Na bankomatu našli zařízení, které kopíruje karty. Policie varuje: „Než kartu zasunete, zkontrolujte slot“

Občan v Plzni si všiml podezřele upraveného bankomatu, zavolal 158, a kriminalisté na místě skutečně zajistili skimmovací zařízení schopné kopírovat data z karet.

Zdroj fotografie: Pexels

Bylo 1. července 2013, krátce po půl třetí odpoledne, když na tísňovou linku zavolal muž s neobvyklým podezřením: bankomat v plzeňské městské části Bory vypadal jinak než obvykle. Policisté po příjezdu potvrdili, že na přístroji je nelegálně nainstalované zařízení určené k získávání dat o klientovi, jeho účtu a PIN kódu. Zařízení zajistili, zahájili trestní řízení pro podezření ze zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a zkontrolovali další bankomaty v okolí. Tehdy s negativním výsledkem. Případ je starý přes dvanáct let, ale princip, na kterém stojí, funguje dodnes, a v některých ohledech je hrozba ještě sofistikovanější.

Jak skimmer funguje a podle čeho ho poznáte

Skimmovací zařízení má dvě základní části. První je čtečka nasazená přes originální slot bankomatu, která načte data z magnetického proužku karty v okamžiku, kdy ji klient zasune. Druhá část zachycuje PIN: buď jde o miniaturní kameru ukrytou v liště nad obrazovkou či klávesnicí, nebo o falešný překryv klávesnice, který zaznamenává stisk kláves.

Laik může odhalit hlavně vnější nástavce. Policie ČR popisuje tyto varovné signály:

• Nesedící plast u slotu – vyčnívající, barevně odlišná nebo volně nasazená čtečka.
• Neoriginální lišta nad obrazovkou – často skrývá mikrokameru.
• Podezřelý prvek nad klávesnicí nebo po stranách – bočnice podél obrazovky, překryv klávesnice.
• Nezvykle silný rámeček u výdeje hotovosti.

Cokoli přelepeného, vyčnívajícího nebo nově působícího znamená jediné: bankomat nepoužívat. Některé vnitřní čtečky jsou ovšem bez zásahu servisního technika prakticky nezjistitelné, proto vizuální kontrola sama o sobě nestačí.

Slot nestačí: co se změnilo od roku 2013

Plzeňský případ cílil na magnetický proužek. Čipové karty a evropský EMV standard tento typ útoku výrazně ztížily, protože transakce v Evropě vyžaduje čip, ne proužek. Pachatelé se proto přesunuli: naskimmovaná data z proužku zneužívali hlavně mimo Evropu, kde stačil proužek a PIN. Data přitom odesílali komplicům téměř okamžitě přes internet.

Jenže v roce 2024 policie popsala novou variantu útoku přes NFC zónu bankomatu, tedy snímací zařízení u bezkontaktního čtecího místa. A v roce 2025 přibyl takzvaný relay útok, při kterém se z pohledu banky jeví výběr jako běžná bezkontaktní transakce originální kartou. Bezkontaktní výběr tedy není automatická ochrana, i když ho řada bank stále doporučuje jako bezpečnější alternativu.

Podle ČNB za rok 2025 eviduje Česko u hotovostních výběrů necelé dva tisíce podvodných transakcí za zhruba 41 milionů korun. U karetních plateb celkově jde o 195 tisíc podvodných operací. Čísla ukazují, že problém neskončil s magnetickým proužkem.

Co dělat, když narazíte na podezřelý bankomat

Pokud vám cokoli na bankomatu nesedí, platí jednoduchý postup:

1. Kartu nezasunujte, nepřikládejte.
2. Se zařízením nemanipulujte – policie to výslovně zakazuje, aby nedošlo ke zničení stop.
3. Zavolejte 158 nebo 112 a vyčkejte instrukcí.
4. Pokud jste bankomat už použili a máte podezření na skimming, okamžitě kontaktujte svou banku, zablokujte kartu a podejte oznámení policii.

Zákon o platebním styku je přitom na straně klienta víc, než si většina lidí myslí. Při neautorizované transakci má banka účet uvést do původního stavu nejpozději do konce následujícího pracovního dne po zjištění. Klient standardně nese ztrátu maximálně do ekvivalentu 50 eur před nahlášením, a po nahlášení, nebo pokud zneužití nemohl rozpoznat, ani to ne. Plnou ztrátu nese jen při podvodném jednání nebo hrubé nedbalosti.

Plzeň nebyla ojedinělý případ

Dva roky po nálezu na Borech, v říjnu 2015, řešila plzeňská policie rovnou tři skimmovací zařízení na bankomatech různých finančních institucí. V Praze kriminalisté opakovaně popisovali útoky v centru města, kde vysoký podíl turistů a anonymní provoz dělají z bankomatů ideální cíl. Poslední veřejná policejní statistika za rok 2019 uvádí 72 skimmingových útoků, nejvíce v Praze, dále v Brně a Karlovarském kraji. Novější veřejný rozpad čistě pro skimming se nepodařilo dohledat, ale to neznamená, že problém zmizel. Spíš se rozplynul do širší kategorie karetních podvodů.

Plzeňský občan, který v létě 2013 zvedl telefon a zavolal policii, možná uchránil desítky lidí od prázdného účtu. Pachatelům přitom podle zkušeností z jiných kauz stačil k instalaci i demontáži jediný den. Někdy stačí jediný pozorný pohled na bankomat, a jeden telefonát.