Komu není rady… Muž ze Svitavska přišel o 800 tisíc korun za 4 dny. Stejný podvod na něj zabral už v minulosti
Muž ze Svitavska, kterého podvodníci v minulosti připravili o více než 120 tisíc korun, jim během čtyř dnů poslal dalších téměř 800 tisíc.
Obsah článku
Telefon zazvonil a na druhém konci se ozval hlas, který sliboval peníze. Konkrétně 10 tisíc dolarů v kryptoměně, které měl poškozený údajně na svém účtu. Muž ze Svitavska se přihlásil na web, kam ho volající nasměroval, a skutečně na něm viděl zůstatek odpovídající slíbené částce. Jenže stránka byla falešná, zůstatek smyšlený a celý hovor měl jediný cíl: získat přístup k jeho internetovému bankovnictví. Policie případ popsala jako podvod provedený „obdobným způsobem“ jako ten, na který tentýž muž naletěl už dříve. Nešlo o totožný scénář, ale o stejný princip: legenda o kryptoměnách, instalace aplikace pro vzdálený přístup k počítači a následné vykradení bankovního účtu.
Čtyři dny, dvě vlny, 772 tisíc korun
První útok začal požadavkem na takzvanou předautorizaci a ověření účtu. Muž si měl do počítače nainstalovat aplikaci, jejímž prostřednictvím pachatel získal vzdálený přístup k jeho internetovému bankovnictví. Z účtu následně zmizelo 441 tisíc korun.
O čtyři dny později zazvonil telefon znovu. Ozval se tentýž hlas, tentokrát ale pod jiným jménem. Volající tvrdil, že pomůže peníze získat zpět. Údajně stačilo „uvolnit“ prostředky mezi běžným a kryptoměnovým účtem. K tomu však potřeboval, aby si poškozený nainstaloval další aplikaci. Muž ze Svitavska instalaci prvního programu odmítl, protože si vzpomněl, že ho podobným způsobem okradli už v minulosti. Pachatel ale okamžitě nabídl jinou aplikaci a stejný trik zabalil do nové legendy. A uspěl. Po druhé instalaci zmizelo dalších 331 tisíc korun.
Celková škoda z obou útoků dosáhla 772 tisíc korun, tedy téměř 800 tisíc. Pokud připočteme starší případ, při kterém muž přišel o více než 120 tisíc korun, jeho celkové ztráty přesahují 900 tisíc. Policie zahájila úkony trestního řízení pro podezření z podvodu a neoprávněného přístupu k počítačovému systému. Informace o případném dopadení pachatele nejsou veřejně dostupné.
Proč stejný trik zafungoval podruhé
Snadno se nabízí říct „komu není rady, tomu není pomoci“. Jenže mechanismus, který podvodníci používají, je sofistikovanější než pouhé spoléhání na naivitu. Klíčový moment celého případu nastal ve chvíli, kdy muž odmítl nainstalovat první aplikaci. Varovný reflex zafungoval, pachatel ho ale obešel: nabídl jiný program, který měl vést ke stejnému cíli.
Policie i banky dlouhodobě upozorňují, že oběti investičních podvodů bývají vystaveny intenzivnímu psychickému tlaku. Podvodník v nich buduje falešný pocit zisku, naléhá na rychlé rozhodnutí a snaží se je odradit od kontaktu s bankou nebo blízkými. Česká spořitelna ve svých materiálech upozorňuje, že v pokročilé fázi manipulace klienti někdy ignorují i přímá varování banky. Pachatelé je dokonce navádějí, aby při zadávání platby uváděli nepravdivý účel, a pomáhají si tak obcházet kontrolní mechanismy bank.
Celý případ navíc zapadá do širšího trendu takzvaných sekundárních podvodů. Britský Financial Conduct Authority i americká Federal Trade Commission popisují případy, kdy pachatelé znovu kontaktují lidi, které už dříve podvedli, případně získají jejich údaje od jiné skupiny. Nabídnou jim „pomoc s vrácením investice“, ve skutečnosti jim ale způsobí další ztrátu. Právě to se stalo muži ze Svitavska: při druhém hovoru mu pachatel sliboval, že mu pomůže získat zpět peníze z předchozího útoku.
Průměrná škoda je 300 tisíc. Tady byla skoro trojnásobná
Investiční podvody patří v Česku k nejzávažnějším formám internetové kriminality. Podle Policie ČR se průměrná škoda na jednu oběť pohybuje kolem 300 tisíc korun. Případ ze Svitavska se škodou téměř 800 tisíc tak představuje zhruba 2,7násobek tohoto průměru. Zdaleka přitom nejde o rekord. V novějších případech policie popisuje i škody přesahující dva miliony korun.
V Moravskoslezském kraji evidovali za rok 2025 více než 700 případů podvodů spojených s internetovými investicemi. Pardubický kraj, kam Svitavsko spadá, na rostoucí počet podobných případů reagoval zřízením specializovaného týmu KYBER, který se zaměřuje na kriminalitu v online prostředí. V červenci 2026 pardubičtí kriminalisté zadrželi čtyři kurýry, kteří si od obětí přijeli vyzvednout celkem 1,5 milionu korun. Nejde tedy o ojedinělý případ, ale o součást systematického a stále aktuálního problému.
Jak podvod poznat a co dělat, když už je pozdě
Varovné signály se u investičních podvodů opakují s železnou pravidelností:
- Nevyžádaný telefonát nebo zpráva o „výnosu“, „zablokovaných penězích“ či „kryptoměnovém účtu“.
- Slib vysokého zhodnocení bez rizika.
- Tlak na okamžité rozhodnutí.
- Požadavek na instalaci aplikace pro vzdálený přístup k počítači.
- Poplatky nebo „ověření“ jako podmínka vyplacení údajného zisku.
- Odrazování od kontaktu s bankou, policií nebo rodinou.
- Komunikace výhradně přes WhatsApp, Telegram nebo Messenger.
Česká národní banka navíc doporučuje ověřovat oprávnění investičních zprostředkovatelů v seznamech regulovaných subjektů. Podvodníci běžně zneužívají loga bank i samotné České národní banky, takže samotné použití jejich názvu nebo loga není důkazem důvěryhodnosti.
Pokud už jste peníze odeslali, je důležité jednat bez prodlení. Okamžitě kontaktujte banku a pokuste se platbu zastavit nebo reklamovat. Přerušte komunikaci s pachatelem, uchovejte screenshoty, zprávy a potvrzení o platbách a s těmito podklady podejte oznámení na policii. Čím rychleji zareagujete, tím větší je šance omezit škodu. U investičních podvodů však peníze často odcházejí přímo k pachatelům a jejich získání zpět bývá velmi nejisté.
Muž ze Svitavska měl varovný signál, který mnoha obětem chybí: vlastní předchozí zkušenost s podvodem. Přesto ho pachatel přesvědčil znovu. Ne proto, že by si muž nic nepamatoval, ale proto, že útočník změnil způsob provedení a přidal příslib nápravy. A právě na ten se odmítá reagovat nejtěžším způsobem: když člověk věří, že tentokrát už konečně dostane své peníze zpět.