetrů. Dřevo opracovával pokosovou pilou, dutiny vytvářel přímočarou pilou a frézkou a vrtal otvory pro elektroniku. Následně zapojil potenciometry, kondenzátor a přepínač, kytaru obrousil, nalakoval a sestavil.

Nejde přitom jen o manuální zručnost. Vanveen musel řešit řadu stejných problémů jako profesionální výrobci kytar: stabilitu dřeva, vliv vlhkosti, tah strun, ergonomii krku, rezonanci dutého těla i závěrečné seřízení nástroje. Přímé vyjádření profesionálního kytaráře, který by jeho práci hodnotil, není k dispozici, samotný rozsah projektu však ukazuje, kolik technických rozhodnutí musel udělat. Navíc si navrhl vlastní obvodový simulátor, který umožňuje pracovat s více kondenzátory a zkoušet různé tónové charakteristiky. U běžných sériově vyráběných kytar bývá v tónovém obvodu zpravidla pouze jeden kondenzátor.

Levák na trhu praváků

Za projektem nestojí jen romantická představa kutila, který si vyrábí vlastní nástroj. Vanveen je levák a nabídka kytar pro leváky je ve srovnání s modely pro praváky omezená. Podle metaanalýzy z roku 2020 tvoří leváci přibližně 10,6 procenta populace. Pro výrobce tak jde o menší skupinu zákazníků, kvůli které se nemusí vyplatit nabízet všechny modely také v levostranném provedení. Fender tento problém zmiňuje i ve svém nákupním průvodci: leváci často zjistí, že jejich vysněný model se v odpovídající variantě vůbec nevyrábí.

Podobná situace je i na českém trhu. V nabídce levostranných elektrických kytar na Kytary.cz se objevuje 116 modelů, ale u specifičtějších konstrukcí, například kytar typu semi-hollow, které Vanveena inspirovaly, je výběr výrazně užší. V jedné z filtrovaných kategorií se zobrazí pouze pět nástrojů. Hotová levostranná Epiphone ES-335, dostupnější alternativa kytary, která Vanveenovi posloužila jako vzor, stojí v oficiálním ceníku přibližně 14 tisíc korun. Luxusní Gibson ES-355 Custom Shop vyjde zhruba na 175 tisíc korun. Vanveen si oproti tomu pořídil elektronickou stavebnici z eBay za přibližně 330 korun a zbytek si vyrobil nebo vyřešil sám.

Ergonomie, kterou sériová výroba neřeší

Druhá kytara není jen levnější alternativou ke kupovanému nástroji. Vanveen ji navrhl tak, aby řešila konkrétní problémy, na které při hraní narážel. Tělo je záměrně co nejtenčí, aby se s kytarou pohodlně hrálo vsedě i vestoje. Dutiny v korpusu přispívají k tomu, že nástroj vydává slyšitelný zvuk i bez zesilovače, což se hodí při domácím cvičení. Ovládací prvky navíc přesunul na bok kytary, protože při běžném umístění do přepínačů během hraní nechtěně narážel.

Reportáž PBS Wisconsin Life zachytila Vanveena ještě v době, kdy chodil na střední školu. Ukazuje, že nejde jen o nahodilé kutění, ale o promyšlený postup. Každé rozhodnutí – od výběru dřeva přes tloušťku korpusu až po rozmístění ovládacích prvků – vychází z konkrétního požadavku.

Dá se to zkusit i v Česku?

Vyrobit kytaru z obyčejných fošen vyžaduje vhodné nářadí, určité zkušenosti a především čas. Pro začátečníka je proto realističtější začít se stavebnicí. Levostranná DIY stavebnice Harley Benton stojí na Thomann.de přibližně 2 200 korun, zatímco hotová levostranná kytara stejné značky začíná na zhruba 2 700 korunách. Javorový polotovar pro výrobu těla kytary od společnosti StewMac vyjde přibližně na 5 000 korun. To je ovšem jen cena dřeva, bez hardwaru, elektroniky a laku.

Kdo se chce do výroby pustit pod vedením zkušenějších, má v Česku dvě možnosti:

• Geniátor – kurz výroby elektrické kytary z polotovarů, který zahrnuje osazení hardwaru, instalaci elektroniky a základní seřízení nástroje.
• TESLA Strings – intenzivní desetidenní kurz, během něhož účastníci postupují od opracování dřeva až k hotovému nástroji.

Pořizovací náklady na materiál tak nemusí být v českých podmínkách nepřekonatelnou překážkou. Náročnější je sehnat potřebné vybavení, získat zkušenosti a věnovat projektu dostatek času. Počítat je třeba i s tím, že první pokus nemusí dopadnout podle představ.

Co bude dál

Vanveen nyní studuje na vysoké škole. Od nástupu na podzim 2024 další kytaru nepostavil a zatím se věnuje vylepšování svého druhého nástroje. Chce studovat elektrotechniku, aby lépe porozuměl elektronickým obvodům. Třetí kytaru plánuje vyrobit v létě, až se vrátí domů. O prodeji nástrojů ani zakázkové výrobě zatím nemluví. Stavba kytar je pro něj především způsob, jak získat nástroj, který si nemohl dovolit koupit a který by v běžné nabídce jen obtížně hledal v přesně takové podobě, jakou potřebuje.

Ian Vanveen nevynalezl stavbu kytar. Ukázal ale, že když běžná nabídka neodpovídá potřebám konkrétního hráče, může být vlastní výroba cestou k řešení. Jeho druhá kytara vznikla díky levnému elektronickému kitu z eBay, pěti měsícům práce a zkušenostem získaným při výrobě prvního, nepovedeného nástroje z borovicového dřeva.