Nad německými vojenskými základnami létají stovky nelegálních dronů. Nikdo neví, kdo je řídí

Jen v jedné spolkové zemi napočítali za rok 2025 zhruba 400 nelegálních dronových letů. Více než stovka z nich mířila přímo nad vojenské objekty.

Zdroj fotografie: Pexels

Porýní-Falc, spolková země, kde mimo jiné sídlí americká letecká základna Ramstein, se stalo epicentrem fenoménu, který německé bezpečnostní složky nedokážou zastavit ani jednoznačně vysvětlit. Podle tamního ministerstva vnitra bylo v roce 2025 evidováno přibližně 400 nelegálních přeletů dronů, z toho přes 100 nad vojenskými areály a 47 nad kritickou infrastrukturou, jako jsou elektrárny či průmyslové komplexy. A klíčový detail: k 25. září 2025 policie technicky nedetekovala ani jednu z tehdy evidovaných 260 událostí. U naprosté většiny případů tak nebyl známý typ dronu, jeho trasa ani poloha operátora. Nikdo skutečně neví, kdo ty stroje řídí.

Čísla rostou, identifikace stojí na nule

Trend není nový, ale dramaticky zrychluje. V letech 2023 a 2024 policie v Porýní-Falci evidovala u kritické infrastruktury 32, respektive 37 případů. Za celý rok 2024 šlo přibližně o 100 nelegálních letů v celé spolkové zemi. Pak přišel rok 2025 a počet případů v Porýní-Falci vzrostl přibližně čtyřnásobně.

Na spolkové úrovni situace vypadá ještě hůř. Bundeswehr uvádí přes 700 hlášení možných přeletů nad vojenskými zařízeními od roku 2022. Spolkový kriminální úřad BKA přitom začal centrálně sbírat data o bezpečnostně relevantních dronových incidentech teprve od ledna 2025, takže starší celoněmecká srovnání nejsou metodicky čistá. K prosinci 2025 BKA evidoval „nízké čtyřciferné“ množství případů.

Porýní-Falc přitom není jedinou zasaženou zemí. Braniborsko hlásilo do listopadu 2025 celkem 180 relevantních případů a 46 přeletů nad vojenskými objekty. Hesensko naopak uvádí, že je zasaženo méně než severní spolkové země. V anketě televizní redakce report München patřilo Porýní-Falc k zemím s nejvyššími hlášenými počty.

Proč je stát nezastaví

Odpověď je nepříjemně složitá a kombinuje technické i právní limity. Drony, které se objevují nad citlivými objekty, často nenesou identifikační údaje. Ministerstvo vnitra Porýní-Falce z nulové technické detekce vyvozovalo, že může jít o technicky upravené nebo přímo vojenské stroje. Pilot navíc nemusí být v přímé viditelnosti a může dron řídit z kilometrů daleko.

K tomu přistupují falešné poplachy. Bundeswehr sám upozorňuje, že ne každý alarm se potvrdí jako skutečný dron; v některých případech šlo například o poziční světla letadel. A pak je tu právo: ještě v říjnu 2025 spolková vláda vysvětlovala, že armáda sice smí zasahovat nad vlastními objekty, ale v rámci pomoci policii nemůže drony jednoduše kineticky likvidovat. Sestřelit neidentifikovaný dron nad městem navíc znamená riziko pádu trosek na obydlené území.

Teprve novela zákona o letecké bezpečnosti z roku 2026 dala Bundeswehru pravomoc jako krajní prostředek použít i zbraň, ale pouze na žádost zemské policie a pouze tehdy, když nelze jinak odvrátit zvlášť závažné nebezpečí. Bundestag přitom výslovně upozornil, že kvůli extrémně krátkým reakčním časům nejsou bezpečnostní orgány vždy schopny kritickou infrastrukturu plošně chránit.

Stín Ramsteinu a otázka Ruska

Co přesně drony nad vojenskými základnami hledají? Expertní odhady v souvislosti s Ramsteinem jsou poměrně konkrétní: může jít o zjišťování, zda a v jakém rozsahu se přes základnu přesouvají dodávky zbraní pro Ukrajinu, zda tam přijíždějí ukrajinští vojáci na výcvik a jak se pohybují americké či alianční jednotky. Vedle toho může jít o mapování slabých míst logistiky a infrastruktury.

Spolková vláda mluví opatrně o „zahraničních státních aktérech“ a „nepřátelských mocnostech“, ale konkrétní stát nejmenuje. Na zemské úrovni byl slovník ostřejší: rýnsko-falcký ministr vnitra Michael Ebling v lednu 2025 v souvislosti s incidentem u Ramsteinu ukázal přímo na Rusko a mluvil o hybridní válce. Veřejný důkazní řetězec, který by pokrýval všechny případy z roku 2025, ale v otevřených zdrojích chybí. Berlín zkrátka nechce jít v připisování odpovědnosti dál, než dovolují dostupné důkazy, a u části případů stále probíhá vyšetřování.

Německo skládá obranu za pochodu

Stát problém nepřehlíží, ale institucionální odpověď teprve vzniká. Porýní-Falc investuje do protidronové obrany sedm milionů eur. Peníze míří na vysoce rozlišovací kamery, síťové zbraně, cílové systémy řízené umělou inteligencí a výcvik specialistů. Cílem je automatizovaná multisenzorová detekce, manuální ověření a škálovatelná intervence, tedy schopnost dron nejprve spolehlivě najít, potvrdit, že jde skutečně o dron, a následně proti němu zasáhnout.

V prosinci 2025 navíc vzniklo společné centrum protidronové obrany GDAZ pod vedením spolkové policie. Jde o první pokus propojit policii, armádu, spolkové země a provozovatele kritické infrastruktury do jednoho funkčního řetězce.

Podobnou cestu razí i Česko. Novela zákona o Vojenské policii dala českým vojákům pravomoc rušit komunikaci dronu, použít vrhač sítí a v krajním případě i zbraň. Armáda ČR už v rámci cvičení Hradba 2025 nacvičovala reakci na útok dronu u kritické infrastruktury, v dubnu 2026 testovala protidronové technologie společně s policií a hasiči a na podzim 2026 chystá specializované cvičení Drone Shield. Srovnatelná centrální statistika incidentů jako v Německu ale pro Česko veřejně neexistuje.

Čtyři sta nelegálních přeletů za rok v jedné spolkové zemi není statistická kuriozita. Je to test, jak rychle dokáže země NATO přizpůsobit svou obranu hrozbě, která stojí zlomek ceny jakékoli protirakety a přitom ji zatím nikdo neumí spolehlivě zastavit.